Pokleslý koutek úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění - to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), která v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 % z nich na nemoc umírá, dalších 30 % končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv. trombolýzu - léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují.

Projevy CMP:

• slabost
• ztráta citlivosti tváře nebo končetiny („mravenčení"), neschopnost dobře je ovládat
• zmatenost, dezorientace, porucha vnímání (problémy mluvit a někdy i rozumět)
• potíže schůzí a rovnováhou, pocit závratě
• problémy se smysly (teplo, dotek, bolest, rozmazané vidění)
• náhlá bolest hlavy, někdy ztuhnutí krku
• neovládání jedné z končetin (vypadávají věci zruky)

Zdroj: mozkovaprihoda.cz

„U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou - mrtvicí - může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na 9 hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu," vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.

Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30-40letými pacienty. 

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt. „Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice „po svých" nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby - čas je zásadní," připomíná neurolog.

Jak uvádí prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem.

„Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza jako např. záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici," vysvětluje prof. Šaňák. 

Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při „malých neurologických nálezech". Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov MUDr. Jiřího Neumanna přichází s „malým" nálezem do nemocnic 30-40 % pacientů. „Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést," říká primář.

Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (tzv. wake up stroke).

„Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 %, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 % z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku," doplňuje prim. Neumann.   

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě.
Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí.
Liší se dle typu - ischemická, u níž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci.
Ischemická CMP tvoří přibližně 90 % všech mozkových příhod. Hemoragická, při které dochází ke krvácení do mozku, tvoří přibližně 10 %.

Neurologové v nových doporučeních také řeší situace, kdy pacienti utrpí mrtvici na protisrážlivé (antikoagulační) léčbě a v případě trombolýzy u těchto pacientů existuje riziko závažného krvácení.

„Počet lidí na antikoagulanciích včetně II. generace (NOAC) se řádově zvyšuje. V poslední době také například kvůli infekci covid-19 a s ní spojenému zvýšenému riziku trombotických komplikací. U většiny pacientů nemůže být trombolýza provedena. Výjimkou je jeden z preparátů NOAC, který má dostupné specifické antidotum - látku s opačným účinkem, která umožnuje okamžité vyrušení protisrážlivého účinku," doplňuje prof. Šaňák.

Zdroj: MaVe PR

......

K tématu by vás mohlo zajímat:

ODZVONILO WARFARINU?