Menopauzu hned nemusíme (a také z pohledu aktivity a vizáže dnešních padesátnic ji ani nechceme) považovat striktně za důkaz stárnutí ženy. Spíš se hodí definice, že jde o období přechodu z reproduktivní do nereproduktivní fáze jejího života. Dělí se na premenopauzu, perimenopauzu a postmenopauzu s konečně trvalým vyhasnutím reprodukční schopnosti. S nástupem menopauzy vaječníky postupně snižují produkci ženských pohlavních hormonů. To vede k hormonálním výkyvům a nižší frekvenci ovulací. Po poslední ovulaci nastává menopauza, menstruace ustává a žádná vajíčka již nemohou dozrávat.
Na nízké hladině hormonů
V ženském těle se několikrát za život významně mění hladina hormonů. Kolem 40. roku věku začíná funkce vaječníků klesat a produkují méně ženských pohlavních hormonů, progesteronu i estrogenů. Tři hlavní druhy estrogenů jsou estradiol, estriol a estron. Díky nízkým hladinám progesteronu většina menopauzálních žen přibírá na váze. S menopauzou se mění i produkce hormonů v mozku. Jak vaječníky produkují během klimakteria čím dál méně estrogenu, mozek vylučuje větší množství hormonů ze skupiny gonadotropinů. Škála menopauzálních potíží je široká, a to jak v symptomech, tak v jejich intenzitě, trvání i následcích. Příznaky klimakterického syndromu, v němž dominují potíže vazomotorického, somatického a psychického rázu, se vyskytují až u 75 - 85 % žen. Většinou ustupují do 5 let, ale u některých žen mohou přetrvávat až do stáří.
Objevit se mohou typické klimakterické obtíže: návaly, noční pocení, nespavost, bušení srdce a poruchy nálady, podrážděnost, nebo zhoršená schopnost soustředění. Na sliznici a kůži je vidět ztráta elasticity. Vaječníky přestávají s koncem plodného období produkovat i androgeny, což snižuje životní energii a libido. Jedná se tedy v komplexu o potíže z nedostatku hormonů. A ano, lze tedy připustit, že se po menopauze zrychluje biologické stárnutí. Jde ale o proces značně individuální. I když jsme za viníka označili hormony, hormonální léčba (HRT) není vždy univerzálním řešením. K rozhodnutí o zahájení hormonální terapie je třeba odborného posouzení gynekologa. Fytoestrogeny se mohou využívat jako alternativa při léčbě klimakterického syndromu u žen, které nemohou nebo nechtějí HRT užívat.
Hledat řešení již od začátku příchodu prvních symptomů
Potíže klimakterického syndromu obecně neohrožují bezprostředně život ženy, ale zhoršují kvalitu jejího života a signalizují možné riziko vážnějších poruch v pozdějším věku. Proto je nelze přehlížet!
Osteoporóza - S poklesem hladiny hormonů ubývá kostní hmota, což zvyšuje riziko zlomenin. Tomuto křehnutí kostí lze do jisté míry předcházet cíleným cvičením, stravou bohatou na vápník a v případě potřeby i užíváním doplňků stravy s obsahem vápníku, vitaminu D a hořčíku. Hořčík je důležitý pro správné vstřebávání vápníku a kostní metabolismus, aktivuje osteoblasty, zvyšuje hustotu kostního minerálu, aktivuje vitamin D a ovlivňuje schopnost svalů se stahovat. Vitamín D podporuje vstřebávání vápníku ve střevech, což umožňuje následně fyziologickou mineralizaci kostí. Také fytoestrogeny mají potenciálně osteoprotektivní účinek.
Kardiovaskulární onemocněn - U žen v klimakteriu jsou patrné i sklony k nadváze, zadržování vody v těle, vysokému krevnímu tlaku a vyšší hladině cholesterolu. V souvislosti s tím stoupá i riziko onemocnění srdce a cév. Držet si váhu pod kontrolou, zdravě se stravovat a hýbat, dobře se vyspat a nabrat energii - to jsou preventivní kroky, které ale riziko prokazatelně sníží.
Forfemina ženám rozumí
Osvědčená řada doplňků stravy Forfemina a Forfemina slim přináší novinku: Forfemina Menopauzální komfort, která cílí na potřeby žen v období menopauzy efektivním systémem dvou tablet (na den a na noc) s výtažky z bylin, s vitamíny a minerály.
Forfemina menopauzální komfort 2x 28 kapslí
Doplněk stravy vhodný pro ženy v období menopauzy
Více na: Forfemina | DR. THEISS (drtheiss.cz)
Článek je firemním sdělením společnosti DR. THEISS CZ s.r.o.
Reference:
https://www.nzip.cz/
https://www.gynmedico.cz/
http://www.meno-andro.cz/cz/
ZADRŽOVÁNÍ VODY V TĚLE A PŘIBÍRÁNÍ NA VÁZE
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz