Mezi nemoci, které některým ženám působí nepříjemné potíže a dlouhodobě jim zhoršují kvalitu života, patří i dysfunkce pánevního dna.
Může vzniknout útlakem pudendálního nervu, který prochází částí zevních pánevních orgánů, pochvy, a také oblasti konečníku. Nerv může být drážděn poraněním nebo jizvením v pánvi nebo mohou být příčinou i změny přímo ve jmenovaném nervu. Dalším důvodem potíží bývá špatná funkce pánevních svalů, endometrióza nebo problémy po operačních zákrocích.
Příznaků nemoci bývá víc
Ženy dlouhodobě trpí přetrvávajícími bolestmi, brněním a pálením v oblasti pánve, mívají i urologické a střevní potíže nebo problémy s páteří. Jsou dokonce i případy, kdy je pacientce doporučena psychiatrická pomoc.
Stanovení diagnózy je proto v mnoha případech složité, a tak bývají mylně léčeny, například s podezřením na chronické záněty.
MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., specialista na urologii a andrologii, říká: "Ženy si v těchto případech říkají - proč zrovna já, bolest je limituje nebo omezuje i v sexu. I v medicíně mohou být slepé uličky, a díky multioborové spolupráci se mnoho případů daří řešit."
Prof. MUDr. Jaromír Mašata, CSc., urogynekolog a vedoucí Centra pro chronickou pánevní bolest Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN, k tomu dodává: „S komplikovanou gynekologickou diagnózou k nám přicházejí ženy z celé republiky, které trápí přetrvávající bolesti v pánvi i s dalšími potížemi, protože běžné vyšetření příčiny problémů neodhalí. U nás ve VFN jsme až u 90 procent pacientek schopni rychle stanovit diagnózu a léčit odpovídajícím způsobem."
Stanovení správné diagnózy
Lékař nejdříve s pacientkou podrobně probere všechny příznaky a potíže, a potom pomocí speciálního ultrazvuku najde postižený nerv a pohmatem zkontroluje bolestivost. Další fází vyšetření je aplikace anestetika přímo do místa bolesti a sledování, zda bolest mizí. Pokud ano, je v podstatě vyhráno. Léčba začíná u fyzioterapeuta a při velkých obtížích jdou pacientky k algeziologovi, specialistovi na léčbu bolesti. Pokud nezabere ani fyzioterapie, ani léky, je na řadě operativní uvolnění nervu nebo zavedení neurostimulátoru.
Běžná analgetika nezabírají
Základem neinvazivní léčby je farmakoterapie a psychoterapie. Na chronickou pánevní bolest nezabírají běžná analgetika, mylně doporučená antibiotika dokonce zhoršují příznaky. V těchto případech je bolest podobná neuropatické - je bodavá, pálivá, pichlavá, často vadí i dotyk, těsný oděv nebo běžné sezení.
„Klasická analgetika je třeba nahradit léčivy z řad antidepresiv - amitriptylin, venlafaxin, duloxetin, a antiepileptiky - pregabalin, gabapentin. Léčbu je nutné přizpůsobit stavu pacientky," vysvětluje MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D., lékařka z Centra pro léčbu bolesti.
Speciální chirurgie
Operační řešení spočívá v chirurgickém uvolnění příslušného nervu. Pokud by efekt nebyl dostatečný, je pro některé z pacientek možná tzv. neurostimulační léčba, tedy zavedení speciální elektrody. Elektrické impulsy přímo do nervu si při bolesti zajistí sama pacientka zapnutím přístroje. Následné vibrace jsou prý pociťovány jako příjemné. Baterie u některých typů neurostimulátorů vydrží až 8 let, některé dokonce až 15 let a lze je dobíjet. Pokud problémy zmizí a nerv se zhojí, může se neurostimulátor odstranit.
Často pomůže fyzioterapie
Zaměření na aktivaci pánevního dna pomůže až 70 procentům pacientek. Cílem terapie je správně pracovat s pánevním dnem i ve spojení s dechem tak, aby se bolestivost a napětí nezvyšovaly; je důležité vnímat, kdy a za jakých okolností bolest narůstá, a něco změnit - například vstát po delším sezení, zacvičit si, zvolit některou z úlevových poloh anebo si ohlídat bolest některým analgetikem, které doporučil lékař.
Mgr. Jana Ulíková
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.