Online informace pro lékárny
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ II.: AESCIN
PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
Když děti na podzim sbírají kaštany na hraní nebo pro zvířátka, asi nevědí, že nejde o kaštany, ale o semena jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum L). A asi netuší ani to, že je to důležitá surovina pro izolaci takzvaného escinu. Escin (nebo též „aescin") ovšem není jednotná látka, ale jde o směs triterpenických glykosidních saponinů. Používá se buď přímo, nebo se dále čistí a izolují se jednotlivé saponiny. Dnes se nejčastěji léčebně používá zejména α-escin.
Kromě saponinů jsou v semenech jírovce obsaženy i kumariny, které způsobují nepříjemnou chuť a toxicitu. Hlavně aeskulin způsobuje podráždění žaludku, průjem, křeče svalů, zmatenost a další obtíže. To ovšem nebránilo severoamerickým indiánům semena místních jírovcových druhů sbírat a konzumovat. Bylo ovšem třeba je přes zimu zakopat do vlhké půdy a na jaře pořádně provařit, usušit a pomlít na mouku, ze které se potom pekl chléb.
Ale zpět k escinu...
Vnitřně se užívá zejména při léčbě chronické žilní insuficience a s ní spojených symptomů jako jsou otoky dolních končetin, křečové žíly, bércové vředy, bolesti a pocity tíhy v nohou. Velmi často je předepisován i při chrapotu způsobenému otokem hlasivek nebo jako doplňková léčba při zánětech močových cest a otocích prostaty. Méně často je psán při hemoroidech a při zvýšené lomivosti kapilár. Vyskytuje se též v topických přípravcích určených k ošetření pohmožděnin, hematomů nebo výronů.
Terapeutický přínos je dobře podpořen řadou in vivo experimentů i klinickými studiemi, zejména co se týká chronické žilní nedostatečnosti, hemoroidů a postoperačních edémů.
Escin má jasné protiedematózní, protizánětlivé a venotonické vlastnosti, které souvisí s mechanizmem aktivace membránových Ca2+ iontových kanálů, kterým se zvyšuje žilní tonus a dochází k vasokonstrikci. Účinek je podpořen i dalšími mechanizmy, jako je tvorba a uvolňování prostaglandinu PGF2α v cévních stěnách, inhibice vlivu serotoninu a histaminu v cévním systému a escin rovněž snižuje katabolismus tkáňových mukopolysacharidů.
Escinu musíme přičíst k dobru velmi nízký výskyt nežádoucích účinků. Nevýhodou je malá biodostupnost (jednotky procent), která se ovšem dá kompenzovat vyšším dávkováním (obvykle 20 až 40 mg, 3x denně). Účinek zpravidla nastává po 2 až 16 týdnech v závislosti na řešeném problému. U menších lokálních edémů nastává rychleji, léčba chronické žilní nedostatečnosti je dlouhodobější.
Pokud bychom srovnali účinek escinu a rutinu (viz předcházející díl tohoto seriálu), tak v případech edémů a žilní nedostatečnosti je escin jasně lepší volbou. Nejen, že účinek je lépe prokázán, ale nastává dříve a při nižším dávkování. Nevýhodou je praktická nemožnost užívat přímo rostlinnou drogu a nutnost izolace escinu.
Seriál Přírodní látky při prevenci a léčbě cévních onemocnění je připomínkou důležité úlohy fytoterapie v komplexním přístupu ke kardiovaskulárnímu a cerebrovaskulárnímu zdraví. Zároveň je pozvánkou na květnový on-line kongres Healthcomm Professional KARDIO 2024, kde autor, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. přispěje do odborného programu svojí přednáškou „Rostlinná diuretika při léčbě hypertenze".
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ I.: RUTIN
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
