
Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává Mgr. Karel Šlegr. Vždy v této nové rubrice najdete krátký informativní článek, zdroj pro případné detailní prostudování problematiky a komentář autora.
ANTIKONCEPČNÍ PILULKY - VÝRAZNĚ ZVÝŠENÉ RIZIKO DEPRESE
Vedle kondomů je pilulka stále nejdůležitějším antikoncepčním prostředkem. Při jejich předepisování by však ženy měly být upozorněny na možné riziko vzniku deprese. Pravděpodobnost psychických rozrušení je totiž při užívání kombinované antikoncepce výrazně vyšší, než když se hormonální antikoncepce neužívá. O možných účincích užívání kombinované perorální antikoncepce na duševní zdraví žen se diskutuje již delší dobu. Dosud však nebyla zjištěna žádná vědecká souvislost mezi užíváním pilulek a možnými depresemi.
Studie ze Švédska nyní ukazuje, že riziko depresivních epizod se s užíváním pilulky výrazně zvyšuje.
Podle nedávné analýzy údajů o preskripci dostupných od Vědeckého institutu AOK (WidO) se podíl dívek a mladých žen, které užívají pilulku jako antikoncepci v roce 2020, poprvé po deseti letech znovu zvýšil. Podíl předepisování kombinované perorální antikoncepce u dívek a žen se zákonným zdravotním pojištěním tak činil 35 procent.
Studie o depresi
Prokázala to studie publikovaná ve vědeckém časopise "Epidemiology and Psychiatric Sciences".1 Údaje 264 557 žen, které užívaly kombinovanou antikoncepci sestávající z progesteronu a estrogenu, analyzoval tým vědců pod vedením Therese Johanssonové z univerzity v Uppsale. Výskyt depresivních epizod byl zjišťován na základě rozhovorů a údajů z nemocniční nebo primární péče. Výsledek: užívání antikoncepčních pilulek zvýšilo riziko deprese o 73 procent, zejména v prvních dvou letech po zahájení léčby.
Vědci také zjistili, že nejvíce ohroženy byly dospívající ženy. Například ženy, které začaly užívat pilulky v mladém věku, měly o 130 procent vyšší výskyt příznaků deprese. Naopak nárůst u dospělých žen byl nižší, a to 92 procent.
Puberta má vliv
"Silný vliv antikoncepční pilulky na dospívající lze přičíst hormonálním změnám, ke kterým dochází během puberty," říká Johansson. "Ženy v této věkové skupině již prodělaly významné hormonální změny. Mohou být tedy vnímavější nejen k hormonálním změnám, ale i k dalším životním zkušenostem.
„Údaje ze studie také ukázaly, že zvýšený výskyt depresí se snížil, pokud ženy pokračovaly v užívání perorální antikoncepce i po prvních dvou letech. U dospívajících uživatelek pilulek však byl zvýšený výskyt deprese zaznamenán i po ukončení užívání pilulek, což se u dospělých žen nestalo," uvedla výzkumnice z nejstarší skandinávské univerzity, kterou Uppsala universitet je.
Informovanost je nezbytná
„Je důležité zdůraznit, že většina žen dobře snáší vnější hormony, aniž by to mělo negativní dopad na jejich náladu, takže kombinované antikoncepční pilulky jsou pro mnoho žen vynikající volbou," uvedla dále Johanssonová. I přes mnohé výhody antikoncepčních pilulek by však ženy, které o jejich užívání uvažují, měly být informovány o možném riziku deprese jako vedlejšího účinku.
„Protože jsme v této studii zkoumali pouze kombinovanou perorální antikoncepci, nemůžeme vyvozovat žádné závěry o dalších možnostech antikoncepce, jako jsou minipilulky, antikoncepční náplasti, hormonální spirály, vaginální kroužky nebo antikoncepční tyčinky," uvedla na závěr Johanssonová. Proto budou následovat další studie týkající se různých antikoncepčních prostředků a jejich možného rizika vzniku deprese.
Autorkou původního článku z www-apotheke-adhoc.de je lékárnice a žurnalistka Sandra Piontek
Literatura:
1. T. Johansson, et al., Population-based cohort study of oral contraceptive use and risk of depression. Epidemiology and Psychiatric Sciences. 2023; [publikováno online 12. 6. 2023, dostupné z: https://doi.org/10.1017/S2045796023000525]
Již od poloviny minulého století hraje hormonální antikoncepce (HA) důležitou roli v životě a na světě jí používají miliony žen. Představuje nejenom ochranu před neplánovaným otěhotněním, ale kromě toho má i další pozitivní účinky. Pomáhá při poruchách menstruačního cyklu, premenstruačním syndromu, používá se při léčbě endometriózy, akné nebo syndromu polycystických ovarií. Rovněž snižuje riziko vzniku rakoviny endometria, tuby a ovarií.
Existuje však také řada mýtů a otázek spojených s užíváním HA, na které můžeme narazit v každodenní praxi lékáren. Každá léčba má své nežádoucí účinky a hormony hrají důležitou roli v lidském těle. Často zmiňovaný je vztah HA a obezity. Analýza 4 placebem kontrolovaných studií z roku 2014 nezjistila souvislost mezi přibíráním na váze a užíváním kombinované hormonální antikoncepce. Existují i studie, které nárůst hmotnosti po užívání potvrzují. Spíše než o nárůst tukové tkáně, se jedná o retenci tekutin.
Také o výše popsaném vztahu mezi HA a depresí se mluví už desítky let. Existuje řada vědeckých studií, které ukazují, že toto spojení je reálné a nejvíce jsou podle výsledků depresí ohroženy mladistvé dívky. Výsledky těchto studií se objevují i v článcích pro veřejnost.
Posouzení vlivu HA na duševní zdraví obecně, o kterém se píše i v článku na německé serveru je velice těžké a kontroverzní. Řada žen očekává změny nálad ještě před nasazením antikoncepce. Změny nálad jsou také uváděny v příbalových letácích různých antikoncepčních tablet jako jeden z možných nežádoucích vedlejších účinků. Negativní vliv je očekáván u žen již trpících depresivní poruchou nebo u žen majících negativní zkušenost s HA. Přímá souvislost mezi HA a depresí zůstává ale prozatím neprokázaná a sami lékaři zdůrazňují, že by tyto studie neměly být důvodem k tomu, aby ženy, které ji užívají, okamžitě přestaly. Studie neříkají, že každá uživatelka antikoncepce bude trpět depresemi.
Další tvrzení, že antibiotická terapie snižuje účinnost HA, nemá v odborné literatuře oporu. Jedinými dobře známými antibiotiky s klinicky signifikantním efektem jsou ansamyciny (např. rifampicin). Naopak zvýšené riziko žilní trombózy u žen užívajících HA je dlouho poznaným faktem.
Reference:
1. https://www.zdravotnickydenik.cz/2016/10/zpusobuje-hormonalni-antikoncepce-depresi-nova-studie-ukazuje-na-moznou-souvislost/
2. https://www.solen.cz/pdfs/lek/2022/02/03.pdf
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz