
K největším farmaceutickým firmám meziválečného Československa patřila firma Ing. Robert Heisler, o které pojednával předchozí díl našeho letošního seriálu. Další farmaceutické firmě, která rovněž byla v meziválečném období jednou z největších u nás, autor - PharmDr. Tomáš Arndt, věnuje aktuální díl.
Byla to firma Norgine, jejíž osud je oproti jiným společnostem atypický:
1. Dokázala přežít druhou světovou válku a obnovit svoji výrobu (samozřejmě v "kapitalistické cizině")
2. Existuje dodnes, byť není u nás tolik známá.
Dalším zajímavým bodem je spolupráce s předními farmakology té doby a opravdu na odborné bázi (nikoliv výslovně komerční, jako bylo výrobky ve stylu "Počistivé pilulky profesora XY").
Název z darů moře
Norgine vznikla na předměstí Ústí nad Labem, v Předlicích. Svůj provoz zahájila ještě za monarchie, v roce 1909.
Zakladatelem firmy byl doktor Victor Stein, chemik, který se narodil 28. 6. 1879 v židovské rodině v Teplicích. Byl manželem Käthy Steinové, s kterou měl čtyři děti: syny Erwina, Wolfganga a Adolfa a dceru Ilsu. Měl bratry Guého, Oswalda a sestru Annu (provdanou Fleckovou). Oswald (1883-1962) se také podílel na provozu firmy.
Na obrázku: Rodinné foto. Oswald Stein v prostřední řadě zcela vpravo. Malé fotografie shora doktor Victor Stein, Oswald Stein
Název si firma zvolila podle mořské řasy, kterou dovážela ze Severního moře. Technický slovník naučný z roku 1933 charakterizuje "norgine" ve smyslu přípravku, že se jedná o silně viskózní a lepkavou hmotu získanou vyluhováním některých chaluh "severomořských", zejména Laminaria digitata, čepelnatka prstnatá a Saccharinus digitatus (zde se nedal zjistit český název). V té době se používala v textilním průmyslu a v malé míře v lékařství jako "ochranný koloid" pro síru, kysličníky stříbra nebo rtuti. Vyráběl se z ní (extrakcí) alginát sodný a jód. K dalším prvním výrobkům dále patřily speciální prostředky (pomocné chemické suroviny a barvy) pro textilní a kožedělný průmysl nebo mýdla.
Po první světové válce se firma již zcela zaměřila na výrobu léků
Známou se stala výrobou inzulínů, jejichž byla firma prvním výrobcem v Československu. Inzulín byl u nás k dispozici již od roku 1923, Norgine ho začala vyrábět v roce 1926 pod názvem Pankreashormon (na trh uveden o rok později). To bylo velmi důležité, protože v té době byl inzulín v Československu nedostatkovým lékem.
Zajímavé je, že v inzerátu z roku 1929 firma uvádí, že klinikám pro nemajetné pacienty prodává tento lék za polovinu ceny!
K dalším významným lékům té doby patřily:
Hepamult - antianemikum ke zlepšení biologické dostupnosti železa při hypochromní anémii nebo při rekonvalescenci. Jednalo se o organopreparát (byl připravován z čerstvých jater).
Muripsin - byl předepisován k léčbě hypochlorhydrie (nízká hladina žaludeční kyseliny) bez nežádoucích účinků dříve používaných léčiv.
Aristocarbon - speciální živočišné uhlí, o kterém se ještě později zmíním v souvislosti s profesorem Wiechowským.
Aspasmon - definován jako "kombinace spasmolyticky působících terpenů". Byl předepisován při žaludečních a střevních křečích, při záchvatech u žlučových nebo ledvinových kamenů nebo při ledvinové kolice.
Diginorgin - kardiotonikum obsahující náprstníkové (Digitalis) glykosidy (tehdy psány jako "glukosidy"). Vyráběl se ve formě dražé, čípků nebo injekcí (subkutánních, ale také intravenózních).
Ergotitrin - pařil mezi tzv. "ergotinové" (dnes bychom řekli ergotaminové) preparáty. Obsahoval námelové alkaloidy (z námele neboli Secale cornutum, tedy žitných zrnech napadených parazitickou houbou paličkovicí nachovou Claviceps purpurea). Byl připravován tak, že se suchý extrakt ("prášek") z námelu nechal kvasit ve vodě, tím se podle dobového odborné tisku zvýšila jeho účinnost.
Foto: Příručka lékárnických specialit (1926)
Námelové alkaloidy se dlouhodobě používaly k prevenci migrény, poruch prokrvení, nemocí žil a vysokého krevního tlaku nebo v porodnictví. V současnosti z většiny těchto indikací (všechny uvedené až na porodnictví) jsou pro převažující možné nežádoucí účinky vyřazeny z preskripce.
Phlogetan - používaný při tabes dorsalis (syfilitická myelopatie, terciární syfilis, lidově "vysychání míchy") a paralýze. Podle dobových informací obsahoval rozkladné produkty nukleoproteinových bílkovinných látek (spojení nukleové kyseliny a bílkoviny). V inzerátu z roku 1922 se uvádí, že lék byl určen k "phlogetické terapii podle doktora Oskara Fischera". Jednalo se zřejmě o jednu z metod v té době rozšířené tzv. popudové terapie. Tento lék byl, podle komentáře doktora Štefla v jeho Farmakotherapii praktického lékaře (1945), "velmi cenný preparát". Měl dráždit retikuloendotelový systém k tvorbě protilátek (doslova je "popudit", proto popudová terapie). Příznivě měla působit i vzniklá horečka, ale doktor Štefl ji nepovažoval za podmínku úspěchu léčby.
Decorpa - dietetikum. Tento přípravek měl účinkovat tak, že potlačoval pocit hladu tím, že zvýšil obsah vody v žaludku a zbavil pocitu hladu. Obsahoval sušený, bobtnatelný, nestravitelný rostlinný sliz. V inzerátu z roku 1926 firma uváděla, že při zachování velmi mírných dietních předpisů vede k úbytku váhy týdně o jeden kilogram (i více!).
Reargon - lék proti kapavce (antigonorikum). Skládal se ze směsi stříbra obsahující gelatinosu (vyráběla se hydratací želatiny) a antrachinonglykosidů.
Celkově během desetiletí (1921-1930) vyvinula firma 15 nových léků. Vyráběla také nové lékové formy - léky s prodlouženým uvolňováním a transdermální přípravky. Domácí prostředí již nestačilo potřebám rychle se rozvíjející společnosti a firma expandovala do zahraničí. Založila vlastní dceřiné společnosti ve Francii, Německu, Velké Británii a Belgii. Firma vyráběla rovněž v meziválečné době velmi žádané sulfonamidy, předchůdce dnešních antibiotik. V roce 1934 nečekaně umírá v Praze zakladatel firmy Victor Stein. Po jeho smrti převzal vedení firmy synovec Walter Stein (1912-1995), syn jeho bratra Oswalda.
Norgine spolupracovala s významnými farmakology své doby
Prvním z produktů bylo na svou dobu unikátní kombinované laxativum Normacol. S tímto lékem zaznamenala firma velký obchodní úspěch. Lék se ostatně, s upraveným složením, vyrábí dosud. Druhý úspěšný lék z té doby byl Pyralvex, tinktura k léčbě vředů v dutině ústní, která se rovněž vyrábí dosud (podle údajů firmy Norgine se prodává v 35 zemích světa). Odborným poradcem byl nejdříve významný profesor farmakologie na Německé univerzitě Friedrich Wilhelm Wiechowski (1873-1929), jehož podíl na vzniku nových léků byl velmi významný. Vynalezl metodu získávání kardioaktivních glykosidů z náprstníku bez porušení účinných látek. Tyto glykosidy se staly účinnými látkami v kardiotoniku Diginorgin. Jeho vědecká práce se stala zdrojem k výrobě léku Aristocarbon, obsahující živočišné uhlí. Firma u Aristocarbonu v Příručce lékárnických specialit z roku 1926 zdůrazňovala, že se jedná o skutečné živočišné uhlí, které nelze nahradit uhlím dřevěným ani bílou hlinkou (Bolus alba). Aristocarbon se skládal z 80 % živočišného uhlí (Carlo animalis, vytvořil ho profesor Wiechowski) a 20 % uhličitanu hořečnatý (Magnesium carbonicum). Používal se u otrav bez ohledu na diagnózu a příčinu. Obsažené živočišné uhlí bylo vytvořeno ze zvířecí krve a bylo považováno za účinnější než uhlí rostlinného původu. Lék se vyráběl ve formě prášku nebo pasty, obojí se rozmíchalo ve sklenici vody.
K dalším lékům, vzniklým ze spolupráce profesora Wiechowského s Norgine, patřily ze zmíněných spasmolytikum Aspasmon nebo Reargon proti pohlavním nemocem (na něm spolupracoval profesor Wiechowski s docentem Klausnerem). Firma spolupracovala také s jinými farmakology. Z jejich spolupráce vznikly léky Glucanal nebo Enzypan.
Lék Normacol obsahoval tři složky. První z nich byl rostlinný sliz (phytomucinum siccum), konkrétně tragant. Tragant je pryskyřice vytékající při poškození kůry stromů rodu Astragalus (kozinec). Druhou složkou byly pšeničné otruby (furfurum tritici). V obou případech se jednalo o objemová projímadla. Třetí složkou bylo malé množství zpracované krušinové kůry (Cortex frangulae) z řešetláku krušiny (Rhamnus frangula). Zde se jednalo o kontaktní projímadlo. Používal se u atonické a spastické zácpy.
Glucanal byly čípky používané proti hemeroidům a fisurám. Obsahovaly jako aktivní složky heřmánkové glykosidy a jejich sloučeniny se stříbrem.
Enzypan byl předepisován při achylii (chybění sekrece žaludečních a trávicích šťáv). Jednalo se o kombinovaný, dražovaný přípravek. V zevní vrstvě obsahoval pepsin a chlorid betainu, uvolňující kyselinu chlorovodíkovou. Pod touto vrstvou byla keratinová ochranná vrstva. Vnitřní vrstvu, jádro, tvořil trypsin, který se tak dostal bez porušení do střeva.
Po smrti prof. Wiechowského začala Norgine spolupracovat s dalším významným profesorem farmakologie z téže univerzity, Emilem Starkensteinem. Ve spolupráci s ním začala firma vyrábět lék obsahující dvojmocné železo Ferrostabil. Obsahoval dvojmocné železo, které bylo vybráno, protože účinkovalo rychleji než jiná tehdejší antianemika. Proto bylo také možné podávat nižší dávky. Železo bylo v léku stabilizováno lipidy. Vyráběl se ve formě dražé a čípků. Byl předepisován při achlorhydrické anémie (a dalších jejích formách).
Profesor Emil Starkenstein patřil k nejvýznamnějším evropským farmakologům. V letech 1931-1932 se stal děkanem lékařské fakulty Německé univerzity v Praze (za války byl zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen). Akcie firmy byly v držení známé židovské podnikatelské rodiny Petschkových. Norgine byla dceřinou společností jejich velkého rodinného podniku Petschek-Prag-Gruppe (zahrnovala papírenské, uhelné, sklářské a textilní firmy). V době druhé republiky, na přelomu listopadu a prosince, byly akcie Petschkových, včetně Norgine, odvezeny z Česko-Slovenska, nejprve do Amsterodamu a pak k firmě Baring-Brothers v Londýně.
Po obsazení pohraničí v říjnu 1938 firmu v Ústí nad Labem zabavili nacisté. A byla nad ní ustavena správa, kterou vedl dosazený Treuhänder (doslova "správce věrné ruky", nacista, který firmu spravoval). V létě 1939 byla v obsazené firmě zřízena národní správa (kommissarische Leitung) a firma Schering tak převzala administrativně vedení továrny. V roce 1940 byly obě továrny sloučeny v jeden podnik pod názvem Schering AG Werk Aussig. Tento stav trval do roku 1945.
Ačkoliv měla být firma Norgine předána Československu, nejprve ji po osvobození obsadila sovětská armáda (byly zde velké zásoby léků a farmaceutických surovin). Až v roce 1946 ji předala domácím úřadům. Firma Schering AG pak byla včleněna do státního podniku Spojené farmaceutické závody (více se používala známá zkratka SPOFA).
Samotný závod, bývalá Norgine, byl v roce 1952 jako samostatný podnik přejmenován na Chemopharmu.
V roce 1949 došlo k přestavbě továrny a závod se začal specializovat na výrobu sulfonamidů (ta sem byla přesunuta z bývalé továrny Interpharma z Modřan o rok dříve), steroidních hormonů a náplastí.
Prvním sulfonamidem byl sulfathiazol, po něm do výroby přibyly další - sulfadimidin, sulfacetamid, sulfaguanidin nebo ftalazol. Vyráběly se i léčivé látky z jiných farmakoterapeutických skupin - perorální antidiabetikum tolbutamid, vitamin C, fenobarbital, sulfonamidy, efedrin, námelové alkaloidy, střevní dezinficiens dichlorchinolinol (pod názvem Endiaron) nebo anxiolytikum Diazepam. Už v padesátých letech se vyráběla antibiotika jako penicilin, chloramfenikol či streptomycin.Samotné farmaceutické substance se vyvážely do kapitalistické ciziny - Švédska, Švýcarska, Německa nebo Francie.
Základní závod firmy byl stále v Předlicích a v 80. letech minulého století zaměstnával 750 pracovníků. V roce 1980 byla zahájena výstavba nového areálu. Jeho základní náplní byla výroba léků ve velkých baleních, které byly v jiných závodech SPOFY přeplňovány do menších balení expedovaných na trh.
Jedním z výrobků byl lék Cetrexin (původně se k nám dovážel jako zahraniční lék Lucidril Bracco). Cetrexin obsahoval jako účinnou látku meklofenoxát. Patřil do skupiny nootropik, tedy látek zlepšujících mozkovou funkci tím, že napomáhaly normalizaci nervové buňky.
Byl vyráběn ještě v 90. letech minulého století, to už pod hlavičkou firmy Léčiva.
Foto: Inzerát z roku 1978
Firma se také proslavila výrobou náplastí. Vznikla tak, že k původní zabavené Norgine byla připojena někdejší továrna na náplasti německé firmy P. Beiersdorf.
Právě její původní značkou Leukoplast (vyrábí je dodnes) byly české náplasti inspirovány.
Dostaly název, které mají dosud - Spofaplast.
Zajímavé je, že na přelomu 80. a 90. let minulého století používala při výrobě sulfonamidů mikropočítače.
V roce 1997 byla firma zprivatizována (vyráběla například Capsicolle, kapsaicinové náplasti).
Bohužel, v roce 2006 došlo ke konkurzu a firma zanikla. Dodnes po ní zůstal jen název autobusové zastávky Chemopharma v ústecké Jateční ulici. Jako zajímavost lze zmínit, že v ní v 60. letech minulého století pracoval jako chemik proslulý spisovatel Ing. Vladimír Páral, který po práci zde napsal své první romány.
A jak to bylo s obnovením firmy po válce v zahraničí?
Po skončení války se v roce 1945 vrátil Walter Stein z Jižní Ameriky a začal obnovovat společnost. Vrátil se k osvědčeným lékům a ze začátku obchod založil na lécích, které jsem již zmínil, Normacol a Pyralvex. Firma zahájila svoji činnost v Argenteuil (Francie) a Londýně. K jejím zásadním poválečným lékům patří Normacol, Givalex, Nortussine, Oramorph, Klean-Prep, Movicol, Moviprep, Zegerid, Oblean nebo Xixafan. Obrat společnosti činil v roce 2009 257 milionů €.
V současnosti je v čele společnosti Peter Stein (narozen 1957), prasynovec zakladatele firmy, dr. Victora Steina. Firma se hlavně zaměřuje na gastroenterologii a hepatologii.
PharmDr. Tomáš Arndt
Zdroje užitých obrázků u autora. Úvodní ilustrační foto seriálu: V Roztokách u Prahy se v roce 1949 rozjela penicilinová výroba, závod se jmenoval stejně - Penicilinová výrobna, pro běžné lidi známý jako „Penicilinka". Zdroj: Aktualne.cz
Další díl přinese: ...Lékárník Gustav Hell založil v roce 1883 společnost G. Hell & Comp. Od znárodnění v roce 1945 fungovala firma až do roku 1993 pod názvem Galena. Víte, že se zde namíchala receptura pro Kofolu?
SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY: ING. ROBERT HEISLER
SLAVNÉ ČS FARMACEUTICKÉ FIRMY: MARIATHERMA
Letos se koná již 17. ročník osvětové kampaně Týden štítné žlázy. Cílem kampaně, která poběží od 25. do 31. května 2025, je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevědí, protože je často bezpříznakové. Včasný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím. O nemocné se štítnou žlázou se stará nově čím dál víc praktiků, kteří uleví přetíženým endokrinologickým ordinacím. Neléčená porucha štítné žlázy může nepříznivě ovlivnit krevní oběh, srdeční frekvenci nebo výkonnost. Odborníci pak v rámci Týdne štítné žlázy upozorňují veřejnost na nové možnosti léčby.
Pokud se v následujících dnech chystáte do přírody, zpozorněte. Český hydrometeorologický ústav zveřejnil mapu nejvyššího stupně aktivity klíšťat na většině území ČR. Prakticky celé území ČR je od poloviny května v nejvyšším 5. stupni „mimořádné“ aktivity klíšťat. Nejvíce případů klíšťové encefalitidy zatím letos hlásí Moravskoslezský kraj a velké nárůsty na celém území se dají očekávat v květnu. V loňském roce se v celé ČR nakazilo 670 osob, což představuje nárůst o 32 % oproti roku 2023. Riziko přisátí infikovaného klíštěte je extrémně vysoké již i v městských parcích nebo v zahradách a změna klimatu umožňuje klíšťatům přežívat dokonce ve vyšších nadmořských výškách. Pokud ještě nejste očkovaní, je možné využít tzv. zrychlené očkovací schéma – dvě dávky během 15 dnů, při němž ochrana nastu-puje již do jednoho měsíce od prvního očkování. Zdravotní pojišťovny očkování plně hradí lidem nad 50 let, ostatní na něj mohou čerpat příspěvky v rámci preventivních programů pojišťoven.
Festival Mezi ploty před více jak 30 lety (1992) otevřel prostory Psychiatrické léčebny Bohnice, které se dříve podobaly vězení, lidem z ulice i umělcům. Festival plný tance, scének a hudby propojuje širokou veřejnost se zdravotně postiženými a duševně nemocnými a bourá všechny bariéry včetně plotů mezi nimi. Během soboty 24. 5. a neděle 25. 5. vystoupí více než 100 účinkujících. Máte již svoji vstupenku? Vyhrát ji můžete aktuálně i v soutěži na Educommu. Stačí do 18. 5. 2025 vystudovat přednášky z tematické sekce Péče o duševní zdraví pro lékárníky. https://www.educomm.cz/meziploty/
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) máme během prvních čtyř měsíců roku více případů infekční žloutenky typu A (450), než bylo celkem za roky 2021 až 2023. Loni bylo evidováno za celý rok 636 případů. Nakažených je ale s největší pravděpodobností mnohem více. Onemocnění hepatitidou A se týká všech krajů, ale nejvíce jich hlásí Středočeský (87), Moravskoslezský (83) a Praha (73 případů). Nemoc se podle SZÚ kromě dětské populace šíří také mezi dospívajícími a mladými dospělými a dále mezi lidmi s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a mezi lidmi bez domova. Nyní v Praze proto probíhá očkování terénních pracovníků, kteří přicházejí do úzkého kontaktu s osobami žijícími na ulici a uživateli drog. Inkubační doba virové hepatitidy A je 14 až 50 dní, nejčastěji 30 dní. Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici, tedy zpravidla jeden až dva týdny před začátkem samotného onemocnění. Základem prevence důsledná hygiena, k dispozici je i očkování. Není povinné ani hrazené, ale řada zdravotních pojišťoven na něj v programech prevence přispívá. Jeho cena se pohybuje kolem 1.700 korun za jednu vakcínu, přičemž k dlouhodobému účinku se doporučují dvě dávky.
Odstartoval další, již 24. ročník prestižní oborové soutěže Sestra roku. Přihlašování kandidátů je možné prostřednictvím webu soutez-sestraroku.cz či e-mailem na registrace@soutez-sestraroku.cz.