V jednom ze starších článků, psaných pro Magazín Healthcomm, jsem probíral historii německého originálního Aspirinu a zmínil jsem se o jeho české verzí, Acylpyrinu.V seriálu Slavné české léky bych se mu rád věnoval podrobněji. Přesněji řečeno, té značce, a nikoliv farmakologickým a chemickým vlastnostem obsažené substance - všeobecně a důkladně známé kyselině acetylsalicylové.

Obchodní historie léků s obsahem kyseliny acetylsalicylové začíná v roce 1897, kdy ji německý chemik dr. Felix Hoffmann syntetizoval v laboratořích známé firmy Bayer v Elberfeldu. Již dříve byly na trhu soli kyseliny salicylové, ale ty měly vážné nežádoucí, zejména vedlejší žaludeční účinky. Následně od roku 1899 začala firma Bayer vyrábět obchodně nesmrtelný Aspirin.

Německý Aspirin byl brzy následován dalšími léky. Další německá firma Chemische Fabrik von Heyden z Radebeulu (u Drážďan) přišla s Acetylinem, sousední drážďanská firma Gehe a Co. s Acylosalem, vídeňská firma G.R. Fritz-Patzold a Juss s Acetysalem, v Anglii se vyráběl Empyrin a Saletin, ve Francii Rhodine (Usines du Rhône, Paříž) nebo v Austrálii Eutosal. A konečně v roce 1924 přišla firma Akciová továrna na výrobu lučebnin v Kolíně (někdy zkráceně Lučební Kolín) s "naším" československým Acylpyrinem.

Tato firma, založená v roce 1871, vyráběla až do první světové války chemikálie a chemické suroviny: hnojiva, síran hlinitý, kyselinu sírovou nebo superfosfáty (zde pokrývala 20 % spotřeby celého Rakouska-Uherska). Teprve až po první světové válce začala vyrábět léky. Kromě Acylpyrinu i například dodnes vyráběný Acylcoffin (stále stejná kombinace kyseliny acetylsalicylové s kofeinem) nebo velmi oblíbený výtažek z obilných klíčků pod názvem Bioklein (používal se jako roborans na zvýšení chuti k jídlu).

Firma sídlila v Praze v Rubešově ulici, ale měla pobočky v Kolíně, Pečkách, Českých Budějovicích a ve Slaném. Během existence první republiky, vlivem restrukturalizace firmy, některé pobočky zanikly nebo byl omezen jejich provoz. Zůstala kolínská a do značné míry byla omezena výroba v Pečkách. Naopak po dohodě s vládou od roku 1927 začala firma pod hlavičkou Radiumchema vyrábět radioaktivní přípravky.

Pro zajímavost můžeme uvést srovnání cen z roku pro 20 tablet v roce 1930: Originální Aspirin Bayer stál 9,80 Kč, Acylpyrin z Kolína 7 Kč (někdy uváděno 7,80 Kč), generický lék Acetylina Heyden z Německa jen 6 Kč. A pokud jste si nechali připravit v lékárně individuálně připravovaný lék (magistraliter), stálo Vás to pouhé 3 Kč. 

Před nástupem Aspirinu lékaři předepisovali, jak již bylo zmíněno, soli kyseliny salicylové (salicylan sodný). Protože silně dráždily žaludek, byly kombinované s bikarbonátem sodným (NaHCO3, jedlá soda). Ten svojí alkalickou reakcí zabránil hydrolýze soli, a tím také do jisté míry podráždění žaludku.

Lučební Kolín vyráběla kromě Acylpyrinu Kolín ještě také levnější variantu v tubě - Acidum acetylosalicylicum Kolín (bohužel se mi nepodařilo přesně zjistit, jaký byl mezi oběma léky rozdíl). Dále bylo možné ještě levněji koupit voskované sáčky s rozpočítanými dávkami substance, tedy jako magistraliter, v lékárně. Dobově byla kyselina acetylsalicylová označována odborně jako ester kyseliny (orthooxybenzoové) a kyseliny octové stabilizované vůči hydrolýze (1935).

Široké použití Acylpyrinu

Je zajímavé, že Jiří Štefl ve své Farmakotherapii praktického lékaře z roku 1945 u akutních revmatických potíží doporučil původní salicylan sodný pro silnější účinek. Nicméně v ostatních indikacích doporučuje již léky s kyselinou acetylsalicylovou. Ta již v tom období byla s oblibou kombinována s hypnotiky nebo dalšími ingrediencemi, jako například v Harburnově směsi (kys. acetylsal., chinin, kodein, fenacetin).

Acylpyrin byl také vyráběn jako rozpustný pod názvem Acylpyrin solubile. Nejednalo se zřejmě o formu šumivé tablety, ale o prášek, který byl rozpustný v různých nápojích jako voda, minerálky, sodovka, káva, čaj nebo limonády. Jeho složení bylo v reklamě uvedeno jako kalciová a magnéziová sůl Acylpyrinu (1935).

Pro nás je velmi zajímavé, že bylo doporučeno podávání i dětem i v pokrmech jako zelenina, omáčky nebo kompoty.

Pro neuralgie se rozpustný Acylpyrin kombinoval s již tehdy vyráběným Acylcoffinem. Pro dospělé byla celkem doporučená celková denní dávka 3 až 5 tablet. Lékaři tehdy uváděli, že nemají zprávy o nežádoucích účincích na žaludek, oběhový systém, srdce nebo ledviny.

Dnes již zapomenutou kapitolou je použití Acylpyrinu jako substance pro inhalaci nebo vypláchnutí nosohltanu při nazofaryngitidě. K výplachům se používal s vodou ředěný v poměru 3:100. Lékaři v dobovém odborném tisku konstatovali, že dobře ustupovaly rýma a zduření nosohltanu. Někdy bylo doporučeno dokonce šňupání substance!

Stěhování Acylpyrinu a změny výrobce

Po uzavření Mnichovské dohody a vzniku druhé okleštěné Česko-slovenské republiky firma přesunula ze svých poboček ve Slaném a Pečkách výrobu kostního klihu, kostní moučky a tuku do pobočky ve Vysočanech. Bylo tomu na žádost tehdejší vlády, protože v novém státě byl nedostatek továren. Po vzniku Protektorátu byla činnost firmy nacistickými úřady omezena, musela vést administrativu nejprve v němčině, pak v češtině. V roce 1943 byla nuceně přesunuta výroba léčiv do pobočky Synthesie Semtín, závodu na výrobu barviv a léčiv v Pardubicích - Rybitví. Ten byl v roce 1945 zestátněn, stala se z něho Synthesia, Chemické závody - národní podnik. Výroba Acylpyrinu (a Acylcoffinu) byla však přesunuta do národního podniku Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Synthesia Semtín se stala součástí obřího konglomerátu chemických podniků - národního podniku Východočeské chemické závody (VCHZ Pardubice). Právě v roce 1951 je tento podnik uveden jako výrobce Acylpyrinu.

Balení obsahovalo 20 tablet a stálo 11 Kčs. Vyrábělo se i obří (dnes bychom řekli klinické) balení po 1666 (!) tabletách, které stálo 785 Kčs. Dále se vyráběl stále Acylpyrin solubile ve formě prášku, zejména určený pro děti. Dal se používat i jako surovina pro přípravu magistraliter (například sirupu, kde byl jako chuťové korigens používán Sirupus rubi idaei, maliníkový sirup).

V první polovině padesátých let změnil Acylpyrin výrobce. Jak uvádí ročenka Čs. farmaceutické přípravky pro rok 1955, začal ho vyrábět známý slovenský výrobce, národní podnik Slovakofarma Hlohovec (založen již roku 1951). Vyráběl ho v balení 20 a 500 tablet. Acylpyrin solubile se již nevyráběl. Cena 20 tablet byla 2,40 Kč. Příčinou výrazného zlevnění byla neblaze proslulá měnová reforma v roce 1953. To ovšem nebránilo tehdejšímu tisku (Zdravotnické noviny, Časopis českých lékařů) již v roce 1954 uvádět, jak došlo ke zlevnění ceny oproti prohnilé první republice s jejím zbohatlickými lékárníky, cudně ovšem nezmiňujíc zmíněnou reformu...

Zajímavá zmínka byla zveřejněna v roce 1962, kde bylo uvedeno, že Slovakofarma Hlohovec vzhledem k probíhající chřipkové epidemii zvýšil výrobu Acylpyrinu třikrát.

