V dnešním článku bych mohl začít otázkou: Co spojuje proslulý módní meziválečný salón Roubíček, úspěšný lék Pelentan a několik slavných prvorepublikových herců, jako byli třeba František Smolík nebo Jiřina Šejbalová? Byla to firma, která je v názvu článku - Interpharma, Praha. A postupně se dozvíte více...

Období první republiky přineslo velký rozmach farmaceutického průmyslu. Vzniklo několik nových a posléze úspěšných firem. Interpharma byla jednou z nich. Byla založena roku 1932 třemi vědci, kteří se zabývali výzkumem v oblasti farmacie: Ing. Janem Rosickým (1898, Vysoké Mýto - ???, Austrálie), Dr. Ing. Arturem Steinhauerem (31. 12. 1897, Moravská Ostrava - 1941, Lodž-ghetto) a Dr. Ing. Josefem Tamchynou (20. 8. 1906, Sedlčany - 1997, Bratislava).

Tři zakladatelé

Ing. Rosický vystudoval na Českém učení technickém v Praze chemicko-technologické inženýrství. Po formální stránce měl ze tří zakladatelů nejnižší vzdělání, přesto byl autorem největšího triumfu firmy - léku Pelentan.

Ing. Dr. Josef Tamchyna vystudoval na České vysoké škole technické škole v Brně. Poté přešel do Vídně, kde vypracoval disertační práci, kterou obhájil zpět v Brně 16. 4. 1929 a získal titul doktora technických věd. Pokračoval ve studiu v Institutu Maxe Plancka pro fyzikální chemii v Berlíně. Po ukončení studia začal pracovat ve farmaceutické divizi Kolínských lučebních závodů. Vysoké školství také nezanedbával, od roku přednášel jako tzv. soukromý docent (PrivatDozent, tehdejší akademická hodnost) na katedře organické chemie Vysokého technického učení v Brně.

Třetí osobou byl Dr. Ing. Artur Steinhauer, který pocházel z židovské rodiny a vystudoval na Německé vysoké škole technické v Brně. Po úspěšném ukončení studia pokračoval v postgraduálním studiu a v roce 1923 úspěšně obhájil disertační práci. Do firmy přinesl nejen své vědomosti a zkušenosti, ale také počáteční kapitál. Dá se říct, že se „výhodně oženil", vzal si v té době úspěšnou podnikatelku Alici Roubíčkovou, která vedla již v té době zavedený a proslulý módní salón v Praze. Poskytla nejen finance, ale také prostory - firma začínala v jejím domě v pražské Jungmannově ulici v č.p. 18.

V Kolínské lučební nemohli pánové realizovat svůj farmaceuticko-chemický výzkum. Proto se rozhodli založit novou firmu. Počáteční kapitál firmy byl 200 000 Kč (získaný na základě rodinných půjček Steinhauerových, zejména díky jeho manželce). Tři zakladatelé měli svoji práci rozdělenou: Dr. Steinhauer se zabýval obchodně-administrativní činností a ekonomikou podnikání, Dr. Tamchyna a Ing. Rosický pracovali v laboratoři a následně ve výrobě léků. 

Výroba vlastních léků

Jedním z jejich prvních výrobků byly tablety Adaren proti bolesti hlavy. Některé z léků byly ještě vyráběny v licenci firmy Chinoin z Maďarska. Nicméně firma od počátku usilovala o výrobu vlastních léků z vlastních substancí. Zpočátku to neměli snadné, nakonec byla to doba hospodářské krize. Měli však štěstí, protože se na ně obrátily firmy Union de Chimii Belgese (Belgie), Roche (Švýcarsko) a některé další, které měly zájem, aby je Interpharma v Československu zastupovala. Příkladem úspěšného léku firmy v první polovině třicátých let minulého století byl Dipron. Obsahoval sulfonamid (konkrétně sulfanilamid).

Dipron byl předepisován k léčbě nemocí jako kapavka, pneumonie, kokové meningitidy nebo erysipel.

Podle doktora Jiřího Štefla (1956) byl při léčbě kapavky po ztrátě účinnosti vystřídán sulfapyridiny (Albucid).

V 50. letech minulého století se již vnitřně neužíval, ale byl součástí některých kombinovaných léků a podstatou některých zásypů.

Nicméně při lokálním použití byl tehdy velmi rozšířený pro zástavu začínající infekce, nežitu apod.

Obr.: Reklama na lék Dipron (1939)

Spolupráce s významnou společností B. Fragner

Po úspěšném rozjetí výroby kapacita přestává stačit, a tak se firma dohodla s farmaceutickou firmou B. Fragner na spolupráci v oblasti vývoje nových přípravků. Společně zavedly na trh několik vitaminových přípravků. Komerčně nejúspěšnějším z této řady byl lék Infadin. Výsledky spolupráce shrnula firma B Fragner v publikaci "Vitamíny" vydané v roce 1939.

Nejznámější z nich (nakonec vyráběl se až do přelomu 20. a 21.století), a také obchodně nejúspěšnější, byly kapky Infadin obsahující vitamín D - cholekalciferol.

Byl to úplně první lék s vitamínem D na československém trhu.

Vyráběl se ve formě dražé, kapek, jako Infadin rybí tuk.

Připravoval se rovněž jako kapky i dražé také ve směsi s vitaminem A - „Infadin A" a v neposlední řadě jako dodnes vyráběná mast Infadolan. 

Obecně spolupráce na poli vitaminových léků byla mezi oběma firmami velmi široká. Vyráběly se léky: v tekuté formě samotný vitamin A (Viadenin), jako tablety a injekce to vedle již zmíněného vitamínu C byly vitaminy B1-thiamin (Betuna), B3-niacin (Bepella) nebo vitamin K1 (Kapathrom). Kombinace vitamínů B1, B3 a C (Bevicena) byla vyráběna ve formě dražé. Samozřejmě samostatně je třeba zmínit Celaskon (kyselinu askorbovou) v tabletách i injekcích, který se úspěchem vyrábí dodnes a je stále velmi populární. Jejich spolupráce pokračovala i na poli antiinfekčních léčiv - jednalo se o organické sloučeniny arsenu a sulfonamidy (například zmíněný Spironovan).

Společnost prosperovala a majitelé se rozhodli, že dům v Jungmannově ulici již nestačí a je třeba hledat větší místo. Firma zakoupila bývalou továrnou v pražských Modřanech a přebudovala ji v moderní závod. Se změnou nastala také potřeba navýšit kapitál firmy. Ta se k 1. 12. 1937 přeměnila na akciovou společnost Interpharma, akciová společnost pro chemickou výrobu v Modřanech po ustavující valné hromadě. Závod se rozvíjel v roce 1937 již měl 200 zaměstnanců. To byla rozdíl oproti 6 zaměstnancům, s kterými firma začínala v roce 1932!

Majitelé investovali do nákupu destilačních aparatur, duplikátorových kotlů a dalšího vybavení. Do konce roku firma zavedla na trh celkem 24 léků, které nebyly dosud v Československu vyráběny. K nejvýznamnější lékům společnosti v druhé polovině třicátých let 20. století patřily léky „Psychoton" (sympatomimetikum), „Pedrolon" (sympatomimetikum), Intercain" (anestetikum), hlinitohořečnaté antacidum v tabletách (Alkalit) a „Dipron" (sulfanilamid). V letech 1936 až 1941 firma vydávala odborný časopis Lékařský svět.

Nicméně továrna v Modřanech byla trochu z ruky pro obchodní jednání. Proto bylo rozhodnuto o přenesení sídla firmy do centra Prahy na adresu Na Poříčí 308.

Přišly temné časy druhé republiky následované ještě temnější dobou Protektorátu

Dr. Ing. Steinhauer musel odstoupit z představenstva. 28. 3. 1939 byl Artur Steinhauer vymazán z obchodního rejstříku firmy. Vystěhovalecký pas nemohl do září 1939 získat z důvodů (blíže neznámého) trestního stíhání. Když bylo stíhání zastaveno, Policejní ředitelství (oddělení pro cestovní pasy) sdělilo dr. Ing. Steinhauerovi, že nemám námitek pro vystavení vystěhovaleckého pasu. Bohužel už bylo pozdě... O dalším osudu Artura Steinhauera a jeho rodiny víme jen málo. On sám s celou svou rodinou (manželka Alice, dcera Eva a syn Tomáš) byli v transportu B (číslo 445), který odjel z Prahy 21. října 1941 do lodžského ghetta. Členové Steinhauerovy rodiny mohli být zavražděni v pojízdných plynových komorách v nedalekém Chelmnu, kam nacisté poslali transporty již od ledna 1942. Spíše pravděpodobnější se ale jeví, že se jejich krutý osud mohl naplnit ve vyhlazovacích táborech v Chelmnu nebo Osvětimi, kam byli zbylí vězňové transportováni po likvidaci ghetta v srpnu 1944. 

Firma pokračoval po nuceném odchodu rodiny Ing. Artura Steinhauera nadále v činnosti.

V roce 1939 bylo zřízeno specializované oddělení na výrobu inzulínu, které od roku 1941 spolupracovalo se zaměstnanci firmy Baťa.

Jednalo se o pracovníky oddělení organopreparátů ve výzkumném ústavu této firmy, které vedl doc. Dr. Ing. Stanislav Landa.

Obr.: Výroba inzulínu ve firmě Interpharma D. Broncová Farmacie v českých zemích

V tomto oddělení se prováděla izolace látek ze živočišných materiálu nejen v laboratorním, ale už poloprovozním měřítku. Oddělení se osamostatnilo v lednu 1941 a stalo se Potravinářským ústavem města Zlína. 

Herci „zašití" v továrně

Během celé války (od roku 1940) byla firma pod okupační správou. Větší počet zaměstnanců byl i proto, že firma v rámci totálního nasazení přibrala pracovníky, kteří se pod neurčitou hlavičkou „domácích prací" chtěli vyhnout totálnímu nasazení v Německu. Tuto akci pro umělce organizoval Eduard Ingriš, hudební skladatel, dirigent, cestovatel, filmový dokumentarista, kameraman a fotograf a Jan Snížek, pražský dramatik a spisovatel. Herci byli zaměstnáni v oddělení adjustace léčiv. Takto se ukryla celá řada umělců známých jmen, například František Smolík, Jiřina Šejbalová, Marie Rosůlková, Jaroslav Vojta nebo Jiřina Štěpničková. Stejně tak se tam „zašilo" několik studentů zavřených vysokých škol. 

Právě v období druhé světové války vznikl lék Pelentan - nejvýznamnější lék Interpharmy.

Pelentan byl lék, který znamenal pro Interpharmu bez nadsázky světový úspěch.

O léku poprvé informoval Ing. Rosický v Časopise lékařů českých ve dvoudílném článku „O ovlivnění srážlivosti krevní se zvláštním zřetelem ke srážlivosti cumarinu" v roce 1944.

Obr.: Reklama na Pelentan SPOFA (1949)

Ve stínu Warfarinu

Postupně došlo k zavádění léku do praxe, což bylo uspíšeno i koncem války. Firmy v zahraničí ovšem přišly na trh s dalším lékem, který výrazně upozadil Pelentan ve světové medicíně. Vyvinuli léčivou látku warfarin, která byla původně patentována jako jed na krysy, což ze začátku vyvolalo nedůvěru odborné i laické veřejnosti. Jako lék byl uveden na trh roku 1954. Ve srovnání s Pelentanem měl některé výhody: působil dlouhodobě, užíval se jen jednou denně a lépe se lékařům při jeho nasazení udržovala stálá koncentrace protrombinu i při dlouhodobém podávání. Postupně se stal tak nejvíce předepisovaným dikumarolovým derivátem na světa a Pelentan zůstal v ústraní. Nicméně v Československu se používal stále a byl nahrazen warfarinem až na přelomu století. Jeho výroba byla ukončena roku 2005, tedy vyráběl se v podstatě 60 let!

Po druhé světové válce byla Interpharma vyhláškou ministra průmyslu č. 281 ze dne 27. 2. 1945, uveřejněnou v Úředním listě I částka 15 ze dne 26. 1. 1946 znárodněna zestátněním, vyhláškou téhož ministerstva č. 961 ze dne 7. 3. 1946 uveřejněnou v Úředním listě I částka 58 ze dne 4. 4. 1946 byla majetková podstata firmy převedena ke dni 1. 1. 1946 na Spojené farmaceutické závody, národní podnik. 

Jaké byly osudu dvou zbývajících zakladatelů?

O Ing. Rosickém toho bohužel mnoho nevíme. Po znárodnění podniku odešel do Švýcarska, následně do Austrálie a jeho další osudy nejsou známy.

Dr. Ing. Tamchyna se odstěhoval na Slovensko. Tam pracoval na ředitelství Slovenských lučobných a farmaceutických závodov v Bratislavě. Zároveň patřil k zakladatelům Výzkumného ústavu technologie organických látek a také Chemického ústavu Slovenské akademie věd (kde byl jeho prvním ředitelem). Po vlně politických čistek v roce 1957 musel z vedoucích funkcí odejít. Od roku 1958 pracoval ve Slovenských škrobárnách v Bolerázi, potom ve Výzkumném ústavu lihovarů a konzerváren v Bratislavě. Zemřel roku 1997 v Bratislavě. 

V roce 1948 byla Interpharma začleněna do nově vytvořeného národního podniku SPOFA. V roce 1958 došlo ke sloučení všech pražských farmaceutických závodů v národní podnik Léčiva (pozdější Zentiva) a dříve Léčiva Modřany se pod pouhým číslem 03 staly součástí tohoto podniku. V letech šedesátých došlo ke zvýšení potřeby lékových forem tablet a dražé, a tak se v roce 1964 zvýšila jejich výroba. V sedmdesátých letech došlo ke změně struktury výroby. V roce 1981 se závod začal rekonstruovat pro výrobu chirurgického šicího materiálu. 

Po roce 1989 došlo (pochopitelně) ke změnám

V roce 1994 se Chirma jako firma na výrobu šicího materiálu osamostatnila a od dubna 1997 byla přejmenována na Chirmax, s.r.o., která jako jediná vyrábí v České republice tento sortiment. A co bylo s bývalou Interpharmou?

Firma se na počátku 90.let musela vypořádat s množstvím problémů a hledala zahraničního investora. Tím se stal Čechoameričan MUDr. Ivan Sovák, a tak vznikla společnost Interpharma Praha s jeho kapitálovou účastí. V roce 1994 po důsledném zavedení podmínek Správné výrobní praxe Interpharma také splnila náročné podmínky inspekce americké FDA, že tak může vyvážet farmaceutické substance do USA. Dodnes firma vyrábí farmaceutické substance pro náš i zahraniční trh. Velkým úspěchem Interpharmy je spolupráce s americkou firmou Augouron, která v letech 1995-1996 patentovala účinný preparát pro kontrolu nemoci AIDS. Od roku 2008 je Interpharma Praha a.s. Členem japonské nadnárodní farmaceutické skupiny Otsuka.

PharmDr. Tomáš Arndt

Pokud není uvedeno jinak, jsou obrázky v článku z Národní digitální knihovny Kramerius.
Úvodní ilustrační foto seriálu SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY
Zdroj: Aktualne.cz

REMED PRAHA

SPOLEK PRO CHEMICKOU A HUTNÍ VÝROBU

VŘÍDLO KARLOVY VARY