V ročníku 2024 provází PharmDr. Tomáš Arndt čtenáře Magazínu historií slavných českých léků. Věříme, že stejně jako předešlé seriály autora, které můžete najít v záložce SERIÁLY, vás ten letošní zaujme. V listopadu nám autor připomněl domácí specialitu na léčbu kašle, jakou byl (a stále je) Thymomel.

I když se nám to zdá, že lék zůstává prostě "jen" lékem, že sám o sobě stojí mimo neúprosně plynoucí tok času, že prostě jenom maximálně zestárne a je ukončena jeho výroba z důvodů zastaralosti, není tomu vždy tak. Často je lék spojen s osudem toho, kdo ho přivedl na lékárenský svět. Jako případ takového léku lze zmínit lék Ferrostabil. Tento lék se objevil poprvé v Německu. Jeho autorem byl zřejmě nejvýznamnější farmakolog kontinentální meziválečné Evropy, profesor Lékařské fakulty Německé univerzity v Praze, Emil Starkenstein (1884-1942). 

Medicínu Starkenstein vystudoval na lékařské fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium započal ve školním roce 1903/1904 a již během studia byl publikačně činný. První samostatnou studii zveřejnil už v roce 1907.

Foto: Emil Starkenstein se svým děkanským portrétem (1933)

zdroj: http://abicko.avcr.cz/2014/10/09/index.html 

Vědeckou kariéru zahájil na Farmakologickém (později Farmakologicko-farmakognozeologickém) ústavu téže univerzity jako asistent. Od roku 1911 zde spolupracoval s novým vedoucím ústavu, proslulým farmakologem, profesorem Wilhelmem Wiechovským (1873-1928). Během první světové války pracoval jako lékař a velitel rakouské polní nemocnice v Radomi v Haliči (dnes Polsko) a také jako vedoucí stálé bakteriologické laboratoře tamtéž. Svoje znalosti z oblastí experimentální farmakologie aplikoval úspěšně při léčbě infekčních nemocí u vojáků (úplavice, skvrnitý tyfus, cholera).

V nově vzniklé Československé republice začal akademickou kariéru na rovněž vzniklé Německé univerzitě v Praze. V roce 1920 se zde stal mimořádným profesorem. Řádným profesorem se stal v roce 1929, kdy převzal vedení ústavu farmakologie po zesnulém profesoru Wiechovském. K hlavním tématům jeho práce patřila farmakologie, fyziologická chemie a toxikologie.

V letech 1922 až 1933 spolupracoval Emil Starkenstein s německou firmou Schering AG (od roku 1927 Schering Kahlbaum), sídlící v Berlíně, na vývoji nových léků Ferrostabil, Veramon a Vasano (od roku 1929 byl jejím odborným poradcem). Lék Ferrostabil (ve formě dražé) obsahoval jako účinnou látku stabilizovaný chlorid železnatý („Ferrum chloratum stabilisatum").

Tento lék obsahoval dvojmocné železo, které bylo vybráno, protože účinkovalo rychleji než jiná tehdejší antianemika. Proto bylo také možné podávat nižší dávky. Železo bylo v léku stabilizováno lipidy.

Vyráběl se ve formě dražé a čípků. Byl prodáván také v plechové krabičce.

V Anglii byl znám pod názvem Ferronyl.

Foto (zdroj): Národní digitální knihovna Kramerius

Tento lék obsahoval dvojmocné železo, které bylo vybráno, protože účinkovalo rychleji než jiná tehdejší antianemika. Proto bylo také možné podávat nižší dávky. Železo bylo v léku stabilizováno lipidy. Vyráběl se ve formě dražé a čípků. Byl prodáván také v plechové krabičce. V Anglii byl znám pod názvem Ferronyl. Byl předepisován při léčbě anémie a chlorózy (dobově blednička, v dobové terminologii samostatný druh chudokrevnosti, vyskytující se zejména u mladých dívek) a rovněž jako roborans (obecně posilující lék) při rekonvalescenci.

U tohoto léku bylo také pozitivní, že při použití dvojmocného železa pacient mohl užít menší množství celkového (elementárního) železa než u jiných léků. S tím souvisela i nižší míra nežádoucích účinků.