Tablety byly tehdy zatavovány do průhledných blistrů a vyrábělo se i velké klinické balení ve zlatě chromovaných krabicích. Na tyto krabice si možná někteří pamětníci vzpomenou (balily se do nich například také známé Vítkovy prášky). 

V osmdesátých letech minulého století, jak se můžeme dočíst ve známém červeném "Spofáku" (Seznam československých farmaceutických přípravků 1986-1990), byl na trhu Acylpyrin 10 tablet (cena 1,20 Kčs), Acylpyrin effervescens 15 tablet (4,30 Kčs) a Acylpyrin pro infantibus 100 mg 20 tablet (1,20 Kčs).

Dnes již se nesmí léky s kyselinou acetylsalicylovou podávat dětem do 16 let věku. Hrozí totiž (podával se obvykle při virózách), že dojde ke vzniku vzácného (1: 100 000), ale velmi nebezpečného tzv. Reyova syndromu. Ten se projevuje poruchami vědomí, křečemi a vysokými teplotami. Je řazen k encefalopatiím. Způsobuje poškození mitochondrií, čímž dochází ke steatóze jater, ledvin, srdce a edému mozku. V konečném důsledku může dojít až ke smrti dítěte. Byl popsán v roce 1963 australským patologem Douglasem Reyem. Od osmdesátých let začaly být tyto léky pro děti zakazovány (u nás o něco později) a výskyt onemocnění poklesl.

Slovakofarma Hlohovec vyráběla Acylpyrin do roku 2003, kdy byla koupena firmou Léčiva (takto vzniklý podnik byl v roce 2004 přejmenován na Zentivu). Vzhledem k tomu, že tak vznikl velký monopol, Zentiva musela podstoupit práva na některé léky, k nimž patřily i vlastnická práva na značku Acylpyrin, jiné firmě (zmiňovaný Acylcoffin ale Zentiva vyrábí dodnes). Tou se stala firma Herbacos-Bofarma (založena 1991 jako Herbacos, přejmenována v roce 1998). V roce 2010 byla zakoupena italským rodinný podnikem Recordati S.p.A. a přejmenována na Herbacos-Recordati. Ta vyrábí dodnes Acylpyrin po 10 tabletách a také šumivé tablety Acylpyrin 500 mg a Acylpyrin s vitamínem C.

Na závěr je možné uvést kuriozitu z roku 1977, kdy se Acylpyrin dostal i do černé kroniky. 

Dva zaměstnanci Sdružení pro odbyt dehtových. barviv v Rybitví, kteří z n. p. VCHZ Pardubice získali nelegální cestou prášek kyseliny acetylsalicylové, údajně proto, aby si sami vyrobili účinnější lék. Tento opravdu "vyrobili" a nabídli zájemcům. Jedna mladá maminka jej od nich získala a několikrát podala v dávce půl kávové lžičky svému tříletému dítěti. Nejen, že mu nepomohla, ale způsobila mu těžkou otravu. Boj o život dítěte trval lékařům pardubické nemocnice plných deset dní. Dávkování bylo totiž smrtelné. Zmínku o tom, jaký byl oběma "výrobcům" udělen trest, již komunistický týdeník Tribuna nezmínil...

A ještě jedna perlička z tisku. Stejně jako dnes nebyla o chybně vytištěné inzeráty nouze.

Tato kuriozita pochází z knihy Dagmar Broncové: Historie farmacie v českých zemích.

PharmDr. Tomáš Arndt

Obrázky autor vyhledal v Národní digitální knihovně Kramerius. Obrázek „Acylpyrin chybně napsaný inzerát" je z knihy Dagmar Broncové Historie farmacie v českých zemích (Milpo, 2003).

Pokud vás exkurze po stopách slavných českých léků zaujala, určitě si nenecháte ujít další díly. PharmDr. Tomáš Arndt již nyní připravuje články, které vás provedou historií Avirilu, Celaskonu nebo Thymomelu. Sledujte proto každý měsíc Magazín Healthcomm!

DORMIRAL, ČESKÉ HYPNOTIKUM S FENOBARBITALEM

KATHESIN, DERIVÁT CHOLINU S VŠESTRANNÝM ÚČINKEM

DARMOL, ČOKOLÁDOVÉ PROJÍMADLO

Předešlé seriály autora můžete najít také v záložce SERIÁLY na Magazínu.