PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

Rostliny obsahující kofein byly našim předkům dobře známy a využívaly se jako povzbuzující a tonizující prostředky již před mnoha tisíci lety. Znalosti o kávě, čaji a jiných kofeinových drogách se z oblasti výskytu začaly významně šířit až s rozvojem mořeplavby a nástupem kolonializmu. Do Evropy se tak kofein ve své přírodní podobě dostal až v průběhu 16. století.

S kávou na válečné pole 

Kofeinové drogy měli vždy obrovské uplatnění ve válečnictví. Jihoameričtí indiáni před očekávaným bojem pili rituální nápoj z guarany, jehož síla odpovídala asi sedmi šálkům kávy. Po takovém stimulu byli čilejší, agilnější, nespali a jejich pozornost byla silně nabuzena.

Kofein byl součástí válek i během středověku a novověku a je jím i v současnosti. Například během americké občanské války bylo v armádě unie distribuováno 36 liber kávy na vojáka a rok, což odpovídá asi šesti kávám každý den. Ostatně, americká občanská válka je zodpovědná za vynález instantní kávy, která byla vyvinuta pro lepší logistiku a rychlejší způsob přípravy na válečném poli. Vysoké příděly kávy v armádách byly běžné i v 1. a 2. světové válce a káva (případně čaj) je součástí menáže dodnes.

Kofein jako léčivo 

Kofein byl z přírodních materiálů poprvé izolován v roce 1819, a tím v podstatě začalo i jeho vědecké zkoumání. Již v polovině 19. století se stal běžně užívaným léčivem s dostatkem informací o jeho účincích a dávkování. Stimulační efekt, zejména vliv na odstranění únavy a posílení pozornosti, byl později potvrzen v mnoha klinických studiích a je dobře poznán i jeho mechanizmus. Kofein přestupuje hematoencefalickou bariéru a v mozku blokuje receptory pro adenosin (A1 a A2A receptory). Adenosin, který navozuje útlum a spánek, tak nemůže přes receptory působit a nastává opačný efekt. Z tohoto důvodu kofein příliš nepůsobí na čerstvě vyspaného a odpočinutého člověka - ten totiž v mozku téměř žádný adenosin neprodukuje.

Kofein také zesiluje účinky analgetik a používá se v kombinovaných přípravcích při migrénách a jiných bolestech hlavy i těla. Dříve se též používal i jako lék na astma.

Zajímavé jsou účinky kofeinu na sílu svalových stahů. Kofein mírně posiluje výkon svalů, a to zejména těch v horní části těla. Srovnáním dat ze 40 klinických studií také vyplývá, že kofein zvyšuje dlouhodobou výdrž při fyzické zátěži. Jedním z mechanismů je podpora srdeční činnosti, kofein totiž zvyšuje sílu srdečního svalu a zrychluje jeho rytmus.

Dlouho byl sporný efekt na snížení hmotnosti při obezitě. Z klinických testů provedených na Universitě v Lausanne ve Švýcarsku vyplývá, že kofein připravuje tělo na fyzický výkon zvýšením metabolismu tuků, jejich odbouráváním v tukové tkáni a přesunem mastných kyselin do krve. Pokud však tyto mastné kyseliny nejsou použity pro získání energie, jsou opět uloženy do tukových tkání. Obsah kofeinu v přípravcích na zhubnutí tak má svoje opodstatnění, nicméně bez současné pohybové aktivity se efekt neprojeví.

Kofein jako droga

Kofein má i svá negativa. Vlastní toxicita není nijak dramatická - letální dávka pro průměrného člověka je cca 10 g, přičemž obsah kofeinu v šálku kávy je zhruba okolo 100 mg. To, co je na kofeinu velmi problematické, je vznik tolerance a závislosti. To znamená, že k požadovanému účinku je třeba stále více kofeinu, které když nebude organizmu dodáno, tak nastoupí intenzivní abstinenční příznaky. Hlavním takovým příznakem je silná bolest hlavy, která svou intenzitou připomíná migrénu, a která přetrvává i několik dní. Objevují se i poruchy spánku, třesy, nevolnosti a podobně.

Na rozdíl od jiných alkaloidních látek se kofein v přírodě vyskytuje hned v několika rostlinách, které jsou si navzájem velmi vzdálené, a to nejen geograficky a botanicky, ale hlavně chutí a vůní poskytovaných stimulačních nápojů.

Společný jmenovatel = kofein 

A právě jednotlivým kofeinovým drogám se budeme věnovat v několika následujících článcích. Protože káva, čaj a kakao jsou již notoricky známé, zaměříme se na guaranu, kolu, maté a wayusu. Podíváme se nejen na jejich zpracování a účinky, ale seznámíme se i s dávkováním a kvalitou těchto rostlinných produktů jejichž společným jmenovatelem je kofein.

Farmaceut se specializací na přírodní léčiva, PharmDr. Jan Martin, Ph.D., působí jako vedoucí fytoterapeutické ordinace České fytoterapeutické akademie, z.s. -  společnosti fytoterapeutů a jejich pacientů, která má za cíl poskytovat poradenství svým členům i veřejnosti v oblasti fytoterapie a přírodní medicíny, popularizovat fytoterapii jako vědeckou disciplínu a vytvořit a propagovat etický kodex fytoterapeutů a bylinkářů. Pro II. 2D Online Long Konferenci (15. 5. - 15. 6. 2021) si připravil poutavou (a podle ohlasů i přínosnou) přednášku „Rostlinné náhrady antibiotik".

Pro Magazín HealthComm zpracoval problematiku kofeinových drog, na kterou se můžete ve formě seriálu v následujících měsících těšit.