Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



I V MEDICÍNĚ BÝVAJÍ SLEPÉ ULIČKY



Mezi nemoci, které některým ženám působí nepříjemné potíže a dlouhodobě jim zhoršují kvalitu života, patří i dysfunkce pánevního dna.

Může vzniknout útlakem pudendálního nervu, který prochází částí zevních pánevních orgánů, pochvy, a také oblasti konečníku. Nerv může být drážděn poraněním nebo jizvením v pánvi nebo mohou být příčinou i změny přímo ve jmenovaném nervu. Dalším důvodem potíží bývá špatná funkce pánevních svalů, endometrióza nebo problémy po operačních zákrocích.

Příznaků nemoci bývá víc

Ženy dlouhodobě trpí přetrvávajícími bolestmi, brněním a pálením v oblasti pánve, mívají i urologické a střevní potíže nebo problémy s páteří. Jsou dokonce i případy, kdy je pacientce doporučena psychiatrická pomoc.

Stanovení diagnózy je proto v mnoha případech složité, a tak bývají mylně léčeny, například s podezřením na chronické záněty.

MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., specialista na urologii a andrologii, říká: "Ženy si v těchto případech říkají - proč zrovna já, bolest je limituje nebo omezuje i v sexu. I v medicíně mohou být slepé uličky, a díky multioborové spolupráci se mnoho případů daří řešit."

Prof. MUDr. Jaromír Mašata, CSc., urogynekolog a vedoucí Centra pro chronickou pánevní bolest Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN, k tomu dodává: „S komplikovanou gynekologickou diagnózou k nám přicházejí ženy z celé republiky, které trápí přetrvávající bolesti v pánvi i s dalšími potížemi, protože běžné vyšetření příčiny problémů neodhalí. U nás ve VFN jsme až u 90 procent pacientek schopni rychle stanovit diagnózu a léčit odpovídajícím způsobem."

Stanovení správné diagnózy

Lékař nejdříve s pacientkou podrobně probere všechny příznaky a potíže, a potom pomocí speciálního ultrazvuku najde postižený nerv a pohmatem zkontroluje bolestivost. Další fází vyšetření je aplikace anestetika přímo do místa bolesti a sledování, zda bolest mizí. Pokud ano, je v podstatě vyhráno. Léčba začíná u fyzioterapeuta a při velkých obtížích jdou pacientky k algeziologovi, specialistovi na léčbu bolesti. Pokud nezabere ani fyzioterapie, ani léky, je na řadě operativní uvolnění nervu nebo zavedení neurostimulátoru.

Běžná analgetika nezabírají

Základem neinvazivní léčby je farmakoterapie a psychoterapie. Na chronickou pánevní bolest nezabírají běžná analgetika, mylně doporučená antibiotika dokonce zhoršují příznaky. V těchto případech je bolest podobná neuropatické - je bodavá, pálivá, pichlavá, často vadí i dotyk, těsný oděv nebo běžné sezení.

„Klasická analgetika je třeba nahradit léčivy z řad antidepresiv - amitriptylin, venlafaxin, duloxetin, a antiepileptiky - pregabalin, gabapentin. Léčbu je nutné přizpůsobit stavu pacientky," vysvětluje MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D., lékařka z Centra pro léčbu bolesti.

Speciální chirurgie

Operační řešení spočívá v chirurgickém uvolnění příslušného nervu. Pokud by efekt nebyl dostatečný, je pro některé z pacientek možná tzv. neurostimulační léčba, tedy zavedení speciální elektrody. Elektrické impulsy přímo do nervu si při bolesti zajistí sama pacientka zapnutím přístroje. Následné vibrace jsou prý pociťovány jako příjemné. Baterie u některých typů neurostimulátorů vydrží až 8 let, některé dokonce až 15 let a lze je dobíjet. Pokud problémy zmizí a nerv se zhojí, může se neurostimulátor odstranit.

Často pomůže fyzioterapie

Zaměření na aktivaci pánevního dna pomůže až 70 procentům pacientek. Cílem terapie je správně pracovat s pánevním dnem i ve spojení s dechem tak, aby se bolestivost a napětí nezvyšovaly; je důležité vnímat, kdy a za jakých okolností bolest narůstá, a něco změnit - například vstát po delším sezení, zacvičit si, zvolit některou z úlevových poloh anebo si ohlídat bolest některým analgetikem, které doporučil lékař.

Mgr. Jana Ulíková

KOMU HROZÍ PROLAPS DĚLOHY?

NEJLEPŠÍ JE HRUŠKA!

KRÁSNÁ TVÁŘ KE ŠTĚSTÍ NESTAČÍ

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME