
Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává Mgr. Karel Šlegr. Vždy v této nové rubrice najdete krátký informativní článek, zdroj pro případné detailní prostudování problematiky a komentář autora.
.....................................
MŮŽE KVASINKA OVLIVNIT PAMĚŤ A ZPŮSOBIT DEMENCI?
Studie ukazuje, že Candida albicans snadno prochází hematoencefalickou bariérou, může poškodit mozek a zhoršuje krátkodobou paměť.
Kvasinka Candida albians patří mezi fakultativní patogeny a ve střevech se vyskytuje asi u 75 procent lidí. Tato houba kolonizuje také sliznice hrdla a hltanu, stejně jako oblast genitálií a kůži. Pokud se rozmnoží nad rámec místní flóry, může dojít ke kandidóze. Při normální kolonizaci nejsou žádné příznaky. Otrava krve nebo zápal plic může být spuštěn u lidí s oslabenou imunitou. Všechny orgány mohou být poškozeny kandidózou.
Výzkumný tým vedený Davidem Corrym z Baylor College of Medicine v Houstonu nyní ukazuje, že Candida albicans může dokonce poškodit mozek a způsobit problémy s pamětí. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise „Nature Communications". Na myším modelu se vědcům podařilo prokázat, že intravenózní injekce s 25 000 buňkami rodu Candida může vést k vysoce lokalizované cerebritidě. Dále byla dokumentována akumulace aktivovaných mikrogliálních a astrogliálních buněk.
Hovoříme o tzv. beta-amyloidních molekulách v mozku. Tyto bílkovinné usazeniny jsou považovány za hlavní příčinu Alzheimerovy choroby, protože mají neurodegenerativní účinek, vyvolávají zánětlivé reakce a v konečném důsledku brání přenosu signálů v mozku.
Jak může kvasinka ovlivnit paměť?
Když se tato kvasinková houba aplikuje do krevního oběhu myší, může patogen překonat hematoencefalickou bariéru. Důsledkem byla kromě krátkodobé poruchy prostorové paměti aktivace mikroglií a zánětlivé reakce. V důsledku toho se kvasinky zachytily ve strukturách podobných granulomům, tzv. houbou indukované gliové granulomy. Mírné zhoršení paměti ustoupilo s odstraněním plísně.
"Naše zjištění jsou důvodem k dalším studiím s cílem pochopit vliv chronické cerebritidy na kognitivní a imunitní funkce," uvedli vědci.
Studie ukazuje, že Candida albicans snadno prochází hematoencefalickou bariérou a zhoršuje krátkodobou paměť. Za klidových podmínek se do mozku dostává poměrně velká část srdečního výdeje, přibližně 14 procent. Proto je náchylný k invazi patogenů přenášených krví. Mezi ně patří i kvasinkové houby. Kandidové infekce mozku byly dlouho nejčastější příčinou mykotického mozkového abscesu pozorovaného při pitvě. Vědci mají podezření, že kvasinkové houby hrají roli také při vzniku Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby nebo roztroušené sklerózy.
Patogeneze Alzheimerovy choroby není zcela objasněna. Předpokládá se, že prekurzory amyloidních plaků patří mezi nejpravděpodobnější příčiny vzniku Alzheimerovy choroby.
"Zvláště nebezpečný je zde speciálně modifikovaný typ β-amyloidního peptidu. Ty se díky své struktuře velmi rychle shlukují a následně se ukládají v mozku," říká profesor Dr. Milton T. Stubbs z Ústavu biochemie a biotechnologie na Univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU). Ve spolupráci s dalšími kolegy vyvinul protilátku proti těmto proteinovým depozitům. Výsledky studie byly prezentovány v loňském roce.
„Naše nová protilátková účinná látka by měla začít účinkovat, když se nebezpečné peptidy již v těle vytvoří. Můžete si to představit jako vysavač, který odstraňuje látky ze systému," říká Dr. Inge Lues, ředitelka rozvoje společnosti Probiodrug a spoluautorka publikace.
Zatím neexistuje žádný lék, který by dokázal nemoc vyléčit. V terapii se používají například inhibitory acetylcholinesterázy, které zpomalují odbourávání acetylcholinu v synapsích. Tento přenašeč zajišťuje přenos signálu na nervové buňce. Kromě toho může antagonista NMDA memantin chránit nervové buňky před nadměrným přílivem neurotransmiteru. Přetížení by vedlo ke smrti nervových buněk. Dále lze přípravky z ginkga využít při léčbě Alzheimerovy choroby.
Zdroj: https://www.apotheke-adhoc.de/
Mají demence a parodontitida souvislost?
Nejenom kvasinky. Zkoumají se i další patogeny v mozku a jejich možný dopad na vznik Alzheimerovy nemoci (AN). V posledních letech roste počet klinických studií, že existuje souvislost mezi parodontitidou a AN. Například Porphyromonas gingivalis, základní patogen chronické parodontitidy, byl identifikován v mozku pacientů s AN. Chronická parodontitida a infekce Porphyromonas gingivalis byly identifikovány jako významné rizikové faktory pro rozvoj Aβ plaku, demence a AN. Studie pacientů s AN s aktivní chronickou parodontitidou zaznamenala významný pokles kognice (škála hodnocení Alzheimerovy choroby - Mini Mental State Examination scale) po dobu 6 měsíců ve srovnání s pacienty s AN bez chronické parodontitidy, což vyvolává otázky o možném mechanismu působení. Předpokládá se, že prevence šíření P. gingivalis z místa parodontitidy do mozku a inhibice jeho neurotoxicity by mohly být pro pacienty velice přínosné.
V poslední době se zdá, že vše, co se odehrává v lidském těle je důsledkem řízeného nebo neřízeného zánětu...
Studie pro zvídavé:
ANTIKONCEPČNÍ PILULKY - VÝRAZNĚ ZVÝŠENÉ RIZIKO DEPRESE
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz