
Slovakofarma Hlohovec patřila mezi největší československé farmaceutické firmy v období let 1949-1989. Na pomyslné mapě farmaceutického průmyslu v té době by se dala zařadit hned za pražská Léčiva. Pokud někdo řekl "farmacie na Slovensku", hned se každému vybavila Slovakofarma.
Začátky činnosti firmy spadají ještě do období válečného Slovenského státu. Ke dni 30. 1. 1941 byl zaregistrován v Bratislavě domácí technicko-farmaceutický podnik Slovenské alkaloidy. O rok později se společnost přestěhovala do Hlohovce, kde zahájila činnost v nově vystavěné budově v areálu bývalé automobilové továrny Dunkel a spol. S vlastní výrobou se začalo koncem roku 1942.
Snímek budovy Slovenských alkaloidů je z roku 1942.
Morfin pro válečnou potřebu
Hlavním výrobním programem se stala produkce morfinu ve velkém měřítku, což zřetelně odpovídalo potřebám válečné doby. Tento alkaloid se získával zpracováním sušených makovic. Výroba musela překonat prvotní technologické potíže, ale postupně začala produkovat morfin ve velkém. Kromě vlastní produkce této farmaceutické suroviny, firma představovala přínos také pro válečné hospodářství. Prázdné makovice byl vedlejší produkt při sběru máku pro potravinářské účely. To pomáhalo zužitkovat vedlejší surovinu. která by se jinak vyhodila a Slovensko bylo nezávislé na dovozu morfinu ze zahraničí. Později k morfinu přibyla ještě výroba fosfátu kodeinu. Je zajímavé, že v době založení firmy existovala v celé Evropě jen jedna továrna na získávání alkaloidů z makovic.
Do konce války se ročně vyrobilo kolem 2000 kg opiových alkaloidů. Svoje výrobky v té době firma vyvážela do Německa, Švédska, Finska, (bývalého) Rakouska, Bulharska, Maďarska nebo Švýcarska. Na konci války budovy podniku silně poškodila dělostřelba během válečných operací.
Poválečná výroba léků
Po skončení války byla firma, stejně jako další farmaceutické podniky, v prosince 1945 znárodněna. Byla začleněna do Lučebních (tj. chemických) a farmaceutických závodů v Hnušti-Likieri. V roce 1946 byl k závodu Hlohovci přičleněna znárodnění firmy Facet z Prešova. Díky rozšíření se v témže roce začala výroba léků jako takových - tablet, sirupů a čípků. O rok později se portfolio rozšířilo o injekční formy léků. V letech 1947 až 1949 byly vybudovány další objekty na výrobu farmaceutických surovin.
K 1. 1. 1950 byl oficiálně založen národní podnik Slovakofarma Hlohovec. Původně byl podnik podřízen Oblastnímu ředitelství chemického průmyslu v Bratislavě, ale již v roce 1952 byl přesunut pod Ministerstvo chemického průmyslu v Praze.
Slovakofarma se skládala ze 6 závodů:
Klíčová změna nastala v roce 1954, kdy byla Slovakofarma, stejně jako ostatní farmaceutické podniky v Československu, zařazena do Sdružení podniků pro zdravotnickou výrobu - SPOFA (Spojené farmaceutické závody). Zařazení do VHJ (Výrobně-hospodářské jednotky) SPOFA centralizovalo řízení, výzkum, vývoj a výrobu humánních farmaceutik. Tato centralizace v rámci SPOFA zajišťovala podniku stabilní trh a dodávky surovin v rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci). V letech 1950 až 1951 se začal vyrábět difenylhydantoin a nikotin, rozšířila se výroba kodeinových solí a také výroba a adjustace tablet a granulátů.
Slovakofarma byla v 50. a 60. letech díky výrazné mechanizaci jedním z předních výrobců léčiv. Sloužila jako výrobní závod pro celé Československo a zároveň pro další země sdružené v RVHP. Pokračovala ve výrobě alkaloidů, přičemž rozšířila jejich sortiment a objem. Výrobky byly určené nejen pro trhy RVHP, ale Slovakofarma také dodávala léčiva a veterinární přípravky na trhy EHS (Evropského hospodářského společenství) a do rozvojových zemí (Afrika, Asie, Jižní Amerika).
Kromě výroby léků s obsahem morfinu (nebo dalších psychotropních látek jako byl pethidin v Dolsinu kapkách) a kodeinu (Codein Slovakofarma, nyní vyráběn pod stejným názvem, ale Zentivou) vyráběla velké množství nejrůznějších léků.
Složení portfolia se měnilo, některé léky z něj postupně vypadly, jiné tam zůstaly velmi dlouho v nabídce, často až do 90. let minulého století.
Na snímku výroba morfia v Hlohovci (1959), Zdroj: Youtube.com
Omamné a psychotropní látky v injekcích naproti tomu byly vyráběny v Biotice Slovenská Lupča (Morphin SPOFA, Morphin-Atropin SPOFA). Velká skupina lékům byly kombinace několika účinných látek v jedné tabletě. Daly se zařadit do skupiny analgetik-antipyretik a některé z nich byly volně prodejné, alespoň určitou dobu.
