Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ARTROSKOPIE: RYCHLEJŠÍ LÉČBA I UZDRAVOVÁNÍ



Mininvazivní chirurgické zákroky začínají být při některých diagnózách téměř běžnou záležitostí. Výhodou je minimální poškození tkání, možnost prozkoumat struktury kolem operovaného místa a samozřejmě šetrný postup, který ocení zejména pacient.

Artroskopické operace zaznamenaly, především v oblastech kolenních a ramenních kloubů, velký pokrok. Někteří lékaři, například z pražských pracovišť jako je FN Motol nebo Ave Clinic, speciální artroskopické a nanoskopické metody využívají i v rámci jednodenní péče.

Nejčastější typy zákroků

„K často operovaným oblastem patří ramenní a kolenní klouby," říká MUDr. Jakub Avenarius, vedoucí lékař Ave Clinic a garant oboru traumatologie. Specializuje se i na zákroky u sportovců; Kristián, mladý fotbalista z Liberce, který si poranil koleno, vazy a šlachy, nám na tiskové konferenci řekl, že odešel po operaci tentýž den - sice s berlemi, ale „po svých". 

Záplaty - z vlastního materiálu

Nejmodernější zákroky vyžadují speciální operační instrumentárium, ale také možnosti a postupy biologické léčby, která místo syntetických náhrad používá vlastní biologický materiál konkrétního pacienta. Například při operaci poranění rotátorové manžety, kdy poškození šlach neumožňuje standartní sešití a rekonstrukci, se závažně poraněná a obtížně rekonstruovatelná rotátorová manžeta doplní „záplatou".

„Ve speciálním lisu se odebraná část šlachy vytvaruje do správného tvaru a přišije k poškozené manžetě a hlavici pažní kosti," vysvětluje MUDr. Avenarius.

„Zrekonstruovanou šlachu můžeme doplnit i plazmou obohacenou o růstové faktory, kterou vyrobíme přímo během operace z žilní krve pacienta," dodává ortoped. 

Podobné operace je možné provést i v případě delšího odstupu od prvotního úrazu.

Pro přesné stanovení vhodnosti zákroku pro pacienta je nutné vyšetření magnetickou rezonancí.

Pojišťovna uhradí téměř celý zákrok

Dosud prováděné rekonstrukce požívají pro zmíněné „záplaty" cizí materiály, u nichž přece jen hrozí riziko nepřijetí organismem pacienta. Naopak jeho vlastní tkáň zlepšuje a urychluje hojení, a navíc ještě snižuje náklady na operaci. Použití vlastního štěpu umožňuje i úhradu zdravotní pojišťovnou, pacient si doplácí jen na odběrové sady na obohacenou plazmu. 

Defekty na chrupavce jsou složitější

Chrupavčitá tkáň má horší schopnost regenerace, a proto je rekonstrukce chrupavky, například v kolenním kloubu, složitá. A to nejen kvůli úrazu, ale často i proto, že chrupavka bývá méně či více poškozená již vzniklými degenerativními změnami.

I tady se při operaci využije materiál z vlastní pacientovy kolenní chrupavky; lékaři část z nezátěžové plochy kloubu odeberou, zpracují doslova „na kaši", obohatí o pacientovu krevní plazmu a tkáňové lepidlo - a vsadí na patřičné místo. (Doktor Štrosmajer by řekl - a teď ať tělíčko dělá, co umí, my jsme se nadřeli dost!)

I tady platí totéž, co u operací ramenního kloubu - výchozí vyšetření magnetickou rezonancí nebo nanoskopií, pooperační snížení rizika selhání štěpu kvůli nepřijetí cizího materiálu, a další velké plus - smluvní pojišťovny (kromě odběrových sad) zákrok i v těchto případech hradí.

Ještě něco k nanoskopii

Tato metoda se začala používat od roku 2020 během covidu, kdy byl nedostatek anesteziologů, a postupně se rozšiřuje do renomovaných klinik. Používá se především u těch pacientů, kteří potřebují menší zákrok v kolenním, ramenním nebo hlezenním kloubu, v lokální anestezii, a při nutnosti rychlé a přesné diagnózy. To byl případ Kristiána a dalších mladých sportovců.

Do kloubu se zavede tenká jehla - není tedy nutný řez a následné šití. Operatér tedy může rychle odhalit například poranění menisků nebo zkřížených vazů, dostane se do jinak obtížně přístupných míst, dokáže upřesnit a navrhnout případný další postup léčby. Nanoskopické metody zatím nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění.

Obezita a operace

V těchto případech jsou nadbytečné kilogramy problémem, i když lékaři umí odoperovat i pacienty s velkou nadváhou. Je ovšem nutné víc plánovat, vyřešit odlišný způsob operativní techniky a následnou rehabilitaci. Přibývá i obézních dětí, které bývají obecně i méně šikovné, a tedy i s větším rizikem úrazů.

Každý pacient dostane záznam (flešku) ze své operace a přesný plán rehabilitace a kontrolních vyšetření. Pak už je to na něm...

Mgr. Jana Ulíková

SEZENÍ ZKRACUJE ŽIVOT

PŘETAŽENÍ Z DOVOLENÉ?

LÉČENÍ CHLADEM AŽ MRAZEM

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME