PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

Tento článek navazuje na předchozí díl s názvem „Lesk a bída kofeinu", ve kterém byly zmíněny nejdůležitější atributy hlavní obsahové látky - kofeinu. Dnes bude řeč o kofeinové droze, která si svůj věhlas vydobyla jako součást nealkoholických osvěžujících nápojů. Dokonce byla důležitou součástí nejslavnějšího výrobku tohoto druhu - Coca-Coly.

Kola, nebo též kolovník je strom, pocházející z tropické západní Afriky. V současné době se pěstuje nejen ve své původní domovině (Ghana, Nigérie, Pobřeží slonoviny), ale i v Mexiku, Brazílii a Indonésii. Pro produkci semen, která jsou někdy nesprávně označována za ořechy, se dominantně využívá druh Cola nitida -  kolovník lesklý. Často pěstován je i kolovník zašpičatělý (syn. kola hrotitá - Cola acuminata).

Tradiční užívání africkými domorodci spočívalo ve žvýkání zralých čerstvých semen a díky obsaženému kofeinu tím zaháněli únavu, zvyšovali pozornost a oddalovali potřebu spánku. Kolová semena zároveň díky škrobu zaháněla hlad a byla užívána i pro podporu sexuální aktivity a při psychických problémech jako deprese, apatie apod. Prášek ze semen se míchal i s medem a sloužil jako lék na kašel a dýchací potíže. 

Všechny tyto účinky však Afričané připisovali nadpřirozeným silám, a tak se kolová semena stala magickým a rituálním prostředkem. Dodnes jsou v některých oblastech nedílnou součástí různých slavností, jako jsou třeba svatební obřady a pohřby. Semena slouží i jako platidlo. 

V průmyslovém měřítku se kolová semena zbaví osemení a rychle se usuší. Sušený rostlinný materiál se dále mele na kolový prášek, který slouží buď k přímému použití nebo k výrobě extraktu. Kolový prášek má mírné, avšak charakteristické aroma a hnědou, červenohnědou nebo skořicovou barvu - barva je totiž závislá na původu rostliny a délce sušení. Skladováním dále mírně tmavne.

Semena obsahují 1-3 % kofeinu, malé množství theobrominu, katechinové třísloviny a silici. V čerstvých semenech jsou alkaloidy vázány na třísloviny a účinek je proto o něco málo slabší než u sušeného materiálu. Třísloviny, zejména flavan-3-oly a proanthocyanidiny, se sušením uvolňují, oxidují a polymerizují na fyziologicky neúčinný flobafen - tzv. kolovou červeň. Ta má vliv na barvu výsledného produktu, ale nepodílí se na účinku.

Současné užívání koly se od toho prastarého moc neliší, a jak již bylo řečeno, jde o kofeinový stimulant a tonikum. Kolová semena se užívají na zvýšení bdělosti a koncentrace a doporučují se při únavě a vyčerpanosti. Ocení ji zejména lidé s psychicky i fyzicky náročným zaměstnáním, případě osoby pod velkým psychickým tlakem. U kolového semene je také výrazný diuretický účinek a díky tříslovinám je funkční i u průjmů a nadýmání. 

Pokud byste chtěli tuto drogu užívat tradičním způsobem, tak obvyklá dávka se pohybuje v rozmezí 2 - 6 gramů, což odpovídá zhruba 1 až 3 lžičkám mletého semene. Prášek se rozmíchává v šálku horké vody. Dle dávky a obsahu kofeinu je povzbuzující efekt u nižších dávek (2 až 4 g) srovnatelný s šálkem zeleného čaje či kávy, u vyšších dávek může být i o něco intenzivnější.

A jak je to s výše zmíněnou Coca-Colou?

Původní receptura lékárníka Johna Pembertona z konce 19. století skutečně obsahovala mimo jiné extrakt z koly, dále přídavek čistého izolovaného kofeinu a extrakt z koky (s malým množstvím kokainu). Šlo tedy o velmi účinný stimulant, který přitom měl zajímavou a originální chuť. Postupem času - s příchodem legislativních omezení, byla z receptury nejdříve úplně odstraněna koka a obsah koly byl snižován. Nakonec i množství přidávaného kofeinu bylo výrazně omezeno. I když je receptura tohoto nápoje zahalena obchodním tajemstvím, z analýz je zřejmé, že přinejmenším od roku 2016 už kolová semena nejsou v receptuře obsažena vůbec.