Typickým příkladem je lék Algena, vyráběný v bakelitové, plechové, později plastové červenobílé vysouvací krabičce. Do roku 1971 byl ve volném prodeji, poté z důvodu vzniku závislostí, už jen na lékařský předpis. Po roce 1989 se už nevyráběl. Pokud se podíváme na jeho složení je celkem jasné proč: obsahoval barbiturát aprobarbital, který hlavně přispěl k vzniku závislosti (navíc byl lék často kombinován s alkoholem). Dále lék obsahoval fenacetin, aminofenazon a kofein. Dnes by už prošel jen kofein. Fenacetin je látka potencionálně karcinogenní a aminofenazon může snížit počet bílých krvinek až na život ohrožující hranici (agranulocytóza) a existují obavy z jeho možného karcinogenního účinku. Nemluvě o dalších nežádoucích účincích. Ovšem pokud za socialismu vypadlo jedno kombinované analgetikum, objevilo se další. Popularitu Algeny zastínil Alnagon (obsahoval kyselinu acetylsalicylovou, kodein, fenobarbital a kofein). Jednalo se o velmi oblíbené analgetikum, dostupné jen na lékařský předpis, ale jak je vidět ze složení (fenobarbital, kodein) silně návykové.
Další oblíbené léky z této skupiny, které Slovakofarma vyráběla, byly například Dinyl (aminofenazon, allobarbital, butobarbital, fenacetin, kofein) nebo Spasmoveralgin (atropin, bromisoval, kofein, fenobarbital, papaverin, kodein, efedrin, atropin) - ten obsahoval navíc spasmolytika k uvolnění křečí (papaverin, atropin).
Zdroj: Aukro.cz
Už ze složení těchto léků by dnešním farmaceutům vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. K dalším patřily Acylcoffin, Mironal (mj. obsahoval fenacetin), Sedolor (obsahoval mj. aminofenazon a fenacetin) a další. Většina z nich byla ještě na trhu koncem minulého století a řada z nich byla volně prodejných.
K dalším skupinám patřily léky na nejrůznějších druhů žaludečních potíží a nemocí (Gastrogel, Gasterin gel, Cholaspan dražé, Kinedryl), antibiotika (V-Penicilin tablety pro děti i dospělé, Penclen, Cefaclen pro děti i dospělé), léky ovlivňující kardiovaskulární oběh (Agapurin retard, Agapurin, Amiclaran, Amicloton, Cordipin, Cordipin retard, Furosemid Slovakofarma, Furosemid Slovakofarma forte, Nit-Ret, v licenci později vyráběný Iso-Mack retard a Nitro-Mack retard, Nit-Ret, Prenylamin Slovakofarma forte dražé, Trimepranol, Vasocardin, Verpamil), dermatologika (Calcium panthotenicum Slovakofarma mast, Erevit mast, Mesocain gel, Polysan pasta, Unguentum acidi borici mast, Unguentum zinci oxydati mast, Vita-Apinol mast), vitamíny a přírodní látky (Ascorutin, Celaskon, Erevit kapky, Infadin kapky, Infadin rybí tuk, Vita-Apinol dražé, Vitamin A Slovakofarma, Vitamin AD Slovakofarma, Vitamin D Slovakofarma, Vitamin E Slovakofarma). psychofarmaka (Diazepam Slovakofarma, Lithium Carbonicum, Calabron, Nitrazepam Slovakofarma, Nitrazepam Slovakofarma forte), neurologika (Biston, Everiden, Sanepil, Sodanton), psychotropní látky (Degonan, Fenmetrazin), anthelmintika (Helmirazin) či tehdejší antihistaminika (Hismanal, Zaditen, Xantedryl, Xantedrylettae). Jak již bylo zmíněno, tak na přelomu 80. a 90. let minulého století vyráběla některé léky v licenci (navíc například Zaditen či Gastrozepin).
Hvězdy první velikosti: Celaskon a Indulona
Proslulá byla také Slovakofarma za socialismu výrobou šumivých tablet (Calabron, Calcium C Slovakofarma, Acylpyrin effervescens, Calcium Slovakofarma, Celaskon effervescens). Tato léková forma byla zpočátku nezvyklá, až působila částečně "západní" formou. Kromě to měla Slovakofarma pobočný závod, národní podnik Liečivé rastliny v Malackách, který produkoval čaje a čajové směsi z léčivých rostlin. Pamětníci si možná ještě vzpomenou na Eugastrin, Florsalmin kapky, Nephrosal nebo Ungolen. Slovakofarma také zpracovávala surový penicilin, který dodával národní podnik Biotika ve Slovenské Ľupči.
Kromě toho se portfolio postupně obohacovalo o vitamíny, ochranné pracovní masti a léčebnou kosmetiku, přičemž známým příkladem byla legendární mast Indulona, jejíž název byl odvozen od tehdejšího politického programu industrializace. Původně tuto značku vlastnily od roku 1949 Lučobné a farmaceutické závody, n. p. Likier - závod Piešťany, od roku 1950 ji vlastnila Slovakofarma.
V roce 1958 se začala vyrábět základní, "modrá" Indulona, od roku 1964 začala výroba Indulony ve velkém.
Je zajímavé, že až do roku 1974 byla kategorizována Indulona jako lék na léčbu dermatóz (!), pak už "jen" jako kosmetika.
Na snímku Indulona z webu Vtedy.sk s popiskem: „Rok 1948: Spustila sa výroba krému, ktorý sa stal legendou"
Kromě toho z kosmetiky vyráběla univerzální, ochranný a regenerační krém Gelée Royale, opalovací krémy, pleťové masky a výživová pleťová mléka.
Stále velký hráč
Mezi nejvýznamnější osobnosti v období socialismu patřil RNDr. Elemer Csere (1917-1982). Tento farmaceut a doktor věd nejenže působil jako vedoucí technické kontroly ve Slovakofarmě od roku 1950, ale byl také docentem na Farmaceutické fakultě UK v Bratislavě, kde přednášel speciální metody v galenické farmacii a matematiku.
Po roce 1989 došlo k nejzásadnější korporátní změně, a to v roce 2003, kdy se farmaceutické společnosti Léčiva, a.s. (Praha) a Slovakofarma, a.s. (Hlohovec) sloučili, čímž vznikla nová entita, Zentiva, a.s. Tento krok vytvořil regionálního lídra, zaměřeného především na výrobu generických léčiv, tedy kopií originálních léků po skončení patentové ochrany. Majoritním vlastníkem Zentivy byl zpočátku americký investiční fond Warburg Pincus. V roce 2004 došlo k převedení práv na původní léky firmy - Kinedryl tbl., Febichol cps, Orenzym drg. a Oxyphyllin tbl. - na společnost Noventis. V roce 2009 se Zentiva spojila s globálním farmaceutickým gigantem Sanofi. Pod Sanofi se stala Zentiva součástí rozsáhlé mezinárodní výrobní sítě. Avšak globální optimalizační tlaky vedly ke strategické revizi, která na čas ohrozila budoucnost hlohoveckého provozu z důvodu potenciálního nízkého využití kapacit.
V roce 2013 byla část hlohoveckého závodu akvírovaná slovenskými a českými investory, čímž vznikl nástupnický podnik Saneca Pharma. Saneca Pharma se stala dědicem chemické a farmaceutické tradice od roku 1941 a zaměřuje se na:
Na závěr můžeme po přehledu bohaté historie firmy konstatovat, že historie Slovakofarmy v Hlohovci je příkladem úspěšného přechodu strategického státního podniku k vysoce specializovanému hráči na globálním trhu.
PharmDr. Tomáš Arndt
Pokud není uvedeno jinak, jsou obrázky v článku z Národní digitální knihovny Kramerius. Úvodní ilustrační foto seriálu SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY (Zdroj: Aktualne.cz)
SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU
Srdečně zveme všechny profesionály z lékáren na říjnový prezenční kongres PHARMACY EVENT PRAHA, který se uskuteční 16. října v Comfort Hotelu Prague City East. Kongres je rozdělen na dopolední a odpolední, vždy samostatně akreditovanou část. Můžete ale absolvovat celý den a získat tak 14 bodů od ČLnK. Přihlásit se můžete na stránkách https://www.healthcomm.cz/, nebo k registraci můžete použít vstup přes banner na Magazínu. Těší se na vás pořadatelé, lektoři i moderátor Vojtěch Bernatský. Nenechte si ujít kongres, kde společně oslavíme 15 let působení společnosti Health communication na poli edukace.
Speciální centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy v říjnu opět otevřou dveře veřejnosti, a to bez objednání a bez žádanky. Běžně se do těchto center pacient dostane pouze na doporučení neurologa a často po dlouhém čekání. V říjnu se uskuteční čtvrtý ročník Dnů otevřených center pro léčbu migrény. Odborníci na migrénu, zástupci pacientské organizace Migréna-help, kariérová poradkyně i další lidé, kteří sami migrénou procházejí, budou připraveni pomoci. První letošní akce proběhla na začátku října v Městské poliklinice Praha. Druhá se uskuteční ve čtvrtek 16. října 2025 od 16 do 19 hodin v Nemocnici AGEL Prostějov. Více na migrena-help.cz
Pilotní projekt preventivního očkování proti chřipce proběhne v oddělených konzultačních místnostech Center prevence s poradenstvím v rámci vybraných lékáren BENU v Praze, Brně a Ostravě. Očkování bude provádět vždy praktický lékař, a to během říjnových víkendů od 4. do 26. 10. 2025 v čase 10-18 hodin. Cena za očkovací látku a její aplikaci bude 629 Kč. Pacient bude hradit platbu na místě v lékárně. Očkování proti chřipce mají z veřejného zdravotního pojištění plně hrazeno pouze pojištěnci nad 65 let a zákonem stanovené skupiny. Od 1. září 2025 si mohou dospělí samoplátci ve věku 18–65 let rezervovat termín očkování proti chřipce prostřednictvím webových stránek benuprevence.cz