Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PŘIBÝVÁ INFARKTŮ A MRTVIC U ČTYŘICÁTNÍKŮ



Vysoký cholesterol nesouvisí jen s nezdravou stravou a vyšším věkem. Podle odborníků si lidé na potíže spojené s cholesterolem zadělávají mnohem dříve. Následkem jsou infarkty a mrtvice,1 které se podle odborníků objevují stále častěji už u čtyřicátníků. Příčinou těchto onemocnění je ateroskleróza - postupné ucpávání a zužování cév cholesterolem, které dokáže zkrátit život a zdaleka se netýká jen seniorů.2,3

„Je alarmující, že se stále častěji setkáváme se srdečním infarktem a mozkovou mrtvicí u mladších ročníků, a to ne ojediněle. V nemocnici čím dál víc vidíme čtyřicátníky s tímto život ohrožujícím stavem. Ze značné části za to může i zanedbání vysokého cholesterolu, který se dlouhodobě ukládá do stěn cév a lidé o tom ani nevědí - nic je totiž nebolí. U některých pacientů lékař zjistí vysokou hladinu cholesterolu v krvi a předepíše jim léky na jeho snížení. Oni ale tyto léky po určité době vysadí, protože mají dojem, že je nepotřebují. To už ale jejich cholesterol znovu stoupá do nebezpečných hladin. Vysazení léků je pak zásadní chyba, která je k nebezpečné příhodě dovede," zdůrazňuje prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., z Centra preventivní kardiologie II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Cholesterol se v cévách hromadí od dětství 

Na první pohled se zdá, že problémy s cholesterolem se najednou objeví ve vysokém věku, ale on se hromadí od dětství.4 Už ve věku 10 let jsou v cévních stěnách prokazatelné tzv. lipidové proužky - počáteční stadia ukládání cholesterolu.2 Zdrojem může být špatná strava, dědičné faktory, obezita, ale i jiná onemocnění, která mohou zvyšovat cholesterol, například diabetes nebo onemocnění štítné žlázy.4 Cholesterol si navíc naše tělo z 80 % vyrábí samo a jenom zbylých 20 % vzniká na základě životního stylu.5 Právě proto je důležité hlídat hladinu cholesterolu pravidelně od mladého dospělého věku.2

„Měření hladiny cholesterolu by mělo být součástí pravidelných prohlídek u lékaře od 18 let. Zvýšenou pozornost by mu měli věnovat zdraví lidé už od 30 let. Pacienti často nevědí, že zvýšená hladina cholesterolu není jen o nevhodné stravě, rizikových faktorů je více. Hladina cholesterolu se mění, tzn. pokud ji má pacient nyní optimální, tak to nutně neznamená, že bude mít stejně nízkou hladinu za pět let. Je důležité si ho hlídat a sledovat i další rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnění," říká profesorka Rosolová. 

Nebezpečí se stupňuje s věkem

Ideální hladinu cholesterolu lékaři nastavují pro každého pacienta dle přidružených nemocí a rizikových faktorů.6 S vyšším rizikem dalších nemocí udávají lékaři nižší cílovou hladinu cholesterolu.6 Lidé by se tedy měli pravidelně ptát lékaře na svou optimální hladinu, protože ta se v čase mění.

„Přelomový bývá věk okolo 40 let, kdy se lidské tělo už nedokáže vypořádat se škodlivými vlivy tak jako v mladším věku, např. dobře odbourávat cholesterol. Cévy se narušují nezdravým životním stylem, vysokým krevním tlakem, ale i stresem. To zrychluje tvorbu aterosklerotických plátů a zvyšuje riziko akutní srdeční nebo mozkové příhody. Tento proces se dá ovlivnit změnou životosprávy, ale i včasnou farmakologickou léčbou. Bohužel nejsme schopni vysoký cholesterol úplně vyléčit, ale dokážeme ho držet v nízkých hodnotách pomocí účinných léků. Vědecké studie jasně prokázaly, že čím je nižší cholesterol v krvi, tím je nižší riziko infarktu i mozkové příhody. Již přítomné aterosklerotické pláty se mohou dokonce zmenšovat," říká profesorka Rosolová.

Ideální hodnota cholesterolu a úprava režimových opatření by měly být nastaveny vždy pro konkrétního pacienta. Důležitou roli v tom hraje on sám. Měl by se zajímat o svoji léčbu a pravidelně s lékařem zjišťovat hladinu cholesterolu, držet se zdravého životního stylu a pravidelně brát léky.2,7 Všechno ale závisí na prvním kroku, kterým je vyšetření cholesterolu a zájmu pacienta o jeho hodnotu. Více na www.jaknacholesterol.cz.

„V současné době je považována za zásadní v profylaxi kardiovaskulárních komplikací časná primární a sekundární prevence hypercholesterolémie, zpomalení progrese aterosklerózy a jejich následků farmakologickou intervencí a případnými režimovými opatřeními," připomíná ve svém sloupku ATEROSKLERÓZA: PŘÍČINY A KOMPLIKACE, který jsme mohli číst na Magazínu v lednu letošního roku, PharmDr. Veronika Kunešová, Ph.D

Havas PR Prague

Reference a literatura:
1. IKEM. Ischemická choroba srdeční - ICHS. https://www.ikem.cz/cs/ischemicka-choroba-srdecni-ichs/a-420/
2. IKEM. Cholesterol a triglyceridy. https://www.ikem.cz/cs/cholesterol-a-triglyceridy/a-1990/
3. WILKINS, ED et al. Lifetime Risk and Years Lived Free of Total Cardiovascular Disease. JAMA. 2012; 308(17): 1795-1801.
4. High Cholesterol in Children and Teens. In: MedlinPlus.gov. https://medlineplus.gov/highcholesterolinchildrenandteens.html
5. CORLISS, Julie. How it's made: Cholesterol production in your body (2017) 
6. Mayo Clinic. High cholesterol - Diagnosis. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/high-blood-cholesterol/diagnosis-treatment/drc-20350806
7. Diagnóza FH. Léčení cholesterolu léky. https://diagnozafh.cz/leky/

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME