Onemocnění vznikající z dlouhodobého pracovního stresu. Tak definuje Světová zdravotnická organizace syndrom vyhoření známý také jako burn-out syndrom, který může výrazně ovlivnit nejen pracovní výsledky, ale také celkový zdravotní stav i sociální vztahy. Trpí jím každý pátý Čech, množství případů výrazně stouplo během pandemie koronaviru, a to až o 15 %.
„Chronický stres, nezdravý životní styl a často také nevhodné pracovní podmínky. To vše může vést k syndromu vyhoření, který se objevuje i u psychicky úplně zdravých lidí," říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci kampaně Dobré nitro.
Naše nitro může onemocnět stejně snadno jako naše prsa nebo srdce. Loono nestraší děsivými statistikami, ale pozitivně inspiruje, aby se o sebe lidé starali pravidelně a rádi. Nově přináší Loono vlastní aplikaci Preventivka, kterou si mohou uživatelé stáhnout zcela zdarma.
A jak takový syndrom vyhoření vlastně vypadá?
Zjednodušeně - člověk pro svou práci dlouho hoří, až postupně vyhasne. Na druhu profese přitom zas tolik nezáleží, i když se často spojuje s manažerskými pozicemi a pomáhajícími profesemi, jako jsou lékařské obory, psychologie, pedagogika nebo sociální práce. Syndrom vyhoření mohou ovlivňovat určité osobnostní faktory, jako jsou například sklony k perfekcionismu, workoholismu nebo větší touha po výsledcích, dále prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, nebo pracovní podmínky, třeba motivace, objem práce a podobně.
Počáteční fáze syndromu vyhoření poněkud paradoxně začíná v momentě, kdy má člověk extrémní energii, jede naplno, dává do své práce všechno, ale zároveň má pocit, že není dostatečně doceněný a že vše, co dělá, je málo. V tomto okamžiku si ale to, že má problém, uvědomí jen málokdo. V dalších fázích pak začíná postupně docházet ke ztrátě energie, k narůstání pocitu frustrace a k postupnému ztrácení smyslu nejen v zaměstnání, ale také v soukromém životě. Příznaky syndromu vyhoření mohou totiž vést až k narušení rodinných, partnerských i přátelských vztahů.
Mezi základní psychické příznaky patří vedle únavy i pokles výkonnosti a kreativity, deprese, úzkosti a pocity zklamání, poruchy paměti a soustředění, neschopnost uvolnit se i citová otupělost a apatie. Syndrom vyhoření může ale také výrazně ovlivnit fyzické zdraví. Objevují se poruchy trávení a dýchání, pokles libida, poruchy spánku, vysoký krevní tlak, pocity vyčerpání i větší náchylnost k návykovým látkám.
Také v případě syndromu vyhoření je základem prevence. Mnohem lepší je snažit se tomuto onemocnění předcházet, než pak řešit jeho nepříjemné následky.
Loono přináší devět bodů, jak vyhoření účinně předcházet:
1. Nebuďte sami. Rozvíjením vztahů s rodinou, přáteli i kolegy přispějete ke své osobní pohodě.
2. Nepřepínejte se. Stanovte si realistické nároky a dosažitelné cíle. Naučte se říkat ne ve chvílích, kdy se cítíte vyčerpaně.
3. Najděte balanc. Starejte se o dobrou organizaci času a pestrost činností a zážitků v pracovním i osobním životě.
4. Relaxujte. Dbejte na dostatek spánku a odpočinku. Pomoci mohou i nejrůznější relaxační techniky.
5. Nezapomínejte na koníčky a čas pro sebe. Je důležité nebýt jen pro druhé, ale i sám pro sebe.
6. Buďte k sobě laskaví. Vnímejte své myšlenky, energii i tělo. Nedávejte nepříjemné pocity na vedlejší kolej.
7. Hýbejte se. Odpoutáte tak myšlenky od běžných starostí a endorfiny vám zlepší náladu.
8. Choďte do přírody. Najděte si svá oblíbená místa a nechte čas jen tak plynout.
9. Nebuďte obětí moderních technologií. Dovolte si nebýt k dispozici 24 hodin 7 dní v týdnu.
Pokud na sobě zpozorujete příznaky syndromu vyhoření, nepotlačujte je, netlačte na sebe, mluvte o nich se svými blízkými a sdílejte své pocity. Dalším krokem by pak mělo být vyhledání odborníka (psychologa nebo psychiatra), který vám nabídne konkrétní doporučení, jak postupovat. Řešením může být delší dovolená (sabbatical) nebo změna pracovní pozice, zaměstnavatele nebo profesního oboru. Hlavně na sebe nespěchejte a nechtějte vše vyřešit hned, to by vás mohlo ještě více vyčerpat. Dopřejte si čas pro sebe.
Loono je týmem mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kteří věří, že by se neměli pacienti pouze léčit, ale vést k prevenci nejrůznějších onemocnění. Činnost Loono zaštítila 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a spolupracuje s odbornými garanty z oblasti gynekologie, urologie, kardiologie, praktického lékařství i psychologie a dalších oborů. V minulosti Loono odstartovalo kampaň za prevenci onkologických (#prsakoule) a kardiovaskulárních onemocnění (#zijessrdcem) i reprodukčního (#doledobry) a duševního zdraví (#dobrenitro). Více na www.loono.cz nebo sociálních sítích @Loonocz.
Zdroj: Tisková zpráva Loono
Na 140 000 dětí a mladistvých se v ČR potýká s úzkostnými poruchami. Zásadní je včasná pomoc, ale specialistů na duševní zdraví je nedostatek. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) proto zahajuje pro rodiče kurz Bez obav – jak vyzrát nad strachy dětí. Zájemci o kurz se mohou do 6. prosince hlásit na webu https://dzda.cz/rodice. Kurz probíhá zdarma ve 14 městech ČR. Z vyplněných přihlášek odborníci z NUDZ vyberou ty, pro něž je kurz vhodný a nabídnou jim termín účasti. Kurz tvoří 5 setkání v malých skupinkách po maximálně 10 rodičích. Setkání probíhají jednou týdně a trvají asi 2 hodiny.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024. ČLnK akci ohodnotila 11 body.