V sedmém pokračování exkurze po doplňkových, veřejností v současnosti ale často vyhledávaných formách léčebných přístupů a metod, se autor, PharmDr. Tomáš Arndt, zaměří na principy Naturopatie.

Naturopatie je komplexní systém komplementární terapie, který je nejvíce populární v USA a Kanadě, ale původní kořeny má v západní Evropě, přesněji v Německu 16. a 17. století. U nás není sice tak populární jako homeopatie, nicméně i v České republice existuje Česká naturopatická společnost, která se jí zabývá a propaguje ji.

Zpátky ke kořenům a vitální síle

Pokud bychom chtěli naturopatii stručně charakterizovat, napadá mě výraz "zpátky ke kořenům". Nejedná se o ucelenou metodu, jako již například zmíněná homeopatie, ale o komplex různých přírodních metod léčby, které mají v zásadě společné to, že odmítají podávání chemických léků nebo chirurgické zákroky. Uzdravení pacienta chtějí docílit postupnou cestou na základě, řekněme, obnovení určité "vis vitalis" - tedy celkové životní síly. Tento termín vychází z dnes již historické vitalistické teorie, která byla uznávaná ještě na počátku 19. století a byla založena na myšlence, že organické látky vznikají za přispění zvláštní životní síly - vis vitalis, náležející pouze živé hmotě.

Definitivně tuto teorii vyvrátila Wöhlerova příprava močoviny z anorganických látek v roce 1828. Nicméně v naturopatii rezonuje dodnes v podobě vitální síly, která (když je posílena) nám pomůže se uzdravit bez zásahu klasické medicíny. Může to být například také definováno jako regenerace organismu. 

Široká škála terapeutických metod

Škála různých dílčích terapií, které naturopaté používají pro dosažení výsledného efektu při léčbě, je značná. Nelze vyjmenovat všechny, ale je možné zmínit tradiční čínskou medicínu, homeopatii, ajurvédu (tradiční indickou medicínu), nutriční terapii, akupunkturu, fyzioterapii, hydroterapii, iridologii, terapii barvami, ozonoterapii, reflexologii, chelatační terapii, kraniosakrální biodynamiku, hydrokolonterapii, aplikovanou kineziologii nebo psychoterapii. Některé metody jsou nám poměrně vzdálené, zmíním se trochu podrobněji alespoň o třech z nich.

• Ozonoterapie je ošetření ozonem. Ozon je plyn skládající se ze tří atomů kyslíku (chemická značka O3). Je to velmi silný oxidant a je používán jako chemicky čistý dezinfekční prostředek - v medicíně slouží ke sterilizaci nástrojů. Vyznačuje se charakteristickým zápachem (vůní), jaká je cítit ve vzduchu po bouřce (náš čich je na tuto vůni citlivý). Je počítán k silným oxidačním prostředkům má silný sterilizační účinek. V klasické medicíně se používá ve stomatologii nebo neurologii.
• Chelatační terapie je metoda, kdy se některé organické sloučeniny používají k vazbě vícevazebných kationtů, obvykle kovů (např. olova, mědi, železa, vápníku), za účelem jejich odstranění z organismu. Používá se rovněž v hematologii k odstranění nadměrného množství železa v krvi.
• Kraniosakrální biodynamika je terapeutická metoda, jejíž název vychází z latinských názvů pro lebku (cranium) a kost křížovou (sacrum).  Je založena na teorii, že nemocného pozitivně ovlivníme jemnými doteky (vyšetření pohmatem, palpací) lebečních švů. Je to proto, že (byť to moderní medicína vyvrací), že lebeční kosti ve skutečnosti nejsou srostlé, ale že se pohybují a že tento pohyb indikuje respirační (dechový) systém. Palpací lebky lze zjistit tyto rytmické pohyby lebečních kostí a selektivním tlakem s nimi lze manipulovat tak, aby se dosáhlo terapeutického výsledku.

Léčit celého člověka s využitím léčebných sil přírody 

Naturopatie se také zaměřuje na opatření obecnějšího rázu, jako pobyt v přírodě, kde jsou pacienti vystaveni slunečnímu svitu a čerstvému vzduchu, zdravé (někdy vegetariánské) stravě, vynechání alkoholu a cukru, omezování stresu, změnou celkového životního stylu, různé druhy cvičení a podobně. Dá se říct, použitím moderního výrazu, že se jedná o holistický přístup, protože se naturopaté podle vlastní teorie snaží léčit celého pacienta komplexně. Zásady léčby jsou zobecněny v latinských výrazech tolle totum (léčit celého člověka), docere (naturopat vzdělává pacienta), vis medicatrix naturae (používat léčivé síly přírody), tolle causam (léčit příčinu), primum non nocere (v první řadě neublížit) a preventare (prevence).

Důležitou součástí je uvedená nutriční terapie. Využívá změny stravovacích návyků a životosprávy ke zlepšení zdravotního stavu pacienta. Je doplněna podáváním vitamínů, minerálů a stopových prvků, jejichž množství je "ušito na míru" pro každého zvlášť. Nepoužívá žádné chemické látky. Je založena na znalosti kombinací vhodných potravin a nutričních látek včetně znalosti jejich vzájemné interakce.

Na závěr je nutné se zmínit, že naturopaté odmítají často (kromě zmíněných léků či chirurgických zákroků) očkování, což není jediná věc, kvůli které jsou vystaveni kritice od klasických lékařů. Navíc odborná veřejnost ji kritizuje pro nerespektování zásad medicíny založené na důkazech (EBM) a nedodržování provádění lékařských testů.

Nicméně, pokud bychom některé metody naturopatie vzali do úvahy jako doplněk celkové - standardní léčby, pak mohou být určitě užitečné (životospráva, užívání vitamínů, minerálů a stopových prvků, pobyt v přírodě cvičení atd.).

PharmDr. Tomáš Arndt

KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA I. (Homeopatika)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA II. (Bachovky)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA III. (Tkáňové soli)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA IV. (Clusterová medicína)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA V. (Antroposofická medicína)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA VI. (Homotoxikologie)