V ročníku 2024 si pro vás Magazín spolu s PharmDr. Tomášem Arndtem připravil nový seriál o slavných českých lécích a přípravcích z lékáren. Autor nám od ledna postupně připomněl léky Anginol, Darmol nebo Kathesin. V jednom z předchozích dílů seriálu se podrobně zabýval historií Acylpyrinu a nezapomněl ani na první české hypnotikum s fenobarbitalem - Dormiral.

V aktuálním dílu se zaměří na přípravky, které vznikly v pravděpodobně nejstarší pražské lékárně.

Dětský olej Aviril s typickou blankytně modrou barvou (danou obsahem azulenu, éterického oleje z heřmánku) zná nejen naše generace, ale generace našich rodičů a prarodičů. Má hojivé a antiseptické účinky, pomáhá popálené či jinak podrážděné pokožce, na které vytváří jemný, ochranný film. Pod značkou Aviril posílá na trh její současný výrobce, firma ALPA, ještě také velmi oblíbený zásyp (rovněž s azulenem), dětský krém či řadu krémů na ruce.

Ovšem tento samotný fakt by neodůvodnil zařazení značky Aviril do naší série o známých českých lécích. V tomto případě se nejedná vlastně o jediný lék, ale o celou skupinu léků vyráběných pod tímto názvem...

Jejich příběh začíná v pražské lékárně PhMr. Františka Schnöblinga (1848-1915). Ten vlastnil pražskou lékárnu U zlaté koruny na Malém náměstí v čísle popisném 457. Někteří tuto lékárnu považují za vůbec nejstarší v Praze (rok založení je uváděn 1378). Nedá se vyloučit, že ve 14. století tuto lékárnu vlastnil proslulý dvorní lékárník českých králů Karla IV a Václava IV, Angelo z Florencie. Magistr Schnöbling lékárnu na tomto náměstí zakoupil v roce 1887 a o tři roky později ji přenesl do svého domu v čp. 457. V ní založil rodinnou farmaceutickou rodinnou firmu. Od ní ji převzal jeho syn, PhMr. František Schnöbling (1885-1949). V roce 1913 obhájil disertaci s názvem "Působení extraktů a filtrátů z mikrobů a vyšších rostlin na růst mikroorganismů". Po první světové válce úspěšně v podnikání pokračoval a stal se majitelem šesti pražských závodů: továrny na zubní a kosmetické přípravky Thymolin, velkoobchodu léčivy, léčivými séry a bakteriálními preparáty, již zmíněné lékárny u Zlaté koruny v Praze, lékárenské laboratoře a generálního zastoupení zahraničních farmaceutických továren na lékárenské a veterinární speciality a na výrobu zubních preparátů. Zastupoval od roku 1926 také Státní zdravotní ústav, který vyráběl vakcíny a séra na základě smlouvy s ministerstvem zdravotnictví. Za odebrané produkty měl 25 % provize z cen stanovených pro lékárny a z nich měl povolovat „velkodrogistům" rabat ve výši 15 %. 

Státní zdravotní ústav dodával také tzv. antiviry Schnöblingově firmě, která je použila pro výrobu série léků se značkou Aviril. Tyto látky byly podobné dnešním bakteriálním lyzátům, obsaženým v některých lécích, ale také v celé řadě doplňků stravy. Jednalo se o stafylokokové nebo streptokokové bakterie, které byly usmrceny a různě zpracována (dřív označovány termínem "degenerované"), aby svým slabým účinkem posílily tehdy oblíbenou, ale ne zcela jasně definovanou "tkáňovou imunitu". Tehdejší odborníci předpokládali, že kontaktem tkáně s usmrcenými bakteriemi (tedy tehdy "antiviry") dojde k posílení imunity a současně bude tkáň odolná vůči příbuzenským kmenům bakterií.

V článku MUDr. Theodora Kustry "Zkušenosti s Rhino-oto-avirilem" (1938) je definováno působení "antiviru" (označovaného podle jeho objevitele jako "Besredkův"), že v kulturách ("bouillonových") určitých choroboplodných zárodků se nacházejí nejedovaté termolabilní substance, které brzdí vývoj určitých bakterií jak in vitro, tak in vivo. Podle Besredky (profesor A. Besredka pracoval v pařížském Pasteurově institutu) právě kůže, kde bylo nejvíc používané portfolio léků Aviril, byla nejvíce vnímavá na stafylo - a streptokoky (a také na antrax!).

Dobové reklamy na Aviril.

Ačkoliv už tehdy byl účinek vnímán jako diskutabilní (doktor Štefl ho v učebnici farmakologie z roku 1956 označil jejich léčebný účinek jako "nepatrný"), byly velmi populární a přinášely firmě František Schnöbling zisk.

V roce 1945 došlo ke znárodnění farmaceutického průmyslu včetně firmy magistra Schnöblinga. Jeho továrnu a výrobky převzala SPOFA.

Nahlédneme-li do Seznamu léčebných specialit z roku 1933, najdeme tam hned několik různých léků s označením Aviril: Jako základní složku vždy obsahovaly "Bacterium pyogenes sterilisatum" a blíže neurčený "Antivirum mixti". 

