Syndrom vyhoření (burn-out) již dlouhou dobu není pro společnost neznámým pojmem. Podle odborníků jde o stinnou stránku „moderní doby" se všemi jejími vymoženostmi a technologickými zázraky, ale také s vyššími požadavky na výkon jedince. A i když je syndrom vyhoření ve většině případů navázán na pracovní výkon, narušuje jedinci celkovou kvalitu života. Ještě hlubším problémem je deprese, vedoucí k pocitům smutku, ztrátě radosti i k fyzickým potížím, jako jsou například poruchy spánku nebo chronická únava, dokonce ústící k sebevražedným myšlenkám...

Zvýšené nároky a tlak nadřízených, vlastní touha být lepší a výkonnější, rychlé tempo změn a nerovnováha mezi pracovním a osobním životem vedou k dlouhodobému chronickému stresu, který přejde v emocionální, kognitivní a fyzické vyčerpání.

Oba stavy, přestože jsou jedinečné svým původem a projevy, sdílejí znepokojivé přesahy. Vyhoření a deprese mají mnoho společného. Vyčerpávající povaha syndromu vyhoření může vyvolat depresivní epizody a již existující deprese může člověka učinit náchylnějšího k syndromu vyhoření.

Výzkumný tým Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, vedený prof. PhDr. Radkem Ptáčkem, Ph.D., se jako jediný v České republice věnuje mapování syndromu vyhoření a deprese dlouhodobě - již od roku 2014, protože pochopení syndromu vyhoření a deprese je klíčové nejen pro pacienty, ale také pro jejich rodiny a v důsledku i pro celou společnost.

„Vyhoření není jen náhodný pocit únavy po dlouhém dni nebo módní slovo, které uslyšíte v chodbách kancelářských budov. Je to hluboký, chronický stav vyčerpání, zakořeněný v psychice člověka," vysvětluje prof. Ptáček.

„Na začátku stojí člověk, a ten sám rozhoduje o svém duševním zdraví. Jak žije, jak se hýbá, jak se stravuje...", řekl v diskusi s novináři během tiskové konference „Deprese a syndrom vyhoření mají celospolečenské důsledky. Jak zasahují do života Čechů" prof. Radek Ptáček.

Jedním z preventivních opatření proti burn-outu je uvědomování si svých priorit, a hlavně nastavení realistických cílů. V práci se naučit říkat NE nadbytečným úkolům nebo požadavkům, delegovat práci nebo vyhledat pomoc.

Jak jsme na tom s poruchami nálad

V rámci tiskové konference vystoupili i doc. MUDr. Martin Anders, Ph. D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha, a Martina Sebalo Vňuková, M.Sc., Ph.D., aby společně s prof. Ptáčkem představili výsledky výzkumu Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, který mapoval syndrom vyhoření a depresi na vzorku české společnosti. Ve spolupráci s agenturou STEM/MARK od roku 2014 pravidelně výzkumný tým sbírá data od reprezentativního vzorku populace. Dotazovaní jsou ve věku 18-65 let a demografickým profilem (pohlaví, vzdělání, věk, místo bydliště) odpovídají české populaci. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že od prosince 2020 dochází ke znepokojivému nárůstu syndromu vyhoření a deprese, jejich míra je nejvyšší za posledních devět let.

„Domníváme se, že je to z určité části způsobeno kombinací izolace vyvolané pandemií, obavami z probíhající války, ekonomickou krizí, a s tím souvisejícími zdravotními problémy a narušením obvyklých osobních i profesních rutin," říká doc. Martin Anders.

K zjišťování četnosti syndromu vyhoření byl použit dotazník, tzv. SHIROM-MELAMEDOVA ŠKÁLA (SMBM), kde respondenti bodovali od 1 do 7 určitá tvrzení, která vystihují pocity, jež mohou mít v práci. Označovali, jak za posledních 30 pracovních dní zažili každý z následujících pocitů, například: cítím se unavený, ráno nemám sílu jít do práce, obtížně se koncentruji, cítím se fyzicky vysílený a bez energie nebo cítím, že se mi nedaří být citlivý k potřebám spolupracovníků a zákazníků.

Právě poslední zmiňovaný symptom syndromu vyhoření často lidé označují za cynismus - i tak se může projevovat člověk, který trpí syndromem vyhoření. Cynik představuje člověka, který jedná bezohledně a beze studu, který zraňuje city druhých, zpochybňuje a zesměšňuje ostatní. Málo koho napadne, že se tímto postojem může bránit, že je to jen způsob, jak si získat „sebezáchovný odstup".

Jsme depresivní národ?

Deprese dlouhodobě patří na přední místo v celosvětové zátěži nemocí. Tato závažná, dlouhotrvající porucha psychiky „vysává" radost a vitalitu z každodenních zážitků. Kromě dopadů na jednotlivce má deprese i společenské důsledky, jakými jsou ztráta produktivity, napjaté zdroje zdravotní péče a ničivé škody na rodinách a komunitách. Dotazování v průzkumu bylo realizováno pomocí BECKOVA INVENTÁŘE DEPRESE BDI-II, kde respondenti kroužkovali v každé skupině jeden výrok, který nejlépe vystihuje, jak se cítili během posledních 14 dnů. Například intenzitu smutku od nejsem smutný po jsem smutný tak, že se to nedá vydržet, nebo hodnotili své pocity bezcennosti či míru podrážděnosti. Otázky se týkaly také kvality spánku nebo chuti k jídlu.

Doc. Anders připomněl v souvislosti s psychickými poruchami i vliv modrého světla, které nás díky moderním technologiích denně provází. Může mít negativní vliv na psychickou pohodu, spánek a účinnost relaxace, na schopnost soustředění a výkonnost, protože narušuje naše biorytmy.

„Modré světlo mate mozek", říká doc. Anders a dodává poučku nejen pro duševní pohodu: „Hodně světla přes den, úplná tma v noci!" 

Klíčová je vždy prevence a nasazení režimových opatření

„Kromě osvojení si zdravého životního stylu, který zahrnuje pravidelné cvičení, vyváženou stravu a dostatek spánku, je zásadní si vytvořit a udržovat svou vlastní zdravou rutinu, stanovit si hranice mezi pracovním a osobním časem a věnovat se volnočasovým aktivitám, které si člověk užívá," doporučuje na závěr dr. Sebalo Vňuková.

-red-

Zdroj: Tisková konference 1.LF UK a VFN Praha, 14. 9. 2023

SEZONNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA
DUŠEVNÍ ZDRAVÍ EVROPANŮ SE STÁLE ZHORŠUJE
KDYŽ ČLOVĚK DLOUHO HOŘÍ, TAK VYHASNE!
JE SVĚTLO DOBRÝM SLUHOU, ALE ZLÝM PÁNEM?

O syndrom vyhoření u lékárníků a ostatních zaměstnanců lékáren bude přednášet prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. na listopadovém PHARMACY EVENTU V PRAZE

Registrujte se na dopolední event (9:00 - 13:10) nebo na odpolední event (14:40 - 19:00).  Akci můžete také absolvovat jako celodenní.

Registrujte se ZDE