Při vzniku léku uplatnil Emil Starkenstein své znalosti z let 1926 až 1934, kdy se věnoval farmakologii železa a jeho uplatnění při léčbě sideropenické anémie. Usoudil, že právě nejvhodnější se jeví anorganické sloučeniny železa ve stabilizované formě, kam patřil také chlorid železnatý.

Publikoval na toto téma 22 odborných prací, k nejdůležitějším patřila kniha Pharmakologie des Eisens.

Foto (zdroj): Národní digitální knihovna Kramerius

Po nástupu nacistů k moci v Německu v lednu 1933 byla ve třicátých letech firma Schering-Kahlbaum "arizována". Profesor Starkenstein přešel s patentem do domácí firmy, tehdy Norgine v Ústí nad Labem.

Proto v druhé polovině třicátých let Ferrostabil vyráběl Schering - Kahlbaum ve spolupráci s československou firmou Norgine, sídlící v Ústí nad Labem.

Foto (zdroj): Národní digitální knihovna Kramerius 

Po podpisu Mnichovské dohody a vzniku druhé republiky v říjnu 1938 začaly pro profesora Starkensteina těžké časy, stejně jako pro desetitisíce dalších židovských obyvatel předválečného Československa. V té době začali nacizující studenti bojkotovat jeho přednášky. Aby předešel dalším nepříjemnostem byl 18.prosince 1938 na vlastní žádost zproštěn výuky. Ke dni 10. ledna 1939 podal rezignaci. Po okupaci zbytku českých zemí 15. března 1939 pobýval ještě na území nově vzniklého Protektorátu Čechy a Morava. Nicméně podařilo se mu s manželkou a dcerou Miladou emigrovat do Holandska.

Po okupaci Holandska německými vojsky v květnu 1940 se se opět s rodinou ocitl ve velkém nebezpečí. Na podzim 1941 byl zatčen gestapem v Amsterdamu. Posléze byl uvězněn v Amsterdamu, Scheweningenu a Cleve. Následně byl deportován a vězněn v Praze a Malé pevnosti v Terezíně. Ke dni 9. ledna 1941 byl zbaven protektorátní státní příslušnosti. V říjnu 1942 byl zařazen do transportu do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zavražděn 6. listopadu 1942 spolu s několika stovkami uprchlíků z Amsterdamu po incidentu, při kterém nizozemský Žid vzdoroval nacistické hlídce. Manželka a dcera shoah přežily, nejasný je osud jeho syna Waltera, který měl odejít v roce 1939 do ilegality do Polska.

Firma Norgine, která vyráběla Ferrostabil, byla po obsazení pohraničí v říjnu 1938 zabavena nacisty. Byla nad ní ustavena správa, kterou vedl dosazený Treuhänder (tzv. "správce věrné ruky", osoba, která se starala, samozřejmě i ke svému prospěchu o "arizovaný", ukradený majetek). V té době vedle sebe existovaly dvě továrny, které měly v názvu Norgine-Chemische Fabrik Norgine a Pharmazeutische Werke Norgine AG. 

Obě továrny v Ústí nad Labem zabrala firma Schering AG.

Nejprve v létě 1939 převzala jejich správu a v dubnu 1940 je „koupila".

A tak se zase Ferrostabil ocitl plně pod hlavičkou společnosti Schering.

Foto: Ferrostabil Schering

Zdroj: en.todocoleccion.net

Jeho další osud se mi nepodařilo vypátrat. Zřejmě ho ještě po válce vyráběla firma Schering nadále, nicméně v současnosti lék s obsahem železa pod názvem Ferrostabil vyrábí italská firma Polaris farmaceutici (nevím ovšem, jaká je návaznost na původní lék...).

Osud Ferrostabilu i jeho objevitele ilustruje, že dějiny farmacie nejsou jen suchý výčet fakt a názvů, ale mohou také přinést řadu důležitých informací - konec konců i o nás samotných...

PharmDr. Tomáš Arndt

Seriál „SLAVNÉ ČESKÉ LÉKY" přinesl zajímavé čtení s celou řadu obohacujících informací z historie farmacie a lékárenství. Poslední historické okénko bude vyhrazeno pro české válečné ilegální antibiotikum Mykoin pH 510, kterému byl dokonce věnovaný i český film z roku 1963.

Všechny předchozí díly najdete také v záložce SERIÁLY na Magazínu.