V článku z roku 1935 (MUDr. Karel Perner - Léčení pyodermií Avirilovým zásypem) se jednalo o smíšený "antivirus" stafylokokový a streptokokový, který působí baktericidně a antibakteriálně. Jinde je zmíněno, že první ze složek obsahuje pyocyanázu (lihový výluh z kolonií Pseudomonas aeruginosa, jinak též hlavní účinná látka prvního českého antibiotika Anginolu, o kterém jsem psal v jednom z minulých článků).

..........................

Aviril C - mast používána při spáleninách (zde pod latinským názvem Combustio). Navíc obsahovala chinosol (fungicidní působení), mentol, kafr, vaselinum album a adeps lanae.

Aviril E - mast používaná při erysipelu (neboli růži). Navíc obsahovala chinosol, kafr, vaselinum album, adeps lanae a dvanáct kapek růžového oleje (Oleum rosae).

Aviril H - používaný ve formě čípků a masti při hemoroidech. Navíc obsahoval chinosol a hydrastinum hydrochloricum.

Aviril P - používaný ve formě mastí při infekcích kůže způsobených Streptococcus pyogenes (affectiones pyogenes). Navíc obsahovala chinosol, vaselinum album, adeps lanae a 12 kapek růžového oleje (Oleum rosae).

..........................

Aviril ve formě zásypu rovněž používaný při infekcích kůže způsobených Streptococcus pyogenes. Obsahoval pouze základní složky.

Chinosol byl derivát chinolinu, oxychinolinový síran draselný, dehtový dezinfekční prostředek (synonymum hydroxychinolin nebo soloxin).

Hydrastinum hydrochloricum byl získáván z oddenku Hydrastis Cannadensis (vodilky kanadské). Je to sůl hydrastinu, což je isochinolinový alkaloid, používaný jako hemostatikum, lék při zánětech mukózních membrán (například žaludku), při děložním krvácení. Právě proto se hydrastinum hydrochlorid dobově se používal například při menorrhagii v Aqua Cinnamoni, dále jako uterotonikum nebo hemostyptikum.

V průběhu třicátých let ještě přibyly další léky (zde už se mi nepodařilo zjistit podrobné složení, nicméně základní složka byla velmi pravděpodobně obsažena):

• Aviril globuli k léčbě zánětlivých onemocnění poševní sliznice a k léčbě výtoků různého původu;
• Aviril mýdlo doporučované při nečisté pleti, akné, impetigu, seboroické a stafylogenní dermatózy;
• Aviril-Rhino-Oto nosní kapky při hnisavých zánětech zevního zvukovodu a nosního vchodu;
• Aviril-Ophthalmo oční mast předepisovaná při hordeolu (ječné zrno), ekzému víček a blefaritidě (zánět očních víček).

Firma kromě Avirilu vyráběla ještě například kloktadlo Ga-Fo, pastilky Stopangin, náhražku jodové tinktury Jox či střevní dezinficiens Intargen.

V roce 1945 došlo ke znárodnění farmaceutického průmyslu včetně firmy magistra Schnöblinga. Komunisté zabavili také jeho nemovitosti: reprezentační letní sídlo ve stylu pozdní moderny v klasicizujícím pojetí ve Stránčicích a ve Všestarech loveckou chatu. Nešťastný okradený lékárník a podnikatel toto vše dlouho nepřežil, umírá v roce 1949.

Jeho továrnu a výrobky převzaly Spojené farmaceutické závody (známé pod zkratkou SPOFA). V jejím rámci se výroba kosmetické řady Aviril přestěhovala do Velkého Meziříčí, kde se v závodě v Hornoměstské ulici dělá dodneška.

Až do přelomu tisíciletí se ještě vyráběly Aviril H mast a čípky proti hemeroidům (po zániku Spofy je vyráběla Léčiva, později Zentiva).

Dlouhodobě se také vyráběl kosmetický přípravek Aviril Baby na ošetřování citlivé dětské pokožky.

Dobové reklamy na Aviril pro děti.

Zásypy Batole se septonexem a Aviril s azulénem má mít každá "pečlivá" maminka vždy po ruce... 

Produkty značky Aviril obsahovaly bakteriální mix lyzátů (z Escherichia coli, Streptococcus, Staphylococcus a Pseudomonas aeruginosa), cinchokain, Hamamelidis extractum fluidum a Calcii hydroxydati solutio.

Hamamelidis extractum fluidum byl tekutý extrakt z usušených listů vilínu virginského (Hamamelis virginiana). Pozitivně působí na žíly a rovněž má adstringentní účinek, což je obojí příznivé u hemoroidů.

Osud značky Aviril tedy neobsahuje pouze stále oblíbenou kosmetiku a vzpomínku na Aviril H mast a čípky, ale také celou řadu zajímavých léků spojených s dobovou populární vědeckou teorií.

Jako perličku na závěr lze zmínit, že při hledání pramenů k článků jsem zjistil, že značku "Antivir" převzala jedna firma a pod tímto názvem vyrábí specializované kosmetické přípravky proti hemeroidům. Obsahují také bakteriální lyzáty a extrakt z vilínu virginského (a výrobce v anotaci zmiňuje i neexistující Aviril H).

PharmDr. Tomáš Arndt

Pokud vás výlety po stopách slavných českých léků zajímají, určitě si nenecháte ujít další díly. PharmDr. Tomáš Arndt již nyní připravuje článek o českém Celaskonu nebo Pražské domácí masti lékárníka Fragnera.

Všechny předchozí díly najdete také v rubrice SERIÁLY na Magazínu.