V oblasti výzkumu molekul nadějných pro využití v medicíně neustále probíhá progres. Vědci hledají nové látky, jejich kombinace nebo moderní technologie přípravy léčiv na různá onemocnění. Jde o proces, který využívá širokou škálu moderních přístupů a poznatků v oblasti chemie, molekulární biologie, genetiky nebo například nanotechnologií či biofyziky a dokonce matematiky. Trendem je personalizovaná medicína, kdy molekulární a genetická analýza umožňuje lékařům a vědcům identifikovat specifické biomarkery u pacientů, čímž se otevírá cesta cílené léčby. V imunoterapii se výzkum zaměřuje na vývoj molekul, které zesilují imunitní odpověď nebo naopak ruší mechanismy, kterými se nádorové buňky brání imunitní reakci těla. RNA terapie se zaměřuje na využití různých typů RNA k regulaci genové exprese, což vede k potlačení nežádoucích genů spojených s chorobami. Mnoho nemocí je komplexních a odolávají léčebným strategiím, proto vědci zkoumají kombinace známých léků s imunoterapií a genovou terapií, aby dosáhli synergetických efektů. Nanotechnologie umožňuje vytvoření tak malých částic a struktur, které mohou být cíleně přiváděny k postiženým tkáním a buňkám. A tak bychom mohli pokračovat dál až k biologické léčbě či využití umělé inteligence.
Navíc mnoho již existujících léčiv, která byla původně vyvinuta pro jiné indikace, vědci stále zkoumají pro léčbu onemocnění nových.
Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává Mgr. Karel Šlegr. Vždy v této nové rubrice najdete krátký informativní článek, zdroj pro případné detailní prostudování problematiky a komentář autora.
Jako první příspěvek si Karel Šlegr vybral problematiku alkaloidu kolchicin - účinné látky pro léčbu dny, která během pandemie Covid-19 aspirovala na jednu z možných terapeutických molekul. Nyní ji americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil k prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Colchicin proti mrtvici
Kolchicin (colchicin) se přirozeně vyskytuje v jedovatém podzimním krokusu: Látka se používá především k léčbě akutních záchvatů dny - nyní FDA schválila přípravek v nízkých dávkách pro profylaxi kardiovaskulárních onemocnění.
Účinná látka kolchicin je skutečně známá z léčby dny. Během pandemie se dostala do popředí zájmu jako možná možnost léčby covid-19. Nyní americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil nízkou dávku tohoto alkaloidu pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
V současné době se látka používá k léčbě akutních záchvatů dny. S jejím užíváním je však třeba zacházet opatrně: Při předávkování se mohou rychle objevit příznaky otravy. V některých případech již došlo v důsledku nesprávného použití k úmrtí. Mezitím se při léčbě akutních záchvatů dny často používají jiné léky s lepším bezpečnostním profilem.
Kolchicin se získává především z rostliny ocún jesenní (Colchicum autumnale), dále ho také obsahuje téměř 200 druhů rostlin. V těle člověka se látka běžně nenachází. Využívá se v léčbě dny. Alkaloid z krokusu by se mohl používat i v jiných lékařských oborech: V minulosti již bylo prokázáno, že v nízkých dávkách může přispívat k ochraně kardiovaskulárního systému po srdečním infarktu.
Nyní FDA schválila účinnou látku v této indikaci.
foto: Corri Seizinger - stock.adobe.com
Kolchicin vs CRP
Užívání kolchicinu má protizánětlivý účinek, o kterém se předpokládá, že přispívá k pozitivnímu vlivu na kardiovaskulární onemocnění. Základem pro současné schválení nízkých dávek jsou slibné výsledky studie LoDoCo2 - z ní vyplývá, že u pacientů po srdečním infarktu by mohlo dojít k významnému snížení počtu kardiovaskulárních příhod.
C-reaktivní protein (CRP) hraje u těchto onemocnění klíčovou roli: Jeho zvýšení vede k zánětu, který podporuje progresi aterosklerózy a zvyšuje tak riziko různých kardiovaskulárních onemocnění. Kolchicin významně snížil zvýšení CRP a také snížil riziko kardiovaskulárních onemocnění!
Nízká dávka kolchicinu 0,5 mg byla schválena pod názvem Lodoco (Agepha Pharma). Lze jej použít u dospělých pacientů se stávajícím aterosklerotickým onemocněním nebo s více rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění.
Zdroj: https://www.apotheke-adhoc.de/nachrichten/detail/pharmazie/colchicin-gegen-schlaganfall-co/
Nejenom v biologické léčbě se rozšiřují spektra účinku. Příkladem může být i po staletí známý léčivý přípravek s obsahem Kolchicinu. Jeho toxické a terapeutické účinky znali již staří Řekové, kteří jej používali jako účinný jed a byzantští lékaři pro jeho léčebný efekt u dny. Později se kolchicin dostal s arabskými lékaři do Evropy. Kolchicin je nejstarší známý lék v revmatologii, zůstává stále součástí moderní léčby dny, jeho indikace jsou v současné době širší a nejsou omezeny pouze na léčbu akutního dnavého záchvatu. Kolchicin je lék s protizánětlivým účinkem, jehož příznivý efekt se projevil mimo uratické artritidy i u perikarditidy, kde je již téměř rutinně podáván. V období Covidu se osvědčil jeho efekt i u koronarovirové infekce.
Jak je v článku Pharmacy Adhoc uvedeno, je prokázán i jeho pozitivní vliv u akutního infarktu i dalších projevů ischemické choroby srdeční.
SPC COLCHICUM DISPERT, Státní ústav pro kontrolu léčiv: Databáze léčiv.
Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/16339
26. října 1959 získal Jaroslav Heyrovský jako první Čech Nobelovu cenu. Uznání se mu dostalo za objev a rozvoj polarografie. Tato metoda umožňuje analyzovat chemické látky v roztoku pomocí měření elektrického proudu. Polarografie našla široké využití v chemii, zejména v analytické, také v biologii a dalších oborech. Zajímavé je, že se u nás začal polarograf vyrábět komerčně již od roku 1929. Jaroslav Heyrovský si tedy na Nobelovu cenu počkal celých 30 let. Na Nobelovu cenu byl Heyrovský nominován celkem osmnáctkrát, z toho v oboru chemie čtrnáctkrát.
Podle SZÚ se nemocnost akutními respiračními infekcemi (ARI) pohybuje na úrovni 1323 nemocných na sto tisíc obyvatel (ve 42 KT). Nejvyšší počty nemocných eviduje Jihomoravský kraj. Sezóna respiračních infekcí se zatím vyvíjí standardně, lze očekávat, že v dalším období budou infekce horních i dolních cest dýchacích přibývat. Stále je ideální čas na očkování zejména proti chřipce a covidu-19, myslet je vhodné podle epidemiologů i na očkování proti pneumokokovým onemocněním, a to zejména u seniorů a imunitně oslabených osob.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.