
Hepatitida, cirhóza, karcinom jater - to většina lidí zná. Ale málokdo ví, že jedním z nejrozšířenějších onemocnění tohoto druhého největšího orgánu v těle je NAFLD.
Játra plní stovky funkcí souvisejících s metabolismem, ukládáním energie nebo filtrací odpadních látek. Vytvářejí žluč, přeměňují živiny ze stravy na energii, odbourávají tuky, alkohol a léky, regulují hladinu cukru a hormonů. Jsou jakousi čističkou toxických látek.
Nejčastější onemocnění jater
Non-Alcoholic Fatty Liver Disease neboli nealkoholové ztukovatění jater je nejčastějším onemocněním i nejčastější příčinou úmrtí související s játry.
„Čísla nemocných rostou doslova alarmujícím tempem," tvrdí doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., přednosta Ústavu farmakologie 3. LF UK v Praze.
„Odhadovalo se, že je jich 25 procent, ale ukazuje se, že tímto onemocněním trpí více než 30 procent osob na světě."
Takže nikoliv „propitá játra", jak se traduje ještě jadrnějším českým slovem, ale steatóza - ztukovatělá játra, kdy postupně může dojít k zánětům a jizvení a nakonec k cirhóze a hepatocelulárnímu karcinomu.
S čím NAFLD souvisí?
Značný vliv má hypertenze, vysoká hladina cholesterolu, obezita, a také diabetes 2. typu. Nealkoholovým ztukovatěním jater se potýká téměř 80 procent obézních a tři čtvrtiny diabetiků.
Obezita je základní problém
Potíže s játry mohou být způsobeny i některou infekcí, poškozením určitými léky nebo toxiny, vliv má i genetika a autoimunitní procesy. Popsané problémy často souvisí s životním stylem, s nezdravou stravou.
A opět se vracíme k problému, kterým je obezita. V naší republice je obézní každá čtvrtá žena a téměř každý třetí muž. Jeden z deseti našich občanů se léčí s diabetem.
„NAFLD má původ v životním stylu, do něhož počítáme sedavý způsob života, nedostatek pohybu a nezdravou stravu," říká MUDr. Markéta Kubíčková, vedoucí Diabetologického centra 3. interní gerontometabolické kliniky FN Hradec Králové. Domnívá se navíc, že se postoj naší populace ke zdravému životnímu stylu nepříznivě změnil od covidového roku 2021. Podle údajů agentury Ipsos z letošního ledna lidé víc konzumují alkohol a cukr, proti dřívějším údajům ze stejného roku víc navštěvují fastfoody. A nehýbou se.
Játra dlouho nebolí
Nápadnější projevy nemoci, jako je ztráta chuti k jídlu, hubnutí, zežloutnutí kůže nebo svědění se mohou objevit až v době, kdy je poškození jater velké, když je onemocnění v pokročilém stádiu. V České republice jsou játra dokonce druhým nejčastěji transplantovaným orgánem.
Co pomáhá, ale včas!
Ideální je udržet si normální hmotnost, jíst zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, bílkoviny (ryby, luštěniny, drůbež) a dostatečně se věnovat oblíbené pohybové aktivitě. Podpořit přirozenou regeneraci jaterních buněk je možné i některými přírodními látkami, například esenciálními fosfolipidy. Léčivé přípravky pomáhají napravovat poškozenou jaterní tkáň.
Užitečné opakování
Játra se dokážou velmi dobře regenerovat, tato jejich schopnost ale není neomezená. Co nejvíc poškozuje játra a čemu se raději vyhnout?
Je to známý nepoměr mezi vysokým kalorickým příjmem a nízkým energetickým výdejem. Vzniklá steatóza nemocnému nezpůsobuje většinou žádné problémy, ale může se časem vyvinout ve fibrózu jater a podobně jako v případě alkoholového poškození až v cirhózu.
Játra metabolizují více než 90 procent alkoholu a jen malé množství se vylučuje ledvinami, plícemi a kůží. Jakýkoli alkohol játrům škodí; jsou schopna bez poškození odbourat přibližně 30 gramů čistého alkoholu denně, což odpovídá 2 decilitrům vína, 2 skleničkám destilátu nebo 2 malým pivům. Při pravidelné konzumaci velkého množství alkoholu tuto zátěž přestávají zvládat, jaterní buňky postupně odumírají a dochází k zánětu a jizvení jaterní tkáně, což vede k nevratnému a fatálnímu stadiu poškození jater - k cirhóze.
Metabolický syndrom (hypertenze, vysoký cholesterol, obezita, diabetes) je spojen s rozvojem mnoha zhoubných i nezhoubných onemocnění. Nejčastějším jaterním onemocněním u pacientů s metabolickým syndromem je již zmiňované ztukovatění jater.
Játra jsou hlavním orgánem, který filtruje krev, a jsou proto náchylná k infekcím přenášeným krví. Nejčastěji je poškozuje virová hepatitida B a C, ale mohou být poškozena i infekcemi, které primárně postihují jiné tkáně než játra.
...............................
V souvislosti s koronavirovou pandemií byl zkoumán i vliv viru SARS-CoV-2 na játra.
Jak se ukazuje, těžká forma COVID-19 postihuje ve vyšší míře lidi s obezitou, diabetem či hypertenzí, tedy ty, kteří již často trpí i ztukovatěním jater.
A právě u pacientů s jaterní steatózou se objevuje vyšší zánětlivá reakce na infekci koronavirem a častější poškození jater.
...............................
Játra jsou detoxikační orgán, proto přes ně projdou i veškeré toxické látky, které dostáváme do našeho těla, ať už úmyslně, nebo neúmyslně. Rizikem může být i současné užívání velkého množství léků.
Prevence je i tady základ
Kromě správného životního stylu je dobré nezapomínat na pravidelné preventivní prohlídky u lékaře spojené s odběrem krve.
Mgr. Jana Ulíková
..................................................................
K problematice jsme také psali:
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.