Definice vitaminů, organických mikronutrientů důležitých pro fungování lidského organismu, zahrnuje obecně dvě důležitá kritéria pro zařazení látek do takto označené skupiny: tělo si je nedokáže samo vyrobit, proto je nezbytné, přijímat je z potravy.

Malinko se nám z této definice vymyká vitamin D3, který si naše tělo dokáže syntetizovat, pokud je vystaveno slunečnímu záření. Přezdívá se mu proto „sluneční vitamin", neboť ho až z 80 % získáme syntézou v kůži. Děje se tak účinkem UVB složky slunečního záření (280-315 nm) ze 7-dehydrocholesterolu s následným vznikem cholekalciferolu. Ten se postupně hydroxyluje v játrech a ledvinách na 1,25-dihydrocholekalciferol - kalcitriol (nejúčinnější formu vitaminu D3). Technicky bychom o něm měli uvažovat jako o hormonu.

Vitamin D je tedy podle novějších poznatků steroidní hormon, přítomný ve více strukturních formách. Jeho tvorba je přesně řízena koncentrací vápníku, fosforu a parathormonu. Základní rolí vitaminu D, respektive steroidního hormonu 1,25-dihydrokalciferolu (kalcitriolu), je udržení kalciové a fosfátové rovnováhy v organismu. Má tedy zásadní význam pro udržení normálního stavu kostí a zubů. Právě objasňování hlavní příčiny křivice, tedy deficitu vitaminu D a cest, jak se tento vitamin do těla dostává a následně jak jej tělo dokáže samo syntetizovat s pomocí slunečního záření, vedlo k podrobnému popisu účinku vitaminu D, jeho forem a syntézy.¹

Vitamin D dále přispívá k udržení normální činnosti svalů, k normální funkci imunitního systému a kalciferoly, jako skupina látek se souhrnným označením vitamin D, se podílejí dále na celé řadě dalších metabolických funkcí v organismu. Receptory pro vitamin D jsou exprimovány téměř ve všech buňkách lidského těla, což znamená, že ovlivňuje více než 200 různých chemických reakcí! Na jeho dostatečné koncentraci v těle (a na případné suplementaci v případě jeho nedostatku) velmi záleží!^*

SÚKL již nadále nebude klasifikovat výrobky, u nichž je doporučená denní dávka nižší anebo rovna 4 000 IU (100 μg) vitaminu D, jako léčivé přípravky?

Rozhodl tak s ohledem na nové vědecké stanovisko k revizi přípustné hodnoty horní hranice příjmu (UL) pro vitamin D Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), které zhodnocuje aktuální odborné poznatky týkající se nežádoucích účinků. Jedná se tak o podstatné navýšení doposud akceptovaného limitu^*, který činil 2 000 IU (50 μg) vitaminu D denně. SÚKL tak rozhodl v březnu letošního roku.²

Jak získat sluneční vitamin, když slunce nesvítí?

Nejznámější představitelé rodiny kalciferolů jsou vitamin D3 (cholekalciferol, živočišného původu) a vitamin D2 (Ergokalciferol, rostlinného původu). Zdrojem vitaminu D jsou tučné ryby, vejce- žloutek, mléko a mléčné výrobky nebo třeba houby (jidášovo ucho, shitake. žampion).

Vitamin D se ovšem ze stravy získává v daleko menší míře než syntézou v kůži. Množství vitaminu D3 syntetizovaného v kůži ale závisí také na dostupnosti 7-dehydrocholesterolu, který o fotony UV soupeří s kožním barvivem - melanin produkci vitaminu D3 snižuje. Lidé s tmavou pletí tak potřebují k vytvoření adekvátního množství vitaminu D3 delší sluneční expozici. Možnost dostatečné expozice kůže UV zářením mají ale v České republice všichni pouze od dubna asi do konce září, a to dále za předpokladu, že stráví na slunci nějaký čas (10-15 minut vystavení slunci denně postačuje pro syntézu, při níž může vitamin vyrobený účinkem slunečního světla pokrýt až 80 % denní potřeby). V zimních měsících jsou síla slunce a úhel dopadu paprsků pro patřičnou syntézu vitaminu D v kůži nepříznivé. V letních měsících si zase pokožku chráníme krémy s vysokým SPF, abychom snížili riziko rakoviny kůže. Množství vytvořeného vitaminu D dále snižuje například příliš suchá kůže (senioři), tenká kůže malých dětí, znečištěné životní prostředí, ale také časté používání hygienických prostředků, které odmašťují kůži.

V roce 2022 zadala Evropská asociace výrobců doplňků stravy (Food Supplements Europe, FSE) společnosti IPSOS provedení průzkumu formou online dotazníkové šetření, který mapoval používání doplňků stravy?

Zúčastnilo se ho přes 13 000 dospělých osob ve 14 zemích EU včetně České republiky. Podle průzkumu byl nejčastěji užívaným doplňkem stravy vitamin D (46 % dotázaných), následoval vitamin C (36 %) a hořčík (33 %).³

Kdo potřebuje dostatek vitaminu D?

Vitaminu D má značná část světové populace bohužel nedostatek a lékaři na tento fakt opakovaně upozorňují. Velkým tématem byl vitamin D v covidové pandemii. Studie dlouhodobě prokazují souvislost mezi nízkým obsahem vitaminu D a řadou zánětlivých onemocnění, a že zlepšení hladiny vitaminu D může pomoci snížit záněty v těle. Několik studií ukázalo, že možný příznivý účinek vitaminu D na průběh nemoci COVID-19 by mohl spočívat v prevenci nadměrné reakce imunitního systému, např. při cytokinové bouři.⁴

A například gynekologové⁵ vědí, že v průběhu těhotenství nebo při menopauze je výrazně zvýšená potřeba vitaminu D. Dostatečný příjem vitaminu D dokáže snížit rizika předčasné menopauzy, která je spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, i s vyšším výskytem osteoporózy. Svým klientkám nabízejí vyšetření jeho hladiny v krvi.

Velký vliv na vytváření kostní hmoty dítěte má již před jeho narozením hladina vitaminu D těhotné ženy. Postnatální suplementace vitaminu D dítěti již pouze navazuje, případně částečně eliminuje případné nedostatky vytvořeného základu kostní tkáně. Vzhledem k tomu, že přirozená ani umělá výživa kojenci nezajišťuje dostatečný příjem vitaminu D (denní doporučený příjem pro kojence je 400 IU), doporučují pediatři podávat vitamin D pravidelně od konce 1. týdne života do konce 1. roku života a v druhém roce v době zimních měsíců.⁶

Zjistit si hladinu tohoto vitaminu, bychom měli všichni alespoň jednou za rok, ideálně na začátku jara. Nejlepším ukazatelem stavu zásobení vitaminem D v těle je měření hladiny 25-OH D kalcidiolu - nejhojnějšího metabolitu vitaminu D v krevním séru, který navíc zohledňuje jak vitamin D vytvořený endogenně v kůži, tak i exogenní přívod vitaminu D potravou nebo suplementací.

Rizikové skupiny a faktory pro deficit vitaminu D:^4,6

● Věk nad 65 let - u seniorů se vytváří o 75 % méně vitaminu D z důvodu atrofie kůže a nižšího počtu prekurzorů vitaminu D v kožní tkáni. Senioři také často tráví svůj čas v interiéru bez denního světla.
● Těhotné a kojící ženy - matky s optimální sérovou hladinou vitaminu D mají dobrou hladinu vitaminu D i v mateřském mléce.
● Vícerodičky, gravidity v krátkých intervalech
● Obezita dětí i dospělých nad 30 BMI - tuková tkáň může „vychytávat" vitamin D z cirkulace a ukládat jej do zásob. V tucích rozpustný vitamin D se deponuje v tukové tkáni a působí relativní nedostatek sérového vitaminu D.
● Malabsorpce - pro absorpci vitaminu D je důležitá schopnost střev vstřebávat tuky ze stravy. U nemocí jako IBS, Crohnova choroba či celiakie je tato schopnost narušena.
● Vegani a vegetariáni a lidé s vysokým podílem rostlinné stravy.
● Pacienti s onemocnění jater a/nebo ledvin (např. cystická fibróza, chronické renální selhání)

Doplňky stravy mohou být prostředkem ke zlepšení příjmu vitaminu D. Vitaminové přípravky řady DETRITIN nabízejí řešení pro celou rodinu. Značka Detritin - to jsou kvalitní produkty s obsahem vitaminu D3, který podporuje imunitu a přispívá k udržení normálního stavu kostí.

Detritin 400 IU vitamin D3, kapky
Dávkování: Děti 1 - 2 kapky denně. Dospělí 5 kapek denně.
Určeno pro novorozence, děti a dospělé.

Detritin 2000 IU vitamin D3, měkké olejové tobolky
Dávkování: 1 tableta denně, zapíjejte vodou.

Více na https://www.drtheiss.cz/eshop/detritin

Článek je firemním sdělením společnosti DR. THEISS CZ s.r.o.

Literatura:
1. Palička V. Vitamin D: skeletální a extraskeletální účinky. Med. praxi 2013; 10(5): 199-202.
2. https://www.sukl.cz/zmena-rozhodovaci-praxe-v-pripadech-vyrobku-s-obsahem?
3. https://foodsupplementseurope.org/wp-content/uploads/2022/07/FSE-Consumer_Survey-Ipsos-2022.pdf
4. Nielsen NM, Junker TG, Boelt SG, Cohen AS, Munger KL, Stenager E, Ascherio A, Boding L, Hviid A. Vitamin D status and severity of COVID-19. Sci Rep. 2022 Nov 17;12(1):19823.
5. DOPORUČENÉ POSTUPY ČGPS ČLS JEP: Léčba a prevence nedostatku vitaminu D v oboru gynekologie a porodnictví (2019).
6. Tláskal P. Význam vitaminu D v pediatrické praxi. Pediatr. praxi 2013; 14(2): 94-98

HYPERPIGMENTACE

JAK SE VYHNOUT DEHYDRATACI?

MENOPAUZÁLNÍ KOMFORT NENÍ VÝSADOU VYVOLENÝCH