PREVENCE MÁ SMYSL! MUSÍ SE ALE PŘIZPŮSOBIT VĚKU
S inženýrem Ivanem Machem, předním odborníkem na výživu a doplňky stravy, autorem řady knih, odborných článků a prezidentem Aliance výživových poradců ČR, jsme si přesně před rokem povídali na Magazínu na téma zdravé výživy. V článku Jídlo jako lék se spolu se svým kolegou PharmDr. Richardem Pflegerem zamýšleli mj. nad významem prevence pro zdravý život, nad tím, co je pro nás jídlo a čím by ve skutečnosti mělo být...
Pane inženýre, platí i nadále, že Češi nemají prevenci „v lásce". Proč?
Rostoucí zájem o výživu a stravování by mohl skutečně nasvědčovat tomu, že úloha výživy v tzv. primární prevenci, tj. prevenci, o kterou se musíme postarat sami, roste. V tomto druhu prevence totiž převládají prvky a zásady zdravého životního stylu včetně správné výživy, kterými lze většině nemocí a poruch předcházet, a to v každém věku. Lidé se více zajímají o preventivní význam čajů, bylinných extraktů, vlákniny, pitného režimu atd. Jen neznalost, opomíjení a nedůvěra k preventivním zásadám vedou k podceňování prevence většiny onemocnění. Všimněte si, že v období chřipkových epidemií se hovoří hlavně o tom, jak se vyhnout infekčním zdrojům, ale o tom, jak bychom měli aktivně připravit a posílit imunitní systém na obranu proti virům, které hrozí epidemií celkem pravidelně vždy po Novém roce, se více méně mlčí. V tom spatřuji hlavní smysl zdravotní prevence, který by měla profesionálně naplňovat právě preventivní medicína.
Jak ji ale v praxi „dostat" do ordinací, a hlavně k lidem, když je u lékaře sotva čas ošetřit nemocné předepsáním léků, takže na prevenci není prostor a obvykle už je stejně pozdě? Muselo by to být naším zdravotnickým systémem nastaveno tak, abychom si k lékaři chodili nikoliv pro léky, ale pro preventivní radu či opatření, abychom neonemocněli. Jinými slovy, museli bychom medicínu více, a hlavně včas zainteresovat na našem zdraví, abychom neonemocněli, nejenom na léčbě už vzniklé nemoci. Léčba obvykle přichází, až když nemoc vypukne, a dokonce i tehdy, kdy už nemoc nelze zcela vyléčit, protože je pozdě, např. v případě cukrovky, hypertenze apod. Často se „otřesu", když lékařské autority jako hlavní důvod zvýšeného růstu tzv. civilizačních onemocnění uvádějí to, že roste lidský věk a s ním prý „automaticky" klesá obranyschopnost proti těmto nemocem. Proto jsem výše uvedl, že prevence má smysl v každém věku, jen je třeba ji věku přizpůsobit.
Zasloužila by si prevence samostatný lékařský obor?
Preventivní obory medicíny by si měly systémově hledat cestu k lidem od narození až do stáří, aby se s nimi společně staraly o jejich zdraví dříve, než onemocnění vypukne. Půjde o společnou zodpovědnost profesionálů za svůj preventivní obor a současně o zodpovědnost za svoje vlastní zdraví nejenom informovaných, ale dokonce edukovaných klientů, kteří vědí, že prevence „předepsaná" nebo doporučená lékařem má smysl a je třeba se jí řídit, dokud je čas. Vědeckých studií, které prokazují smysl a význam prevence např. výživovými opatřeními, je nepřeberně.
V loňském roce jste oslavili 15 let činnosti výživových kurzů Nutris®. Změnilo se v doporučeních něco zásadního? Jak se například odráží v přístupech nové poznatky o mikrobiomu a jeho komplexním vlivu na lidské zdraví a psychiku?
Opravdu - celkem nedávný objev způsobu „komunikace" společenstev bakterií ve střevech a dalších orgánech s mozkem způsobil zvrat ve formulování výživových doporučení. Ukázalo se, že to, co ve stravě „vyhovuje" např. příznivě působícím nepatogenním bakteriím ve střevu, vyhovuje i mozkovým funkcím a má podstatný vliv na celkové zdraví. A platí to i naopak, že dyskomfort na úrovni mozku, např. deprese, se promítá do poruch na úrovni střev a trávení. Vyrojily se tisíce publikací o tom, jak změny ve výživě ovlivňují rovnováhu bakterií ve střevech (ale i v ústech, plicích, na kůži...) a jak lze toho využít k prevenci a nezřídka i k léčbě. Tento objev pro výživové poradenství znamenal, že mnohá výživová doporučení, dosud formulovaná jen na základě zkušenosti, získala kauzální, a tedy vědeckou sílu. Jako příklad bych uvedl, že dnes už víme, proč syntetická umělá sladidla mají negativní dopad na rovnováhu mikrobiomu, zatímco některá přírodní sladidla např. extrakty z topinambur a čekanky, která se tradičně používala před érou cukru, tuto rovnováhu obnovují a stabilizují. Obsahují totiž účinnou přírodní látku - inulin, který sladí, ale přitom má charakter prebiotické vlákniny, a navíc působí antidiabeticky.
Jste stále aktivní, pořádáte kurzy, přednášíte studentům i odborníkům. Jak se udržujete ve formě?
Když věk zaklepe na dveře, nelze se stále chovat jako mladík, ale je potřeba si vytvořit více prostoru právě na prevenci. Čas jsem získal zejména tím, že jsem přenechal prezidentování Aliance výživových poradců, kterou jsem před 12 lety založil, mladšímu kolegovi. A tak jsem se vrátil k pravidelnému cvičení (chodím denně na 45 min do blízké posilovny, abych procvičil celé tělo), opět jsem si koupil rybářskou povolenku, takže víc času trávím na čerstvém vzduchu, a letos jsem byl už 2x v zahraničí na lyžích. A už se těším na jarní práce na chalupě v Jizerských horách, kde rozšiřuji pěstování brambor, zeleniny a drobného ovoce, a doufám, že ovocné stromy při kvetení nepomrznou jako vloni.
Co z oboru výživy Vás v poslední době nejvíce zaujalo?
Vždycky se s úctou obracím na historické a liturgické prameny o výživě, z nichž se na úrovni dnešních odborných znalostí a s přihlédnutím k současným podmínkám snažím co nejvíce čerpat. Nedávno jsem se na jedné tiskové konferenci o výživě dozvěděl od sběratele receptů, že se první recepty používající cibuli a česnek v gastronomii objevily poměrně pozdě. Dominantní úlohou těchto cibulovin v minulosti, jakož i dalších druhů zeleniny s dnes již prokázanými léčivými účinky, nebylo totiž ochucování pokrmů, ale léčba. Když totiž ochucujeme pokrmy, děláme to s cílem dosáhnout určité chuti, a nikoliv léčebných účinků. Ale aby látka či potravina působila jako lék, musí mít léčivé vlastnosti a účinky, které jsou dány léčivou, obvykle koncentrovanou formou léčivé látky (např. tinktura, prášek), její účinnou dávkou (referenčním množstvím účinné látky) a zcela určitou dobou působení (expozicí). Pokud má však ochucovací látka působit v „gastronomické" dávce a relativně často (do polévek, omáček, salátů apod.), půjde sice o trvalejší, ale nespecifický a „chronický" účinek, který sice mnohdy považujeme za zdraví podporující, ale nikoliv léčivý či léčebný v tom smyslu, že potraviny jako je cibule a česnek obecně nemají léčivé účinky, což je ve shodě i s legislativou.
Moje hypotéza je, že si naši předkové velmi cenili a chránili akutní léčivost cibule a česneku proti náhlým infekcím a parazitárním nemocem tím, že je prostě nepoužívali do běžných jídel jako v současnosti. Aby se očekávaný léčivý účinek co nejdříve dostavil a akutní, někdy i vážnou zdravotní poruchu tak pomohl vyléčit, vytvářeli odpovídající receptury s účinnou léčebnou dávkou vyšší než množství, v jakém se cibule a česnek přidávají do pokrmů k jejich ochucení a kdy tato dávka působila po zcela určitou dobu (např. přes noc, denně po určité období apod.). Proto mohli být naši předkové oprávněně přesvědčeni, že se pomocí speciálních léčivých postupů s česnekem či cibulí v určitých léčivých formách vyléčili. My jsme však na tento kontext už zapomněli a myslíme, že účinné látky z potravin nemohou (vy)léčit, protože zcela ignorujeme podmínky, za nichž by léčily a které naši předkové dobře znali (vždyť neznali léky!).
Na jakém projektu nyní pracujete? Kde se s Vašimi přednáškami či články mohou seznámit naši čtenáři - zaměstnanci českých lékáren?
Potěšilo mě, že jsem mohl o prevenci výživou letos přednášet kardiologům v Teplicích n. B. a pediatrům v Ostravě a sepsat přehledný článek o významu výživy v kardiologické prevenci a rehabilitaci. V březnu organizuji dva kurzy výživových poradců - jeden v Praze a druhý v Modre u Pezinka na Slovensku. V přípravě je i prázdninový kurz, který chceme poprvé uspořádat v lázeňském prostředí, protože výživa i v balneologické péči hraje důležitou podpůrnou roli, což se někdy zcela nedoceňuje. Také mě těší trvalá spoluúčast na on-line vzdělávání Educomm pro farmaceuty.
Nejbližší základní a praktický kurz PORADCE PRO VÝŽIVU s lektorem ing. Ivanem Machem, CSc. a dalšími renomovanými odborníky proběhne již v březnu.
13.- 15. 3. 2020 + 20.- 22. 3. 2020
Praha, Sport Hotel Vestec
Více ZDE
Děkuji za rozhovor
Chramst
Fota: archiv ing. Macha
REDAKČNÍ TIP:
Ing. Ivan Mach, CSc. je rovněž lektorem řady kurzů vzdělávacího video portálu educomm.cz
