OD MUTACÍ GENŮ K LÉKU

Čeští vědci popsali mutaci genu, která způsobuje Alzheimerovu nemoc. Objev by měl v budoucnu vést k vývoji léků nebo terapeutických metod, které by nemoci zabránily nebo její rozvoj alespoň zbrzdily.

V Česku trpí demencí přibližně 150 000 lidí, z toho 60 % má „alzheimera". Odborníci odhadují, že v roce 2050 bude nemocných až o 30 % více. Celosvětově postihuje Alzheimerova nemoc (AN) téměř třetinu populace ve věku 85 let a více. Na porozumění příčin nemoci a následné léčbě proto pracují stovky výzkumných týmů po celém světě. Národní ústav pro neurologický výzkum (Neur‑IN) je výzkumná platforma propojující 45 excelentních neurologických týmů z jedenácti předních vědeckých institucí v ČR.

Výzkumné skupině Mgr. Dáši Bohačiakové, Ph.D. z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo popsat mutaci genu SORL1. Na výzkumu čeští vědci úzce spolupracovali s kolegy z Aarhuské univerzity v Dánsku. Studii vědců publikoval prestižní odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Role genů

Vznik tzv. familiární formy AN, projevující se v nižším věku než forma sporadická, je způsoben genetickými faktory. V poslední době přibývalo důkazů, že vedle „tradičních" genů jako jsou APP, PSEN1 a PSEN2 hraje v rozvoji familiární AN roli také gen SORL1. Jeho mutace mohou narušovat produkci a funkci proteinu SORLA, a tím negativně ovlivňovat procesy v mozkových buňkách a zvyšovat riziko vzniku AN.

Gen SORL1 je mezi těmi ostatními, o nichž se ví, že způsobují AN, nováčkem. Zatímco zkoumání „tradičních alzheimerovských genů probíhá už desítky let, SORL1 je na „stole" vědců teprve krátce.

„Gen SORL1 má stovky dalších mutací, většinou neškodných, dlouho jej proto nikdo moc nestudoval. Pak je zde ale skupina, která s sebou nese vysoké riziko vzniku nemoci. My jsme prozkoumali variantu s označením p.Y1816C, která pro nositele bohužel znamená 100 % jistotu, že se u něj choroba dříve či později objeví. Přesné zjištění a popis, co v mozku tato mutace dělá, pak vede ke zkoumání, jak proces zastavit nebo obejít. Například vadný gen opravit nebo vyvinout lék na zpomalení postupu onemocnění," vysvětluje Mgr. Bohačiaková.

..................

Z více než pěti set variant genu se studie zaměřila konkrétně na tu s označením p.Y1816C, která byla zjištěna u tří rodin z Itálie, Nizozemska a Španělska, v nichž nositelé této varianty trpěli časnou formou AN. Příspěvek brněnských vědců navíc ukazuje, že defekty způsobené mutací p.Y1816C mohou být alespoň částečně napraveny modifikací příslušného proteinového receptoru, a ještě víc tak podtrhuje význam včasné diagnostiky.

..................

Minimozečky poháhají mozkům

Výzkum AN v Česku probíhá na kmenových buňkách, ze kterých vědci vypěstují v laboratoři lidské neurony i tzv. „minimozečky", což jsou cerebrální organoidy pěstované na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Na vypěstovaných „minimozečcích" vědci in vitro modelují rozvoj Alzheimerovy choroby a zkouší i první terapeutika.

Vědecký ředitel Národního ústavu pro neurologický výzkum, prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP, připomíná, že už nyní existují léky, které do budoucna slibují postup AN zbrzdit. Jak neurolog uvádí, AN se vyvíjí roky až desítky let bez typických příznaků. Přitom dochází ke ztrátě mozkové hmoty a odumírají nervové buňky.

„Alzheimer" je většinou nemocí „starých lidí", ve věku nad 80 let postihuje každého pátého

„Přesnou příčinu vzniku neznáme. Ale víme, že vzplanutí nemoci může urychlit například vysoký cholesterol, cukrovka, neléčený vysoký krevní tlak, poranění hlavy, kouření, osamělost či deprese," uvádí prof. Brázdil, který je zároveň přednostou I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Podle něj povedou nové pokroky ve výzkumu k personalizované (na míru šité) léčbě pacientů.

..................

První známkou Alzheimerovy choroby bývá obvykle mírná kognitivní porucha v podobě lehkých potíží s pamětí. Ta se může objevit už kolem čtyřicítky. U části lidí přejde v demenci. Mezi typické příznaky „alzheimera" patří kromě zapomínání také dezorientace v prostoru a čase, odkládání věcí na neobvyklá místa, neschopnost vyjádřit se či plánovat a postupně ztráta samostatnosti. Později se připojuje například agresivita, úzkosti či apatie.

..................

Více o Neur-Inu ZDE

MaVe PR