KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA V.

Antroposofická medicína je trochu jiný druh alternativní či komplementární medicíny. Sama se nepovažuje za "alternativu", ale spíše za "doplnění" či "nástavbu" klasické medicíny.

Na jejím počátku stál Rudolf Steiner (1861-1925), rakouský filosof, literární kritik, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel a esoterik (společně s Itou Wegmanovou, lékařkou). Byl zakladatelem antroposofie, waldorfského školství, biodynamického zemědělství, antroposofického lékařství a nové umělecké formy - eurytmie. Jeho osobnost a dílo by vydaly na celý článek, dokonce na objemnou publikaci. Nás zajímá ovšem jen antroposofická medicína a léčiva, jaká používala (a používá dodnes). V roce 1921 vznikly v Arlesheimu (Švýcarsko) a ve Stuttgartu (Německo) první zdravotní ústavy, kde se praktikovala.

Tento druh medicíny respektoval tehdejší (a respektuje i současnou) "klasickou" medicínu, její metody, jak diagnostické, tak léčebné. Nicméně se snaží tomu dát "nástavbu" v podobě rozšířeného pojetí člověka o sféru duševní a duchovní. Proto by se dala označit rovněž za druh celostní (neboli také integrální medicíny).

Z toho vychází, jak antroposofická medicína chápe nemoc. Nemoc považuje za vychýlení z harmonie, v které bychom jako lidské bytosti měli existovat. Harmonie jako taková je antroposofy považovaná za stále probíhající, dynamický proces. Nemoc je z jejich hlediska proces, který probíhá nesprávnou dobu, na nesprávném místě nebo v nesprávné míře.

Lékař, pracující s antroposofickou medicínou, by měl zjistit, kde tento nesoulad, dá se říct disharmonický tón v jinak dobře hrajícím orchestru, vzniká. Platí ovšem, že musí respektovat osobní vůli pacientky nebo pacienta. Proto ho považuje za partnera lékaře, nikoliv za pouhý objekt léčby. Antroposofický lékař se snaží napravit vychýlenou rovnováhu celistvé osobnosti vyvolanou nemocí. K tomu má k dispozici širokou možnost různých druhů terapie.

Antroposofické principy a suroviny

Rovněž příprava léků v antroposofické medicíně vychází z těchto principů. Jako výchozí suroviny jsou používány živočišné, rostlinné i minerální suroviny (jak by se řeklo tvoří materii medicu). Postup při přípravě léčiv je vybírán tak, aby podpořil a zvýraznil vztah vybrané suroviny (původní látky) ke konkrétnímu pacientovi, pro kterého je určen.

Při hledání vhodného léku lékař hledá souvislost procesů a látek v lidském těle s látkami a procesy v přírodě. Antroposofická farmacie se tak snaží najít vztahy mezi člověkem a přírodou a při přípravě léků vzít do úvahy (pro běžné farmaceuty nezvykle) vesmírné děje působící na vyráběné léky.

Příkladem může být rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum, syn. Ledum palustre), který roste v nehostinném prostředí mokřadišť. Rojovník bahenní vytváří i v tomto vlhkém a studeném prostředí éterické oleje, a právě proto se z něho vyrábí léky v antroposofické farmacii určené pro léčbu otoků při revmatických nemocech.

Dá se říct, že jsou používány postupy zpracování známé jak z konvenční farmacie (příprava odvarů, nálevů, tinktur apod.), tak z homeopatie (potencování a dynamizování), tak specifické postupy antroposofické farmacie (vegetabilizování kovů, příprava kovového zrcátka, rytmizování apod.). Hlavní autoritou, která určuje jak specifické výchozí substance, tak specifické antroposofické metody jejich zpracování, je Antroposofický farmaceutický kodex. V případě ostatních výchozích surovin a postupů přípravy kodex odkazuje na Evropský lékopis, homeopatické lékopisy a národní lékopisy.

Antroposofické postupy

V případě vegetabilizování kovů jsou určité rostliny (například je uváděna kopřiva dvoudomá, Urtica dioica nebo čekanka obecná, Cichorium intybus) pohnojeny solí kovu, ke které má vybraná rostlina zvláštní vztah (podle antroposofické filosofie). Později jsou kompostovány a kompostem je tento postup v následujících letech jednou nebo dvakrát zopakován. Tak je léčivý účinek kovu a rostliny aktivován a zesílen, přiblížen živému organismu (tedy pacientovi) a současně orientován na orgán, se kterým je rostlina příbuzná.

Příprava kovového zrcátka souvisí s rolí kovů v antroposofické medicíně, která je velmi významná. Vychází s prastarých vztahů mezi kovem a určitou planetou, což mimo jiné také hraje významnou roli v alchymii (například Slunce a zlato či Měsíc a stříbro). Při tomto postupu je snaha zesílit účinek kovu, zejména ve vztahu k určitému orgánu v lidském těle (například stříbro k reprodukčním orgánům). Kov je v laboratoři převeden silným žárem v páru a vysráží se v krystalické formě jako jemné "kovové zrcátko".

Termín "rytmizování" je už trochu složitější, dá se osvětli podle příkladu, který popsal antroposof Rudolf Hauschke v roce 1929. Růžové lístky byly dány do sklenice a přelity dešťovou vodou. Tato sklenice byla tzv. rytmicky ošetřena, vzhledem k rytmu slunečního východu a západu, k němuž měla tato rostlina vztah. Což znamenalo, že byla vystavena rannímu a večernímu slunečnímu záření. Naopak kolem poledne a půlnoci bylo provedeno odstínění. Po třech týdnech tohoto postupu se lístky zcela rozpustily (až na žilky, ty se odfiltrovaly) a vzniklý roztok měl temně rudou růžovou barvu.

Nedlouho po vzniku prvních zdravotních ústavů vznikly také první farmaceutické firmy, které se specializovaly na antroposofická léčiva. Ve dvacátých letech minulého století vznikly v Švýcarsku a Německu firmy, které existují dodnes, jako Wala či i u nás dobře známá Weleda. Později vznikly další farmaceutické firmy (Abnoba, Helixor, Iscador a další). Vyrábějí také kosmetiku nebo dietetika, které vycházejí rovněž z antroposofických principů.

Pokud bychom ovšem sháněli (i s lékařským receptem) tyto léky u nás, nepovede se nám to. V České republice totiž zatím nejsou antroposofické léky registrované. Jsou dostupné na základě lékařského předpisu v kterékoliv lékárně, kde si je můžete objednat jako individuální dovoz. Je zajímavé, že v meziválečném Československu se tyto léky vcelku běžně vyráběly.

Rostlina ignorující prostor a čas

Nicméně přeci jenom někteří z lékárníků pamatují lék (či podle přísné definice prostě přípravek) Iscador. Iscador byl připraven ze jmelí bílého (Viscum album), parazitické rostliny, kterou můžeme nalézt na řadě jehličnatých nebo listnatých stromů. Obsahuje vodní, fermentované výtažky z čerstvé natě jmelí s bobulemi. Z farmaceutického hlediska je to fermentovaný vodní výtažek ze jmelí. V antroposofické medicíně to je oblíbená rostlina, které je přikládán zvláštní význam. Je to v její interpretaci rostlina, obrácená svými kořeny ke kosmu, rostlina „ignorující prostor i čas", je to „duchovní bytí nejvyšší kvality", „polární rostlina", evolučně spřízněná s člověkem. Podstatou účinku jmelí je podle Rudolfa Steinera schopnost přetvářet život pomocí duchovních, kosmických a éterických sil. Považoval ji za potencionální lék proti rakovině vzhledem k jejímu působení na astrální tělo člověka a na jeho „Já". První přípravky byly připravené již roku 1917 a vyrábějí se v různých úpravách dodnes. Kromě Iscadoru (vyrábí se ve Švýcarsku) jsou ještě k dispozici přípravky ABNOBAviscum a Helixor.

Zajímavý je způsob přípravy Iscadoru. Nejprve jsou všechny části rostliny mechanicky rozloženy rozmačkáním. Vznikne hrubá kaše, ke které se přidává destilovaná pramenitá voda, cukr a jmelí vlastní, speciálně kultivované mléčné bakterie. Takže směs začne kvasit. Tím dochází k fermentaci. Během tohoto procesu se postupně mění stupeň kyselosti (hodnota pH), ale i obsah lektinů a viskotoxinů. Hodnota pH klesá, obsah viskotoxinů stoupá, obsah lektinu trochu ubývá. Kyselina mléčná, která se při fermentaci vytváří, stabilizuje lektiny a viskotoxiny a umožňuje trvanlivost vodního extraktu. Po třech dnech se takto zkvašená rostlinná kaše vylisuje a výsledkem jsou pevné rostlinné části a vylisovaná šťáva. Následně se zpracovává pouze šťáva.

Iscador se vyrábí ve stálých koncentracích od 0,0001 až do 20 miligramů hmotnosti čerstvé rostliny na ampuli a také jako řada (série 0, I a II) s rozdílnými koncentracemi. Důležité je si uvědomit, že tyto údaje zde neoznačují obsah účinné látky v ampuli, ale uvádějí množství fermentovaného vodního výtažku použité rostliny v miligramech.

Antroposofičtí farmaceuti jsou sdruženi v Mezinárodní asociaci antroposofických farmaceutů (IAAP), která zastřešuje jednotlivé národní organizace, dále vydává vědecké publikace a podporuje výzkum v antroposofické farmacii a její studium.

Závěrem se dá konstatovat, že antroposofie se snaží při léčbě uplatnit celostní přístupy, tedy takové, které člověka vnímají jako komplexní fyzickou, psychickou i duchovní bytost. Terapie nemá jen pacienta zbavit nemoci, ale také pomoci pochopit poselství, které konkrétní onemocnění člověku přineslo.

PharmDr. Tomáš Arndt

....................................

Příště se autor pokusí představit metodu homotoxikologie, která na nemoc pohlíží jako na důsledek přetížení našeho organismu toxickými látkami tzv. homotoxiny. Jaký je průběh obranné reakce těla na homotoxiny? Jaké léky metoda používá a které se uplatňují dodnes? Nenechte si ujít pokračování seriálu na Magazínu.