
PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
Tento článek navazuje na předchozí díly o kofeinových drogách, ve kterých jsme kromě vlastního kofeinu popsali i kolovníková semena. Dnes se budeme zabývat další stimulační drogou - guaranou.
Pro původní obyvatelé amazonských pralesů je paulinie nápojná posvátná rostlina, a to nejen díky svým stimulačním účinkům. Když dozrávají plody paulinie nápojné (Paullinia cupana Kunth.), nejdříve získají červenooranžovou barvu, následně puknou a odhalí bílé oplodí a uprostřed i černé semeno.
Plody paulinie nápojné nápadně to připomíná oční bulvy, a proto tomuto plodu domorodci říkají „boží oko" a přisuzují mu magické vlastnosti.
Paulinie je popínavý keř, který je původní v pralesích na pomezí Brazílie a Venezuely. Lidskou činností se rozšířil do okolních jihoamerických států. Tradiční zpracování spočívá ve vyjmutí semen z plodu, která se pak praží nad ohněm. Následně se rozdrtí v kamenných hmoždířích na prášek a ten se s trochou vody a někdy i škrobem a chuťovými přísadami uhněte do válcovitých či kuželovitých tyčinek. Ty se potom suší na slunci nebo nad ohněm. Takto uchovávaný produkt zvaný guarana vydrží i několik let beze změn. Po rozdrcení slouží k přípravě nápoje çapó, který vzniká rozpouštěním v horké vodě. Nápoj slouží jako běžné denní osvěžení, ale i jako nezbytná součást rituálů, jako jsou zkoušky dospělosti u mladých mužů, při vítání hostů a dalších oslavách a hostinách.
Naprostá většina produkce je dnes zpracovávána průmyslově a pochází z nově vyšlechtěných kultivarů odolných proti chorobám a s vyššími výnosy. Název guarana se dnes vztahuje nejen na výše zmíněný tradiční produkt, ale i na prostý prášek ze sušených semen, který je používán jak přímo, tak k výrobě extraktů. V současnosti se z guarany vyrábí řada výrobků - povzbuzující tablety, bonbóny, sirupy, nápoje včetně alkoholických a dokonce i kosmetika.
Hlavní účinnou složkou, která způsobuje stimulační efekt, je kofein. Jeho množství je závislé na lokalitě, způsobu zpracování a klimatických podmínkách. Jsou zaznamenány obsahy mezi 1 až 8 %, nicméně většina produkce dosahuje 3 až 6 % kofeinu. Obsaženo je i stopové množství teobrominu a teofylinu, dále větší množství katechinových tříslovin, flavonoidy, tuky a škrob. Kofein je v čerstvém semenu vázán na tříslovinou, ale během zpracování, zejména při pražení, se uvolňuje a tříslovina přechází v tříslovinovou („guaranovou") červeň. Výsledná guarana má okrovou, případně hnědou barvu, někdy s načervenalým nádechem.
Guarana má stimulační efekt, a to o dost silnější než káva nebo čaj. Díky obsaženému kofeinu odstraňuje únavu a ospalost, může dočasně zlepšit pozornost, rychlost reakcí a krátkodobou paměť.
Kofein má řadu dalších účinků: zvyšuje výkon svalů při námaze, posiluje fyzickou výdrž, zrychluje a zesiluje srdeční činnost.
Guarana je poměrně drahá surovina, a tak se bohužel velmi často pančuje. Přidává se například velké množství škrobu nebo se objem nastavuje drcenými odpadními produkty vznikajícími při zpracování. Chyba někdy bývá i na straně výrobců finálních přípravků, kteří koncipují výrobky s velmi malým obsahem guarany, která je tak mnohdy čistě jen marketingovým tahákem, než reálně působící látkou.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.