Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



MŮŽE KVASINKA OVLIVNIT PAMĚŤ A ZPŮSOBIT DEMENCI?



Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává Mgr. Karel Šlegr. Vždy v této nové rubrice najdete krátký informativní článek, zdroj pro případné detailní prostudování problematiky a komentář autora.

.....................................

MŮŽE KVASINKA OVLIVNIT PAMĚŤ A ZPŮSOBIT DEMENCI?

Studie ukazuje, že Candida albicans snadno prochází hematoencefalickou bariérou, může poškodit mozek a zhoršuje krátkodobou paměť.

Kvasinka Candida albians patří mezi fakultativní patogeny a ve střevech se vyskytuje asi u 75 procent lidí. Tato houba kolonizuje také sliznice hrdla a hltanu, stejně jako oblast genitálií a kůži. Pokud se rozmnoží nad rámec místní flóry, může dojít ke kandidóze. Při normální kolonizaci nejsou žádné příznaky. Otrava krve nebo zápal plic může být spuštěn u lidí s oslabenou imunitou. Všechny orgány mohou být poškozeny kandidózou.

Výzkumný tým vedený Davidem Corrym z Baylor College of Medicine v Houstonu nyní ukazuje, že Candida albicans může dokonce poškodit mozek a způsobit problémy s pamětí. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise „Nature Communications". Na myším modelu se vědcům podařilo prokázat, že intravenózní injekce s 25 000 buňkami rodu Candida může vést k vysoce lokalizované cerebritidě. Dále byla dokumentována akumulace aktivovaných mikrogliálních a astrogliálních buněk.

Hovoříme o tzv. beta-amyloidních molekulách v mozku. Tyto bílkovinné usazeniny jsou považovány za hlavní příčinu Alzheimerovy choroby, protože mají neurodegenerativní účinek, vyvolávají zánětlivé reakce a v konečném důsledku brání přenosu signálů v mozku.

Jak může kvasinka ovlivnit paměť?

Když se tato kvasinková houba aplikuje do krevního oběhu myší, může patogen překonat hematoencefalickou bariéru. Důsledkem byla kromě krátkodobé poruchy prostorové paměti aktivace mikroglií a zánětlivé reakce. V důsledku toho se kvasinky zachytily ve strukturách podobných granulomům, tzv. houbou indukované gliové granulomy. Mírné zhoršení paměti ustoupilo s odstraněním plísně.

"Naše zjištění jsou důvodem k dalším studiím s cílem pochopit vliv chronické cerebritidy na kognitivní a imunitní funkce," uvedli vědci.

Studie ukazuje, že Candida albicans snadno prochází hematoencefalickou bariérou a zhoršuje krátkodobou paměť. Za klidových podmínek se do mozku dostává poměrně velká část srdečního výdeje, přibližně 14 procent. Proto je náchylný k invazi patogenů přenášených krví. Mezi ně patří i kvasinkové houby. Kandidové infekce mozku byly dlouho nejčastější příčinou mykotického mozkového abscesu pozorovaného při pitvě. Vědci mají podezření, že kvasinkové houby hrají roli také při vzniku Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby nebo roztroušené sklerózy.

Patogeneze Alzheimerovy choroby není zcela objasněna. Předpokládá se, že prekurzory amyloidních plaků patří mezi nejpravděpodobnější příčiny vzniku Alzheimerovy choroby.

"Zvláště nebezpečný je zde speciálně modifikovaný typ β-amyloidního peptidu. Ty se díky své struktuře velmi rychle shlukují a následně se ukládají v mozku," říká profesor Dr. Milton T. Stubbs z Ústavu biochemie a biotechnologie na Univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU). Ve spolupráci s dalšími kolegy vyvinul protilátku proti těmto proteinovým depozitům. Výsledky studie byly prezentovány v loňském roce.

„Naše nová protilátková účinná látka by měla začít účinkovat, když se nebezpečné peptidy již v těle vytvoří. Můžete si to představit jako vysavač, který odstraňuje látky ze systému," říká Dr. Inge Lues, ředitelka rozvoje společnosti Probiodrug a spoluautorka publikace.

Zatím neexistuje žádný lék, který by dokázal nemoc vyléčit. V terapii se používají například inhibitory acetylcholinesterázy, které zpomalují odbourávání acetylcholinu v synapsích. Tento přenašeč zajišťuje přenos signálu na nervové buňce. Kromě toho může antagonista NMDA memantin chránit nervové buňky před nadměrným přílivem neurotransmiteru. Přetížení by vedlo ke smrti nervových buněk. Dále lze přípravky z ginkga využít při léčbě Alzheimerovy choroby.

Zdroj: https://www.apotheke-adhoc.de/

Mají demence a parodontitida souvislost?

Nejenom kvasinky. Zkoumají se i další patogeny v mozku a jejich možný dopad na vznik Alzheimerovy nemoci (AN). V posledních letech roste počet klinických studií, že existuje souvislost mezi parodontitidou a AN. Například Porphyromonas gingivalis, základní patogen chronické parodontitidy, byl identifikován v mozku pacientů s AN. Chronická parodontitida a infekce Porphyromonas gingivalis byly identifikovány jako významné rizikové faktory pro rozvoj Aβ plaku, demence a AN. Studie pacientů s AN s aktivní chronickou parodontitidou zaznamenala významný pokles kognice (škála hodnocení Alzheimerovy choroby - Mini Mental State Examination scale) po dobu 6 měsíců ve srovnání s pacienty s AN bez chronické parodontitidy, což vyvolává otázky o možném mechanismu působení. Předpokládá se, že prevence šíření P. gingivalis z místa parodontitidy do mozku a inhibice jeho neurotoxicity by mohly být pro pacienty velice přínosné.

V poslední době se zdá, že vše, co se odehrává v lidském těle je důsledkem řízeného nebo neřízeného zánětu...

Studie pro zvídavé:

  • Porphyromonas gingivalis in Alzheimer's disease brains:Evidence for disease causation and treatment with small-molecule inhibitors: Dominy SS, Lynch C, Ermini F, Benedyk M, Marczyk A, Konradi A, Nguyen M, Haditsch U, Raha D, Griffin C, Holsinger LJ, Arastu-Kapur S, Kaba S, Lee A, Ryder MI, Potempa B, Mydel P, Hellvard A, Adamowicz K, Hasturk H, Walker GD, Reynolds EC, Faull RLM, Curtis MA, Dragunow M, Potempa J. Porphyromonas gingivalis in Alzheimer's disease brains: Evidence for disease causation and treatment with small-molecule inhibitors. Sci Adv. 2019 Jan 23;5(1):eaau3333. doi: 10.1126/sciadv.aau3333. PMID: 30746447; PMCID: PMC6357742.
  • Association of Porphyromonas Gingivalis, a Major Periodontopathic Bacteria, in Patients with Alzheimer's Disease: Marta R, Paula LJ, Sofia VA, Júlio PJ, Amaral B a kol. (2021) Asociace Porphyromonas Gingivalis, hlavní parodontopatické bakterie, u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Int J Oral Dent Health 7:131. doi.org/10.23937/2469-5734/1510131

NOVÉ INDIKACE PRO KOLCHICIN

ANTIKONCEPČNÍ PILULKY - VÝRAZNĚ ZVÝŠENÉ RIZIKO DEPRESE

Zpět

ZAPOJTE SE DO PROJEKTU PODPORY DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ LÉKÁRNÍKŮ

Hrozí lékárníkům syndrom vyhoření? Jak jste na tom s duševním zdravím? Ve spolupráci s ČLnK vznikl anonymní dotazník, který můžete vyplnit do 17. 5. 2024. Vaše účast je zásadní pro získání cenných informací. Každý respondent hraje nezastupitelnou roli při identifikaci faktorů, které mohou vést k syndromu vyhoření mezi farmaceuty.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

KONČÍ HLAVNÍ HYGIENIČKA SVRČINOVÁ

Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.

NOVÝ ŘEDITEL SÚKL

MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY