Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ÚCTYHODNÁ ČINNOST – 500 ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ



Hepatitida, cirhóza, karcinom jater - to většina lidí zná. Ale málokdo ví, že jedním z nejrozšířenějších onemocnění tohoto druhého největšího orgánu v těle je NAFLD.

Játra plní stovky funkcí souvisejících s metabolismem, ukládáním energie nebo filtrací odpadních látek. Vytvářejí žluč, přeměňují živiny ze stravy na energii, odbourávají tuky, alkohol a léky, regulují hladinu cukru a hormonů. Jsou jakousi čističkou toxických látek. 

Nejčastější onemocnění jater

Non-Alcoholic Fatty Liver Disease neboli nealkoholové ztukovatění jater je nejčastějším onemocněním i nejčastější příčinou úmrtí související s játry.

„Čísla nemocných rostou doslova alarmujícím tempem," tvrdí doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., přednosta Ústavu farmakologie 3. LF UK v Praze.

„Odhadovalo se, že je jich 25 procent, ale ukazuje se, že tímto onemocněním trpí více než 30 procent osob na světě." 

 

Takže nikoliv „propitá játra", jak se traduje ještě jadrnějším českým slovem, ale steatóza - ztukovatělá játra, kdy postupně může dojít k zánětům a jizvení a nakonec k cirhóze a hepatocelulárnímu karcinomu.

S čím NAFLD souvisí?

Značný vliv má hypertenze, vysoká hladina cholesterolu, obezita, a také diabetes 2. typu. Nealkoholovým ztukovatěním jater se potýká téměř 80 procent obézních a tři čtvrtiny diabetiků.

Obezita je základní problém

Potíže s játry mohou být způsobeny i některou infekcí, poškozením určitými léky nebo toxiny, vliv má i genetika a autoimunitní procesy. Popsané problémy často souvisí s životním stylem, s nezdravou stravou.

A opět se vracíme k problému, kterým je obezita. V naší republice je obézní každá čtvrtá žena a téměř každý třetí muž. Jeden z deseti našich občanů se léčí s diabetem.

„NAFLD má původ v životním stylu, do něhož počítáme sedavý způsob života, nedostatek pohybu a nezdravou stravu," říká MUDr. Markéta Kubíčková, vedoucí Diabetologického centra 3. interní gerontometabolické kliniky FN Hradec Králové. Domnívá se navíc, že se postoj naší populace ke zdravému životnímu stylu nepříznivě změnil od covidového roku 2021. Podle údajů agentury Ipsos z letošního ledna lidé víc konzumují alkohol a cukr, proti dřívějším údajům ze stejného roku víc navštěvují fastfoody. A nehýbou se.

Játra dlouho nebolí

Nápadnější projevy nemoci, jako je ztráta chuti k jídlu, hubnutí, zežloutnutí kůže nebo svědění se mohou objevit až v době, kdy je poškození jater velké, když je onemocnění v pokročilém stádiu. V České republice jsou játra dokonce druhým nejčastěji transplantovaným orgánem.

Co pomáhá, ale včas!

Ideální je udržet si normální hmotnost, jíst zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, bílkoviny (ryby, luštěniny, drůbež) a dostatečně se věnovat oblíbené pohybové aktivitě. Podpořit přirozenou regeneraci jaterních buněk je možné i některými přírodními látkami, například esenciálními fosfolipidy. Léčivé přípravky pomáhají napravovat poškozenou jaterní tkáň.

Užitečné opakování

Játra se dokážou velmi dobře regenerovat, tato jejich schopnost ale není neomezená. Co nejvíc poškozuje játra a čemu se raději vyhnout?

  • Obezita

Je to známý nepoměr mezi vysokým kalorickým příjmem a nízkým energetickým výdejem. Vzniklá steatóza nemocnému nezpůsobuje většinou žádné problémy, ale může se časem vyvinout ve fibrózu jater a podobně jako v případě alkoholového poškození až v cirhózu.

  • Alkohol

Játra metabolizují více než 90 procent alkoholu a jen malé množství se vylučuje ledvinami, plícemi a kůží. Jakýkoli alkohol játrům škodí; jsou schopna bez poškození odbourat přibližně 30 gramů čistého alkoholu denně, což odpovídá 2 decilitrům vína, 2 skleničkám destilátu nebo 2 malým pivům. Při pravidelné konzumaci velkého množství alkoholu tuto zátěž přestávají zvládat, jaterní buňky postupně odumírají a dochází k zánětu a jizvení jaterní tkáně, což vede k nevratnému a fatálnímu stadiu poškození jater - k cirhóze.

  • Metabolické nemoci

Metabolický syndrom (hypertenze, vysoký cholesterol, obezita, diabetes) je spojen s rozvojem mnoha zhoubných i nezhoubných onemocnění. Nejčastějším jaterním onemocněním u pacientů s metabolickým syndromem je již zmiňované ztukovatění jater.

  • Infekce a viry

Játra jsou hlavním orgánem, který filtruje krev, a jsou proto náchylná k infekcím přenášeným krví. Nejčastěji je poškozuje virová hepatitida B a C, ale mohou být poškozena i infekcemi, které primárně postihují jiné tkáně než játra.

...............................

V souvislosti s koronavirovou pandemií byl zkoumán i vliv viru SARS-CoV-2 na játra.

Jak se ukazuje, těžká forma COVID-19 postihuje ve vyšší míře lidi s obezitou, diabetem či hypertenzí, tedy ty, kteří již často trpí i ztukovatěním jater.

A právě u pacientů s jaterní steatózou se objevuje vyšší zánětlivá reakce na infekci koronavirem a častější poškození jater.

...............................

  • Toxické látky

Játra jsou detoxikační orgán, proto přes ně projdou i veškeré toxické látky, které dostáváme do našeho těla, ať už úmyslně, nebo neúmyslně. Rizikem může být i současné užívání velkého množství léků. 

Prevence je i tady základ

Kromě správného životního stylu je dobré nezapomínat na pravidelné preventivní prohlídky u lékaře spojené s odběrem krve.

Mgr. Jana Ulíková 

..................................................................

K problematice jsme také psali:

POŠKOZENÍ JATER ODHALÍ VČASNÉ A CÍLENÉ VYŠETŘENÍ

Zpět

ZAMĚŘENO NA SPÁNEK

Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.

CHŘIPKA V ČR

Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.

SUCHEJ ÚNOR 2026

Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.

SITUACE KOLEM HIV V ČR

Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

DOPORUČUJEME