Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



GUARANA - OČI AMAZONSKÉHO PRALESA



PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

Tento článek navazuje na předchozí díly o kofeinových drogách, ve kterých jsme kromě vlastního kofeinu popsali i kolovníková semena. Dnes se budeme zabývat další stimulační drogou - guaranou

Pro původní obyvatelé amazonských pralesů je paulinie nápojná posvátná rostlina, a to nejen díky svým stimulačním účinkům. Když dozrávají plody paulinie nápojné (Paullinia cupana Kunth.), nejdříve získají červenooranžovou barvu, následně puknou a odhalí bílé oplodí a uprostřed i černé semeno.

Plody paulinie nápojné nápadně to připomíná oční bulvy, a proto tomuto plodu domorodci říkají „boží oko" a přisuzují mu magické vlastnosti.

 

Paulinie je popínavý keř, který je původní v pralesích na pomezí Brazílie a Venezuely. Lidskou činností se rozšířil do okolních jihoamerických států. Tradiční zpracování spočívá ve vyjmutí semen z plodu, která se pak praží nad ohněm. Následně se rozdrtí v kamenných hmoždířích na prášek a ten se s trochou vody a někdy i škrobem a chuťovými přísadami uhněte do válcovitých či kuželovitých tyčinek. Ty se potom suší na slunci nebo nad ohněm. Takto uchovávaný produkt zvaný guarana vydrží i několik let beze změn. Po rozdrcení slouží k přípravě nápoje çapó, který vzniká rozpouštěním v horké vodě. Nápoj slouží jako běžné denní osvěžení, ale i jako nezbytná součást rituálů, jako jsou zkoušky dospělosti u mladých mužů, při vítání hostů a dalších oslavách a hostinách.

Naprostá většina produkce je dnes zpracovávána průmyslově a pochází z nově vyšlechtěných kultivarů odolných proti chorobám a s vyššími výnosy. Název guarana se dnes vztahuje nejen na výše zmíněný tradiční produkt, ale i na prostý prášek ze sušených semen, který je používán jak přímo, tak k výrobě extraktů. V současnosti se z guarany vyrábí řada výrobků - povzbuzující tablety, bonbóny, sirupy, nápoje včetně alkoholických a dokonce i kosmetika. 

Hlavní účinnou složkou, která způsobuje stimulační efekt, je kofein. Jeho množství je závislé na lokalitě, způsobu zpracování a klimatických podmínkách. Jsou zaznamenány obsahy mezi 1 až 8 %, nicméně většina produkce dosahuje 3 až 6 % kofeinu. Obsaženo je i stopové množství teobrominu a teofylinu, dále větší množství katechinových tříslovin, flavonoidy, tuky a škrob. Kofein je v čerstvém semenu vázán na tříslovinou, ale během zpracování, zejména při pražení, se uvolňuje a tříslovina přechází v tříslovinovou („guaranovou") červeň. Výsledná guarana má okrovou, případně hnědou barvu, někdy s načervenalým nádechem.

Guarana má stimulační efekt, a to o dost silnější než káva nebo čaj. Díky obsaženému kofeinu odstraňuje únavu a ospalost, může dočasně zlepšit pozornost, rychlost reakcí a krátkodobou paměť.

Kofein má řadu dalších účinků: zvyšuje výkon svalů při námaze, posiluje fyzickou výdrž, zrychluje a zesiluje srdeční činnost.

Guarana je poměrně drahá surovina, a tak se bohužel velmi často pančuje. Přidává se například velké množství škrobu nebo se objem nastavuje drcenými odpadními produkty vznikajícími při zpracování. Chyba někdy bývá i na straně výrobců finálních přípravků, kteří koncipují výrobky s velmi malým obsahem guarany, která je tak mnohdy čistě jen marketingovým tahákem, než reálně působící látkou.

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME