V minulých dílech miniseriálu PharmDr. Jana Martina, Ph.D. byly zmíněny účinky rutinu, aescinu a extraktů ze zeleného čaje na kardiovaskulární systém. Jak autor upozorňuje, v doplňcích stravy se u nás často objevuje i extrakt z olivových listů. Proto se dnes společně podíváme, zda je pravdou vše, co se o něm píše v marketingových materiálech jejich výrobců.
Starou kulturní dřevinu - olivu evropskou - není třeba představovat. Její jedlé plody zná asi každý a olivový olej patří celosvětově mezi nejpoužívanější potravinářské oleje. Surový olivový olej má intenzivně hořkou, natrpklou chuť. To je způsobeno obsahem sekoiridoidů, které se při následném zpracovávání z oleje odstraňují. Malé množství těchto látek ale v oleji zůstává, a tak i ten potravinářský po chuti snadno poznáte.
V listech jsou sekoiridoidy přítomny ve větších množstvích - obvykle od 5 do 15 %, ale byly naměřeny i hodnoty okolo 23 %. Hlavními látkami této skupiny jsou oleuropein a oleacin.
Sušený olivový list byl sám o sobě tradičně používán jako rostlinná droga, ovšem v poměrně velkých dávkách: 5 až 10 g. Navíc se užíval jako odvar. Velikost dávky a náročnost přípravy pro běžného pacienta vedla k výrobě extraktů a jejich užívání ve formě želatinových tobolek.
Ve druhé polovině 20. století byla provedena řada in vitro i in vivo experimentů s olivovými extrakty i čistým oleuropeinem a ty ukázaly, že sekoiridoidy by mohly být schopny pozitivně ovlivnit rizikové faktory spojené s kardiovaskulárními chorobami. Pozitivního efektu bylo dosaženo u zvýšeného krevního tlaku, metabolismu glukózy a u profilů krevních lipidů.
U klinických studií na lidských pacientech provedených v posledních letech byly výsledky mnohem více rozporuplné, přičemž výrobci doplňků stravy, a také producenti olivového oleje, citují pouze ty, které vyšly veskrze pozitivně. Marketing je také hodně založen na citování experimentů s multikomponentními přípravky.
Přesto se zdá, že sekoiridoidy z olivového listu přeci jen přispívají k poklesu krevního tlaku. Docházelo k němu ale spíše u dlouhodobějších studií, kde užívání dávky 500 mg extraktu dvakrát denně přesáhlo 12 týdnů. Pokud se extrakt z olivového listu užíval kratší dobu, nebo se užívaly dávky menší, k žádnému efektu to u hypertoniků nevedlo.
V médiích je často zmiňováno i snižování hladin celkového cholesterolu, ale ty byly významněji sníženy pouze u jediné klinické studie ze sedmi, které tuto hodnotu sledovaly. A podobně je to i s celým lipidovým profilem.
Nekonzistentní výsledky se projevovaly i u sledovaných biomarkerů zánětu, snižování hladin glukózy a citlivosti buněk k inzulinu. A tak i protizánětlivý a antidiabetický účinek je více než sporný. A u ostatních indikací zatím nemáme dostatek dat.
Olivové extrakty lze tedy doporučovat pouze u mírné hypertenze, a i v této oblasti známe přírodní látky s rychlejším nástupem účinku a nižším dávkováním, jako je například list hlohu s květem.
PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
Seriál Přírodní látky při prevenci a léčbě cévních onemocnění je připomínkou důležité úlohy fytoterapie v komplexním přístupu ke kardiovaskulárnímu a cerebrovaskulárnímu zdraví. Zároveň je pozvánkou na květnový on-line kongres Healthcomm Professional KARDIO 2024, kde autor, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. přispěje do odborného programu svojí přednáškou „Rostlinná diuretika při léčbě hypertenze".
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ I.: RUTIN
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ II.: AESCIN
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ III.: ZELENÝ ČAJ A JEHO EXTRAKTY
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.