Léto pomalu končí, ale slunce má stále sílu. Vracíme se z prosluněných dovolených bohatší o zážitky, fotografie a třeba i nová přátelství. Jaký suvenýr bychom si ale rozhodně přivést nechtěli? Jsou to pihy a jiné tzv. pigmentové skvrny, které se díky opalování na pláži nebo celodenní túře mohou nově objevit v obličeji či dekoltu.
Jak je to s pigmentovými skvrnami a co je způsobuje?
Specializované pigmentové buňky melanocyty produkují tmavý pigment melanin. Melanin nám určuje odstín naší kůže, zbarvení vlasů nebo oční duhovky. Jeho tvorbu stimuluje UV záření, horko, ale také zánětlivé či hormonální faktory. Melanocyty se nacházejí v bazální vrstvě pokožky a také ve vlasových folikulech. Jejich hlavní úkol je chránit naše tělo před škodlivým UV zářením. Když je kůže vystavena slunci, melanocyty začnou produkovat více melaninu, což způsobí, že naše kůže zhnědne a vytvoří tak přirozený ochranný štít. (obr.1) Melanocyty mají charakteristické výběžky, jejichž pomocí dopravují melanin do keratinocytů, nejhojněji zastoupených buněk v pokožce. Melanin absorbuje část UV záření, a tím chrání hlubší vrstvy kůže před poškozením. Je-li působení slunečních paprsků přiměřené, vzniká rovnoměrné opálení. Pokud ale vystavíme pokožku nadměrnému slunečnímu záření po delší časový úsek, a navíc není chráněna dostatečně vysokým SPF faktorem, pak dojde ke zvýšené produkci melaninu a výsledkem může být hyperpigmentace exponované oblasti těla.
1. Působením UV záření vzniká reaktivní kyslík. Když kůže přijde do styku s UV zářením, vytvoří se v ní reaktivní formy kyslíku, což jsou nestabilní molekuly, které mohou poškodit buňky.
2. Melanocyty produkují nadměrné množství melaninu. Melanocyty začnou v reakci na poškození způsobené UV zářením a reaktivními formami kyslíku produkovat více pigmentu. Melanin působí jako částečný sluneční filtr tím, že absorbuje část UV záření.
3. Vzniká pigmentace kůže. Nadměrné množství melaninu způsobuje ztmavnutí kůže, což je proces, který běžně nazýváme opalováním.
Hyperpigmentace kůže se klinicky projevuje jako ohraničené nebo difuzní ztmavnutí kůže, které nejčastěji vzniká poruchou tvorby a distribuce melaninu. Častěji se hyperpigmentace objevují u lidí s tmavým fototypem v důsledku intenzivnější syntézy melaninu. Sklon k tvorbě pigmentových skvrn je dědičný, ale tzv. získané dispozice jsou dílem zejména zvýšeného vystavení kůže UV záření (pro vznik hyperpigmentací je nejnebezpečnější UVA záření).
Mezi další rizikové faktory patří:
Nejčastější typy hyperpigmentací
Skvrna na tváři, stín na duši
Zatímco vrozené pihy mohou být „rošťácké" nebo „roztomilé", na získané pigmentové skvrny nikdo nepěje ódy, ani o nich neskládá básně. Naopak, trápí jako estetický problém zejména ženy po čtyřicítce. Kromě prevence v podobě ochrany pleti před UV zářením je zde snaha řešit tyto „vady na kráse" hned v počáteční fázi vhodnými dermokosmetickými přípravky, většinou na bázi alfa-hydroxykyseliny (AHA, nebo také tzv. ovocných kyselin), které vykazují exfoliačníi a depigmentační účinek. Mezi nejčastější zástupce AHA kyselin v boji proti hyperpigmentacím patří kys. citronová, kys. mléčná, kys. vinná a kys. glykolová. AHA kyseliny bojují proti pigmentovým skvrnám, zjemňují vrásky a projasňují pleť. Hodí se zejména pro zralou a suchou pleť, protože v ní dokáží lépe udržet vlhkost. Z beta-hydroxykyselin (AHB) je účinná kys. salicylová, která má kromě exfoliační funkce také antibakteriální a protizánětlivé účinky, čímž zmírňuje podráždění pleti. Ve vyšších koncentracích využívá AHA kyselin chemický peeling, který je finančně nákladnější metodou, která má dále řadu omezení, například načasování v době, kdy slunce není tak intenzivní a pokožka se lépe hojí (ideálně v podzimních a zimních měsících roku).
Redukce pigmentových skvrn ve dvou krocích
Redupetin je řada speciálních dermatologických produktů pro redukci hyperpigmentace: sluneční skvrny, stařecké skvrny, pozánětlivá pigmentace či hormonálně podmíněná pigmentace. Nabízí finančně dostupný režim domácí péče, a to kombinací ošetření intenzivním dermokrémem + běžnou udržovací péči denním krémem s SPF20. Péče kombinuje sílu AHA kyselin a přírodními rostlinnými extrakty a oleji.
1. krok: Cílená péče na noc
Redupetin dermatologický krém 20 ml
Účinné látky:
AHA kyseliny: kys. citrónová a kys.mléčná
Řeřicha setá (Lepidium sativum) - extrakt z klíčků
Kyselina salicylová
2. krok: Denní péče pro ochranu pleti
Redupetin denní krém SPF20 50 ml
Článek je firemním sdělením společnosti DR. THEISS CZ s.r.o.
Více na https://www.drtheiss.cz/eshop/redupetin
MENOPAUZÁLNÍ KOMFORT NENÍ VÝSADOU VYVOLENÝCH
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz