Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



SLAVNÉ ČESKÉ LÉKY II.: DARMOL, ČOKOLÁDOVÉ PROJÍMADLO



V ročníku 2024 provede PharmDr. Tomáš Arndt čtenáře Magazínu historií slavných českých léků. Věříme, že stejně jako předešlé seriály autora, které můžete najít v záložce SERIÁLY, vás ten nový zaujme. Již název „SLAVNÉ ČESKÉ LÉKY" slibuje zajímavé čtení, kde se dozvíte celou řadu obohacujících informací. S autorem si můžete společně připomenout léky jako Anginol či Dormiral, nebo si projít genezí Acylpyrinu či Avirilu. Léky, kterým je dnes 100 a více let, si svůj seriál jistě zaslouží!

Máš-li bol, vezmi Darmol!

Jsou léky, které v řadě generací zůstaly známé kvůli reklamnímu sloganu. U nás jich asi nebude mnoho, přeci ale na jeden příklad můžeme poukázat. 

Byl to lék se zvláštním názvem: Darmol.

A onen reklamní slogan byl stručný a zněl: „Máš-li bol, vezmi Darmol!"

Dobové reklamy na Darmol - zdroj internetové aukční stránky (další zdroje u autora)

Darmol byl také lék se zajímavým vývojem. Vznikl ještě v době před první světovou válkou. Tehdy obsahoval jako účinnou látku fenolftalein (tehdy synonymně označován jako p-dioxydiphenylphtalid). Dnes to možná pro odborníky zní děsivě, ale tehdy (ještě i v období mezi válkami) to bylo běžně používané projímadlo.

Na jeho projímavé účinky se přišlo poměrně kuriózním způsobem

Na začátku 20. století se snažili v tehdejším Uhersku zabránit falšování vína. K označení došlo proto, že fenolftalein je při neutrální a kyselé reakci bezbarvý, ale při zalkalizování zčervená. Tehdejší uherské úřady tak rozhodly označovat uměle připravovaná vína (falšování potravin bylo už tehdy velmi oblíbené) přidáváním fenolftaleinu jako "kontrolní přísady zdaňovací". A takto umělá vína měla být experty poznána podle této reakce. Teprve když si milovníci vína začali stěžovat, že místo povznesené cesty z vinárny domů spěchají někam jinam, byl účinek odhalen.

Lék s chutí čokolády

Pro zlepšení chuti byly ovšem přidávány určité přísady, jak by lékárníci dnes řekli, jako chuťové korigens. V případě Darmolu to byl čokoládový prášek (proto byl propagačně označován jako "čokoládové projímadlo"). Někdy jako „čokoláda s přísadou p-dioxydiphenylphtalidu".  Pro diabetiky byla vyráběna alternativa s kakaovým práškem.

Jinak k dalším přísadám patřily aromatizované cukry, sirupy, kakaový prášek, jablečná příchuť či lékořice. Také byl kombinován například s ricinovým olejem nebo reveňovým kořenem. Řadí se ke kontaktním laxativům, tedy takovým, které dráždí stěnu střevní a poté následuje vyprázdnění. Přípravek vyráběla stejnojmenná firma "Darmol".

Dnes ovšem fenolftalein příliš v projímadlech nenajdeme. Důvodem je obava z možné kancerogenity. Navíc je obecně od kontaktních laxativ ustupováno. Mohou být podávány jen krátkodobě, protože chronická stimulace stěny střeva způsobuje atrofii sliznice, distenzi střeva a toleranci. Tím nutí nemocné zvyšovat dávku. Příčinou je poškození slizniční nervové pleteně, které bohužel obvykle není zcela reverzibilní. K nežádoucím účinkům mohou patřit - při delším užívání - ztráta solí, kožní záněty (například svědění, pálení, puchýřky nebo trvalé zbarvení). Dokonce bývá uváděn jako nežádoucí účinek závažné alergické projevy, jako šok.

Ale zpět k Darmolu v dobách jeho největší slávy 

Navzdory současným informací tehdejší reklama (Přítomnost, 1938) tvrdila: "Darmol účinkuje bez návyku, lze jej libovolně dávkovati a působí mírně, nikoliv drasticky. Darmol obdržíte ve všech lékárnách."

Zdroj: Digitální knihovna Kramerius

Darmol byl doporučován odborníky také u dětské zácpy.

Rovněž dávkování zní půvabně:"1/4-1/2 (tbl.), v tvrdošíjných případech 1 Darmol. Dětem přiměřeně méně."

Zdroj: Digitální knihovna Kramerius

Významný český lékař Jiří Štefl ve své výtečné "Farmakotherapii praktického lékaře" z roku (1945) fenolftalein hodnotí jako nejsilnější projímadlo. Doporučuje podávání večer, protože dochází k účinku až po několika hodinách (někdy bylo uváděno 10 hodin). Známe to podle nedávné reklamy: "večer chutná, ráno pomáhá"! Doktor Štefl to hodnotil tak, že návyk po něm nevzniká (nepočítal zřejmě s chronickým užíváním). Při doporučené dávce byl označen jako neškodný, jen u velkých dávek hrozilo poškození ledvin. Fenolftalein se připravoval také v lékárnách jako magistraliter (300 mg na jednu dávku).

Po znárodnění farmaceutického průmyslu v letech 1945-1948 Darmol z nabídek lékáren vymizel. Jen se čas od času objevil v literatuře, buď jako vzpomínka na starý reklamní slogan, nebo jako synonymum pro projímadlo.

Po roce 1989 byl na našem trhu zaregistrován znovu, ale už s pozměněným složením: jako výrobce byla uvedena německá firma Capsoid a obsahoval jako hlavní účinnou látku natrium pikosulfát (tedy dnes se vyskytující v jiných projímadlech, je to chemicky příbuzná látka fenolftaleinu). Jedná se sice také o kontaktní laxativum, ale šetrnější (Remedia Compendium, 1995). V Remediu z roku 1998 je uváděna jiná německá firma, Schmidgall.

Darmol opravdu zlidověl

Jaroslav Zaorálek ve své knížce lidových rčení uvádí úsloví (datuje ho 1938) "být zdrchanej po darmolu" ve smyslu být unaven, být sláb (ze sportovního prostředí).

V románu Jana Otčenáška "Kulhavý Orfeus (1965) se objeví spojení "slovní darmol" ve smyslu nekvalitní literatury (dnes bychom řekli "slovní průjem").

Na závěr, jako důkaz oblíbenosti Darmolu, lze uvést jednu anekdotu (vyšla v Anekdotách z apatyky v roce 1975):

"Máte prosím, darmol?

To chcete, babičko, projímadlo, že?

Ale kdepak projímadlo - já četla v kalendáři: "Máš-li bol, vem darmol!"¨

a mě hrozně bolí noha. Koza mě kopla."

PharmDr. Tomáš Arndt

V dalším pokračování se můžete těšit na lék Kathesin z lučební továrny Dr. Roberta Heislera. 

ANGINOL - PRVNÍ ČESKÉ ANTIBIOTIKUM

EPONYMA A VŽITÉ NÁZVY V LÉKÁRNĚ

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME