IMUNITA OD A DO Z



Látky, které nám pomohou k harmonizaci našeho imunitního systému, nám postupně od A do Z v letošním ročníku Magazínu HealthComm představuje PharmDr. Tomáš Arndt.

Připomeňme si měsíc po měsíci na Magazínu abecedu naší imunity...

A a B C a Č D a E 

F a G H a Ch I a J 

K a L 


ZÁŘÍ: M, N

Měď
Maliny
Med
Nukleotidy
Nopál (Opuntia ficus indica)
Noni (Morinda citrifolia)


Měď patří mezi kovy. Naše tělo ji potřebuje jen ve velmi malém množství, proto je řazena mezi stopové prvky. Nicméně přesto je důležitá. Je součástí celé řady enzymů. Jejich prostřednictvím se podílí na řadě metabolických dějů v našem organismu, například imunitním procesu, metabolismu aminokyselin, sacharidů nebo činnosti nervové soustavy.

Například je nezbytná pro vytváření enzymu superoxidu dismutázy, který je řazen mezi účinné antioxidanty. Podílí se na ochraně tkání před poškozením. V tomto případě hraje roli, že se měď podílí na tvorbě kolagenu a elastinu.

význam také při tvorbě železa a tvorbě červených krvinek. Dostatečné množství mědi je důležité pro udržení optimální hladiny cholesterolu v krvi nebo jako jeden z faktorů proti vzniku osteoporózy.

Nedostatek mědi může způsobit například anémii, poruchu duševního vývoje, nedostatek bílých krvinek, poruchu imunity a některé další zdravotní problémy.

Maliny jsou nám dobře známé lesní plody (pěstované ale i na zahradách), ostružiníku maliníku (Rubus ideaus), což je keř patřící do čeledi růžovitých (Rosaceae). Samotné maliny jsou složené z peckoviček. Tyto peckovičky se vytvářejí ze semeníčku, které sedí na zvýšeném lůžku uprostřed květu rostliny.

Maliny obsahují celou řadu důležitých přírodních látek, z nichž některé rovněž přispívají k posílení imunity. To se týká zejména vitamínu C a zinku. Význam vitamínu C pro imunitu je dobře známý, méně známé je to už u zinku. Jeho nedostatek vede ke zhoršené syntéze bílkovin, což má za následek zhoršení reparačních a hojivých procesů a ke zvýšenému sklonu k infekcím.

Vitamín C a zinek ovšem nejsou jediné dvě látky, které maliny obsahují. Obsahují také vitamíny ze skupiny B, vitamín A, fosfor, železo, vápník, pektin, barviva, organické kyseliny a silice. Z malin se také získává mastný olej žlutozelené barvy.

Dříve se často používal malinový sirup v lékárnách, který pomohl zakrýt nepříjemnou chuť některých vyráběných léků.

Med známe všichni. Pokud bychom ho měli odborně definovat, jedná se o sladkou hmotu vytvářenou včelami z nektaru nebo z medovice. Ty včely sbírají a přetvářejí pomocí výměšků hltanových žláz. Med obsahuje velké množství přírodních látek. Z vitamínů jsou hlavně ty ze skupiny B (riboflavin, thiamin či kyselina pantothenová). Je také dobrým zdrojem vitamínu C. Rovněž obsahuje vitamíny A, K a H (biotin). Z minerálních prvků obsahuje železo, fosfor, vápník, draslík nebo zinek. Důležité jsou také obsažené flavonoidy, které působí jako antioxidanty. Chrání náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí (mohou oslabovat imunitu). Také obsahuje složené cukry, glukany, které významně posilují imunitu. Med dále pomáhá upravovat činnost vnitřních orgánů, zvyšovat imunitu, zlepšovat krevní obraz, ale také zabraňuje předčasnému stárnutí organismu, napomáhá při výrobě energie ATP (adenosintrifosfát).

Zajímavé je, že med nepodléhá zkáze jako jiné potraviny. Důvodem je nízké pH, které likviduje všechny bakterie. Navíc obsahuje tzv. vázanou vodu. Jak z názvu vplývá, je nedostupná pro baktérie a ty tak nemají vhodné podmínky k životu. Starý med může jedině cukernatět (tvrdnout). Tomu se včelaři snaží zabránit vyšleháním (napastováním). 

Nukleotidy

Spojitost s funkcí imunitního systému ale mají i nukleotidy, které na rozdíl od jiných zde jmenovaných látek nejsou tolik známé. Navzdory tomu jsou velice důležité. Můžeme je najít v každé živé buňce našeho těla, kde jsou stavebním kamenem DNA. Jsou základní součástí nukleových kyselin a rovněž látek odpovědných za přenos energie v buňce. Hrají také důležitou roli při průběhu imunitních reakcí v organismu. Při jejich vzniku je zásadní aktivní forma kyseliny listové, tetrahydrofolát.

Velmi podstatný je jejich příjem v potravě. Náš organismus si je sice umí sám vytvořit, ale jedná se o velmi náročný proces. Naproti tomu ty nukleotidy, které přijímáme z potravy, může využít okamžitě. Jejich nedostatek má za následek sníženou schopností lymfatických buněk zlikvidovat bakterie a viry, snížením počtu imunitních buněk a také narušením imunitní bariéry střeva, sliznic a kůže.

Odborníci uvádějí, že nukleotidy jsou nezbytné pro regeneraci a normalizaci metabolických, fyziologických a imunitních funkcí při stárnutí, chronických onemocněních a pooperační rekonvalescenci (suplementace některých potravin). 

Nopál, česky správně opuncie, latinsky Opuntia ficus indica, patří mezi kaktusy.

Obsahuje celou řadu užitečných přírodních látek - vlákninu, slizy, vitamin C, beta karoten, B1 (thiamin), B2 (riboflavin), alkaloid berberin, vápník, hořčík, sodík, draslík, železo nebo aminokyseliny.

Obsažený vitamín C a beta-karoten patří mezi antioxidanty, tedy látky, které pomáhají chránit náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí, a tím i nepřímo posilují naši imunitu.

Tím ovšem zdravotní přínosy pro naše zdraví nekončí. Příznivě působí na zvýšenou hladinu krevního cukru a cholesterolu.

Obsažený alkaloid berberin příznivě stimuluje játra a v případě úzkosti má pozitivní efekt na nervovou soustavu. Naopak v případě předávkování dráždí nervovou soustavu, což může způsobit ochrnutí nervových center a následnou smrt, pokud není poskytnuta pomoc. Obsah berberinu je zřejmě důvodem, proč je v tradičním léčitelství používán k regeneraci jater, ale také ke zmírnění strachu a úzkosti.

Vláknina a slizy, které nopál obsahuje, pomáhají pacientům se žaludečními vředy. Je to proto, že vytvářejí ochrannou vrstvu mezi sliznicí a kyselým prostředím žaludku v případě zvýšené tvorby žaludeční kyseliny. Jsou dobré také jako doplněk léčby při zácpě nebo špatném trávení. Vláknina na sebe váže vodu, a tím zvyšuje svůj objem. Tak zlepšuje peristaltiku a následně zpracování potravy ve střevech. 

Noni je plod tropické rostliny s latinským názvem Morinda citrofolia. Ta patří do čeledi Rubiacea (mořenovité). Jeho barva se postupně mění ze žlutavě zelené na šedou po dozrání. Obsahuje jediné semeno, které je obaleno tenkou blankou a uloženo v měkké sklovité dřeni. Jakmile plod dozraje, získává typický sýrový zápach.

Obsahuje velké množství přírodních látek: sacharidy, vlákninu (zejména rozpustnou pektinovou část), vitamíny (vitamin A, C, E, niacin a další vitamíny ze skupiny B), minerálů a stopové prvky (vápník, draslík, hořčík, fosfor, sodík, železo, chróm, selen, zinek), enzymy, nenasycené mastné kyseliny (linolová, palmitová, stearová, olejová), antioxidanty, aminokyseliny, rostlinné alkaloidy a některé další.

Z uvedených látek jsou pro imunitu důležité vitamín C, zinek a antioxidanty. V domorodém léčitelství se používala šťáva z plodů při léčbě pálení žáhy, jaterních nemocí, hypertenze, trávicích potíží, bolestí svalů, menstruačních bolestí a v mnoha dalších druzích zdravotních problémů.

Jako u jiných zdrojů používaných v přírodním léčitelství, se staly plody noni středem zájmu odborníků. Ti potvrdili, že má působení antibakteriální, antivirové, protiplísňové, analgetické, protizánětlivé, antiparazitické a posiluje imunitu. Důležitou roli hrají i zmíněné obsažené antioxidanty, které zabraňují působení škodlivých volných radikálů z okolí.

PharmDr. Tomáš Arndt

ABECEDA HOMEOPATIE

Homeopatické léky jemně stimulují organismus tak, aby všechny systémy těla byly v rovnováze, aby se zmobilizovala vnitřní síla těla a celý náš imunitní systém. Tuto léčebnou metodu lze použít bez omezení věkem, u těhotných, kojících, dětí i starších osob. Průvodcem homeopatií od A do Z je PharmDr. Lenka Štýsová.

M - Mercurius solubilis

Mercurius solubilis, neboli Hahnemannova rozpustná rtuť. Připravuje se z dusičnanu rtuťnatého, kyseliny dusičné a kovové rtuti. Získá se šedavý prášek, skoro nerozpustný ve vodě a v alkoholu, který obsahuje až 85% rtuti. Rtuť jako taková je pro živé organismy velmi toxická. Zasahuje nejvíce plíce, zažívání, ledviny, oči a kůži. Na sliznicích se projevuje nejčastěji zánětem a hnisáním. Může být zasažena i nervová soustava, což se projevuje podrážděností, třesem, ztrátou paměti a nespavostí.

Mezi typické příznaky patří nazelenalý výtok, který páchne. Může se objevovat i páchnoucí pocení. Většinou je přítomna kovová pachuť v ústech, která může být velmi intenzivní. Mezi dobře viditelné příznaky tohoto léku je oteklý jazyk s výraznými otisky zubů na stranách. Na jazyku může být přítomný žlutavý povlak. Páchnoucí dech doprovází i hojné slinění. Bolest, která doprovází zánět, je většinou bodavá, vystřelující a až pálivá. U zanícených mandlí se objevuje bolest vystřelující do ucha při každém polknutí. Příznaky se zhoršují v noci, teplem lůžka, pocením a vlhkým chladem. K celkovému zlepšení dochází při mírném a suchém počasí.

Nejčastěji se tento homeopatický lék používá na záněty sliznic ORL - záněty mandlí, faryngitida se spasmy, které vystřelují do ucha, sinusitidy, příušnice či otitida spojená s výtokem z ucha. Záněty dásní, paradontóza i stomatitida patří mezi časté indikace tohoto léku. Na kůži se projevuje hnisavými záněty se svěděním.

Ředění léku se určuje podle toho, co potřebujeme se zánětem udělat. Většinou se používá nižší ředění (5 - 9C). Toto ředění podporuje hnisání a sekreci hlenu, dochází k rychlejšímu vyčištění ložiska. Vysoké ředění (15 - 30C) hnisání zastavuje a vysušuje.

M - Mezereum

Lék se získává z kůry keře Daphne mezereum - lýkovce jedovatého. Obsahuje glykosidy daphnin a mezerin.

Při kontaktu s kůží dochází k tvorbě puchýřků s hnisavou tekutinou a postižená kůže intenzivně svědí. Svědění je prudké a místo se po podrbání stěhuje. Objevují se pálivé bolesti v obličeji (nosní a lícní kosti) a v dlouhých kostech (holenní kost). Potíže se zhoršují v noci, teplem a nervové bolesti se chladným a vlhkým počasím. Ke zlepšení dochází většinou na čerstvém vzduchu a nervové bolesti se zlepšují teplým obkladem.

Mezi indikace tohoto léku patří vezikulózní erupce, kdy puchýřky jsou naplněny kalnou, hnisavou tekutinou - pásový opar, opar na rtu (často v kombinaci s lékem Rhus toxicodendron), impetigo a jiné kožní léze, které vytváří strupy, pod kterými je hnis. Místo pod lézí většinou silně svědí. Většinou se užívá v ředění 9C 2-3x denně.

U pálivých neuralgických bolestí, které se většinou zhoršují v noci volíme raději vyšší ředění - 15C.

N - Nitricum acidum

Nitricum acidum, neboli kyselina dusičná. Jedná se o velice reaktivní sloučeninu, která způsobuje podráždění sliznic se zánětem a ulceracemi. Zanechává žluté zabarvení.

Ulcerace na sliznici mají nepravidelné okraje a snadno krvácejí již při sebemenším dotyku. Na kůži se objevují fisury s rovnými okraji, které mají žlutý odstín. Praskliny se často objevují na přechodu kůže a sliznice. Charakteristickým znakem je ostrá, bodavá bolest - bodání jehlou, zabodnutý trn. Příznaky se zhoršují v noci, chladem, hlukem a sebemenším dotykem. Ke zlepšení naopak dochází v teple.

Potíže se nejčastěji projevují na sliznici trávicího ústrojí - afty, žaludeční vředy, které snadno krvácejí, anální fisury s bodavými bolestmi. Na kůži se projevují ekzémy s fisurami - praskliny, trhliny s bodavou bolestí. Častou indikací tohoto léku jsou i bradavice se žlutým zabarvení, které mohou praskat a krvácet.

Na většinu potíží se užívá ředění 9C s dávkováním 2x denně 5 granulí.

N - Nux vomica

Tento homeopatický lék se připravuje ze semen kulčiby dávivé - Strychnos nux vomica. Mezi nejvýrazněji zastoupené obsahové látky patří alkaloidy strychnin a brucin. Strychnin stimuluje nervový systém, zvyšuje citlivost na pocity a emoce, zvyšuje i peristaltiku střev. Ve vyšší dávce způsobuje křeče.

Nux vomica je lék s širokým spektrem použití. Pro indikace jsou velice důležité okolnosti. Ke zhoršení příznaků dochází v průvanu a chladem, po jídle, ráno po probuzení, ale i užíváním alkoholu, tabáku, kávy a jiných stimulantů, které má dotyčný rád. Potíže se zhoršují pracovním přetížením. Ke zlepšení dochází večer nebo po krátkém spánku.

Nux vomica pomáhá detoxikovat organismus, zvláště posiluje játra. Je vhodným lékem na zažívací potíže vyplývající z přemíry jídla, kávy, alkoholu - nevolnost, bušení srdce, ospalost po jídle, podrážděnost. Lze jej podat léčebně, ale i preventivně - před větší konzumací jídla i alkoholu - usnadní trávení i sníží kocovinu. Užívá se v ředění 9C 2x denně.

Tento lék je určen také pro léčbu vodnaté rýmy se záchvaty kýchání, které jsou hlavně po ránu. Nos bývá v noci ucpaný. Většinou je způsobená průvanem - klimatizace, otevřené okénko. Užívá se v ředění 9C dle potíží - 3-4x denně.

Nux vomica působí velice dobře na přepracované osoby, které vyčerpání kompenzují kávou, alkoholem, cigaretami. Projevuje se u nich nervozita, neklid, neprpělivost až agresivita, špatně se jim spí, často se v noci kolem 2 a 4. hodiny ráno probouzí a již nemohou usnout. Můžou se objevit i bolesti hlavy až migrény. V tomto případě je lepší sáhnout po ředění 15C a užívat 2x denně a opakovaně při nočním probuzení.

PharmDr. Lenka Štýsová

Zpět