Slovakofarma Hlohovec patřila mezi největší československé farmaceutické firmy v období let 1949-1989. Na pomyslné mapě farmaceutického průmyslu v té době by se dala zařadit hned za pražská Léčiva. Pokud někdo řekl "farmacie na Slovensku", hned se každému vybavila Slovakofarma.
Začátky činnosti firmy spadají ještě do období válečného Slovenského státu. Ke dni 30. 1. 1941 byl zaregistrován v Bratislavě domácí technicko-farmaceutický podnik Slovenské alkaloidy. O rok později se společnost přestěhovala do Hlohovce, kde zahájila činnost v nově vystavěné budově v areálu bývalé automobilové továrny Dunkel a spol. S vlastní výrobou se začalo koncem roku 1942.
Snímek budovy Slovenských alkaloidů je z roku 1942.
Morfin pro válečnou potřebu
Hlavním výrobním programem se stala produkce morfinu ve velkém měřítku, což zřetelně odpovídalo potřebám válečné doby. Tento alkaloid se získával zpracováním sušených makovic. Výroba musela překonat prvotní technologické potíže, ale postupně začala produkovat morfin ve velkém. Kromě vlastní produkce této farmaceutické suroviny, firma představovala přínos také pro válečné hospodářství. Prázdné makovice byl vedlejší produkt při sběru máku pro potravinářské účely. To pomáhalo zužitkovat vedlejší surovinu. která by se jinak vyhodila a Slovensko bylo nezávislé na dovozu morfinu ze zahraničí. Později k morfinu přibyla ještě výroba fosfátu kodeinu. Je zajímavé, že v době založení firmy existovala v celé Evropě jen jedna továrna na získávání alkaloidů z makovic.
Do konce války se ročně vyrobilo kolem 2000 kg opiových alkaloidů. Svoje výrobky v té době firma vyvážela do Německa, Švédska, Finska, (bývalého) Rakouska, Bulharska, Maďarska nebo Švýcarska. Na konci války budovy podniku silně poškodila dělostřelba během válečných operací.
Poválečná výroba léků
Po skončení války byla firma, stejně jako další farmaceutické podniky, v prosince 1945 znárodněna. Byla začleněna do Lučebních (tj. chemických) a farmaceutických závodů v Hnušti-Likieri. V roce 1946 byl k závodu Hlohovci přičleněna znárodnění firmy Facet z Prešova. Díky rozšíření se v témže roce začala výroba léků jako takových - tablet, sirupů a čípků. O rok později se portfolio rozšířilo o injekční formy léků. V letech 1947 až 1949 byly vybudovány další objekty na výrobu farmaceutických surovin.
K 1. 1. 1950 byl oficiálně založen národní podnik Slovakofarma Hlohovec. Původně byl podnik podřízen Oblastnímu ředitelství chemického průmyslu v Bratislavě, ale již v roce 1952 byl přesunut pod Ministerstvo chemického průmyslu v Praze.
Slovakofarma se skládala ze 6 závodů:
Klíčová změna nastala v roce 1954, kdy byla Slovakofarma, stejně jako ostatní farmaceutické podniky v Československu, zařazena do Sdružení podniků pro zdravotnickou výrobu - SPOFA (Spojené farmaceutické závody). Zařazení do VHJ (Výrobně-hospodářské jednotky) SPOFA centralizovalo řízení, výzkum, vývoj a výrobu humánních farmaceutik. Tato centralizace v rámci SPOFA zajišťovala podniku stabilní trh a dodávky surovin v rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci). V letech 1950 až 1951 se začal vyrábět difenylhydantoin a nikotin, rozšířila se výroba kodeinových solí a také výroba a adjustace tablet a granulátů.
Slovakofarma byla v 50. a 60. letech díky výrazné mechanizaci jedním z předních výrobců léčiv. Sloužila jako výrobní závod pro celé Československo a zároveň pro další země sdružené v RVHP. Pokračovala ve výrobě alkaloidů, přičemž rozšířila jejich sortiment a objem. Výrobky byly určené nejen pro trhy RVHP, ale Slovakofarma také dodávala léčiva a veterinární přípravky na trhy EHS (Evropského hospodářského společenství) a do rozvojových zemí (Afrika, Asie, Jižní Amerika).
Kromě výroby léků s obsahem morfinu (nebo dalších psychotropních látek jako byl pethidin v Dolsinu kapkách) a kodeinu (Codein Slovakofarma, nyní vyráběn pod stejným názvem, ale Zentivou) vyráběla velké množství nejrůznějších léků. Složení portfolia se měnilo, některé léky z něj postupně vypadly, jiné tam zůstaly velmi dlouho v nabídce, často až do 90. let minulého století.
Omamné a psychotropní látky v injekcích naproti tomu byly vyráběny v Biotice Slovenská Lupča (Morphin SPOFA, Morphin-Atropin SPOFA). Velká skupina lékům byly kombinace několika účinných látek v jedné tabletě. Daly se zařadit do skupiny analgetik-antipyretik a některé z nich byly volně prodejné, alespoň určitou dobu.
Typickým příkladem je lék Algena, vyráběný v bakelitové, plechové, později plastové červenobílé vysouvací krabičce. Do roku 1971 byl ve volném prodeji, poté z důvodu vzniku závislostí, už jen na lékařský předpis. Po roce 1989 se už nevyráběl. Pokud se podíváme na jeho složení je celkem jasné proč: obsahoval barbiturát aprobarbital, který hlavně přispěl k vzniku závislosti (navíc byl lék často kombinován s alkoholem). Dále lék obsahoval fenacetin, aminofenazon a kofein. Dnes by už prošel jen kofein. Fenacetin je látka potencionálně karcinogenní a aminofenazon může snížit počet bílých krvinek až na život ohrožující hranici (agranulocytóza) a existují obavy z jeho možného karcinogenního účinku. Nemluvě o dalších nežádoucích účincích. Ovšem pokud za socialismu vypadlo jedno kombinované analgetikum, objevilo se další. Popularitu Algeny zastínil Alnagon (obsahoval kyselinu acetylsalicylovou, kodein, fenobarbital a kofein). Jednalo se o velmi oblíbené analgetikum, dostupné jen na lékařský předpis, ale jak je vidět ze složení (fenobarbital, kodein) silně návykové.
Další oblíbené léky z této skupiny, které Slovakofarma vyráběla, byly například Dinyl (aminofenazon, allobarbital, butobarbital, fenacetin, kofein) nebo Spasmoveralgin (atropin, bromisoval, kofein, fenobarbital, papaverin, kodein, efedrin, atropin) - ten obsahoval navíc spasmolytika k uvolnění křečí (papaverin, atropin).
Zdroj: Aukro.cz
Už ze složení těchto léků by dnešním farmaceutům vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. K dalším patřily Acylcoffin, Mironal (mj. obsahoval fenacetin), Sedolor (obsahoval mj. aminofenazon a fenacetin) a další. Většina z nich byla ještě na trhu koncem minulého století a řada z nich byla volně prodejných.
K dalším skupinám patřily léky na nejrůznějších druhů žaludečních potíží a nemocí (Gastrogel, Gasterin gel, Cholaspan dražé, Kinedryl), antibiotika (V-Penicilin tablety pro děti i dospělé, Penclen, Cefaclen pro děti i dospělé), léky ovlivňující kardiovaskulární oběh (Agapurin retard, Agapurin, Amiclaran, Amicloton, Cordipin, Cordipin retard, Furosemid Slovakofarma, Furosemid Slovakofarma forte, Nit-Ret, v licenci později vyráběný Iso-Mack retard a Nitro-Mack retard, Nit-Ret, Prenylamin Slovakofarma forte dražé, Trimepranol, Vasocardin, Verpamil), dermatologika (Calcium panthotenicum Slovakofarma mast, Erevit mast, Mesocain gel, Polysan pasta, Unguentum acidi borici mast, Unguentum zinci oxydati mast, Vita-Apinol mast), vitamíny a přírodní látky (Ascorutin, Celaskon, Erevit kapky, Infadin kapky, Infadin rybí tuk, Vita-Apinol dražé, Vitamin A Slovakofarma, Vitamin AD Slovakofarma, Vitamin D Slovakofarma, Vitamin E Slovakofarma). psychofarmaka (Diazepam Slovakofarma, Lithium Carbonicum, Calabron, Nitrazepam Slovakofarma, Nitrazepam Slovakofarma forte), neurologika (Biston, Everiden, Sanepil, Sodanton), psychotropní látky (Degonan, Fenmetrazin), anthelmintika (Helmirazin) či tehdejší antihistaminika (Hismanal, Zaditen, Xantedryl, Xantedrylettae). Jak již bylo zmíněno, tak na přelomu 80. a 90. let minulého století vyráběla některé léky v licenci (navíc například Zaditen či Gastrozepin).
Hvězdy první velikosti: Celaskon a Indulona
Proslulá byla také Slovakofarma za socialismu výrobou šumivých tablet (Calabron, Calcium C Slovakofarma, Acylpyrin effervescens, Calcium Slovakofarma, Celaskon effervescens). Tato léková forma byla zpočátku nezvyklá, až působila částečně "západní" formou. Kromě to měla Slovakofarma pobočný závod, národní podnik Liečivé rastliny v Malackách, který produkoval čaje a čajové směsi z léčivých rostlin. Pamětníci si možná ještě vzpomenou na Eugastrin, Florsalmin kapky, Nephrosal nebo Ungolen. Slovakofarma také zpracovávala surový penicilin, který dodával národní podnik Biotika ve Slovenské Ľupči.
Kromě toho se portfolio postupně obohacovalo o vitamíny, ochranné pracovní masti a léčebnou kosmetiku, přičemž známým příkladem byla legendární mast Indulona, jejíž název byl odvozen od tehdejšího politického programu industrializace. Původně tuto značku vlastnily od roku 1949 Lučobné a farmaceutické závody, n. p. Likier - závod Piešťany, od roku 1950 ji vlastnila Slovakofarma.
V roce 1958 se začala vyrábět základní, "modrá" Indulona, od roku 1964 začala výroba Indulony ve velkém.
Je zajímavé, že až do roku 1974 byla kategorizována Indulona jako lék na léčbu dermatóz (!), pak už "jen" jako kosmetika.
Na snímku Indulona z webu Vtedy.sk s popiskem: „Rok 1948: Spustila sa výroba krému, ktorý sa stal legendou"
Kromě toho z kosmetiky vyráběla univerzální, ochranný a regenerační krém Gelée Royale, opalovací krémy, pleťové masky a výživová pleťová mléka.
Stále velký hráč
Mezi nejvýznamnější osobnosti v období socialismu patřil RNDr. Elemer Csere (1917-1982). Tento farmaceut a doktor věd nejenže působil jako vedoucí technické kontroly ve Slovakofarmě od roku 1950, ale byl také docentem na Farmaceutické fakultě UK v Bratislavě, kde přednášel speciální metody v galenické farmacii a matematiku.
Po roce 1989 došlo k nejzásadnější korporátní změně, a to v roce 2003, kdy se farmaceutické společnosti Léčiva, a.s. (Praha) a Slovakofarma, a.s. (Hlohovec) sloučili, čímž vznikla nová entita, Zentiva, a.s. Tento krok vytvořil regionálního lídra, zaměřeného především na výrobu generických léčiv, tedy kopií originálních léků po skončení patentové ochrany. Majoritním vlastníkem Zentivy byl zpočátku americký investiční fond Warburg Pincus. V roce 2004 došlo k převedení práv na původní léky firmy - Kinedryl tbl., Febichol cps, Orenzym drg. a Oxyphyllin tbl. - na společnost Noventis. V roce 2009 se Zentiva spojila s globálním farmaceutickým gigantem Sanofi. Pod Sanofi se stala Zentiva součástí rozsáhlé mezinárodní výrobní sítě. Avšak globální optimalizační tlaky vedly ke strategické revizi, která na čas ohrozila budoucnost hlohoveckého provozu z důvodu potenciálního nízkého využití kapacit.
V roce 2013 byla část hlohoveckého závodu akvírovaná slovenskými a českými investory, čímž vznikl nástupnický podnik Saneca Pharma. Saneca Pharma se stala dědicem chemické a farmaceutické tradice od roku 1941 a zaměřuje se na:
Na závěr můžeme po přehledu bohaté historie firmy konstatovat, že historie Slovakofarmy v Hlohovci je příkladem úspěšného přechodu strategického státního podniku k vysoce specializovanému hráči na globálním trhu.
PharmDr. Tomáš Arndt
Pokud není uvedeno jinak, jsou obrázky v článku z Národní digitální knihovny Kramerius. Zdroje u autora.
SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu. Kód od Magazínu pro volný vstup je MAG25SL.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz