Desítkám tisíc lidí, kterým kvůli jejich nemoci hrozí mrtvice, plicní embolie nebo žilní trombóza, přinesl rok 2021 zásadní změnu v jejich léčbě. Lékaři jim mohou za určitých podmínek nově rovnou nasadit moderní léky, které brání nežádoucímu srážení krve, tzv. NOAC. Tyto protisrážlivé léky se po letech čekání dočkaly lepší úhrady zdravotními pojišťovnami a řada nemocných tak nebude muset procházet léčbou warfarinem, tak jako doposud. Novou skupinou, která by NOAC mohla dostat, jsou i nakažení koronavirem s projevy tvorby trombóz. Podle posledních poznatků totiž u nich covid-19 častěji způsobuje krevní sraženiny, které je přímo ohrožují na životě. V současné době užívá warfarin nadpoloviční většina pacientů v ČR, tedy asi 125 000 lidí. NOAC dosud lékaři nasadili u přibližně 110 000 osob.

Warfarin v Česku vévodil protisrážlivé (antikoagulační) terapii, protože byl výrazně levnější, a především plně hrazený zdravotními pojišťovnami. A tak se NOAC dostaly jen k těm, kteří starý lék prokazatelně nesnášeli nebo se u nich nedařilo dosáhnout jeho adekvátního účinku.

Česko je jednou z posledních evropských zemí, která NOAC do první linie uvolnila.

„Pro mě osobně je to malá revoluce s velkým a pozitivním dopadem na léčbu pacientů v každodenní klinické praxi. Výhodou NOAC je rychlost účinku a bezpečnost. Lidé také nemusí dodržovat omezující dietní opatření," popisuje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky - kardiologické FN Olomouc. 

Největší skupinou, která léčbu NOAC ocení, jsou podle prof. Táborského nemocní s fibrilací síní. Ta své nositele ohrožuje vznikem krevní sraženiny v srdci a jejím uvolněním do těla, v nejhorším případě do mozku, kde může zapříčinit mrtvici.

 „U těchto lidí jsme museli vždy zahájit léčbu warfarinem a trvalo několik týdnů, než jsme dosáhli léčebné hladiny léků. A to ještě ne u všech. Nyní, při splnění určitých podmínek, můžeme zahájit léčbu nemocného okamžitě moderním a bezpečným lékem, kdy je účinnosti dosaženo zpravidla již za 2-4 hodiny po podání první tablety, a okamžitě je zaručena maximální možná ochrana před závažnými následky."

Možnost používat NOAC v první linii lékaři vítají také proto, že za doby pandemie bylo těžké přimět pacienty na warfarinu, aby chodili na pravidelné kontroly.

„Asi polovina nemocných nemá dobře řízenou léčbu warfarinem ani za normálních podmínek, pravidelné kontroly srážlivosti krve (tzv. Quickův test, INR) musí být důsledné, jinak je terapie warfarinem neúčinná, nebo dokonce nebezpečná. Stav těchto kontrol se při pandemii koronaviru zhoršil, lidé se báli chodit do ambulancí, strach z nákazy překonával strach ze špatně kontrolované nemoci," vysvětlil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).

Jak uvádí předseda České internistické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Richard Češka, CSc., moderní léky nebudou svým pacientům dávat „jen" kardiologové, ale také internisté, neurologové, ortopedi, chirurgové, angiologové, hematologové a geriatři.

NOAC (new oral anticoagulants) jsou newarfarinová antikoagulancia.
Působí inhibicí jednoho z článků kaskády srážení krve, a tím omezují riziko tvorby sraženin v cévním řečišti nebo v samotném srdci.

Výhodou NOAC je podávání bez nutnosti pravidelného sledování jejich účinnosti pomocí krevních testů, které jsou v případě warfarinu nutné (stanovení tzv. INR neboli Quickova testu). Dalším benefitem NOAC je i vyšší bezpečnost, zejména omezení některých typů krvácení. Velmi přínosná je existence přímého antidota, které je v ČR zatím pro jeden z těchto preparátů již široce dostupné.

„Stále však existují vybrané skupiny nemocných, u nichž není možné warfarin zaměnit za NOAC, proto i po uvolnění do první linie nelze záměnu provádět bezhlavě," upozorňuje ale dále prof. Češka.

Pro české pacienty jsou nyní k dispozici čtyři antikoagulancia, dva z toho mohou lékaři podávat pacientovi v první linii

Moderní léčba má další plus. Pokud to situace vyžaduje, například když pacient užívající protisrážlivé léky musí akutně na operaci, mohou lékaři léčbu okamžitě „vypnout". A to s pomocí přímého „antidota" (látky s opačným účinkem), zatím u jednoho z preparátů.

Podle předsedy kardiologů prof. Linharta se bez moderních léčebných postupů nemůže Česku podařit udržet až dosud příznivý trend v poklesu kardiovaskulárních chorob.

„Od konce 80. let u nás postupně klesá úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění - celkově o více než 50 %, velkou část tohoto poklesu má na svědomí zlepšení léčebných metod," říká prof. Linhart. „Příznivý trend může bohužel zvrátit růst výskytu diabetu, obezity, zanedbané prevence v době pandemie covid-19, a zhoršení socioekonomické situace obyvatel a s tím souvisejícího stresu. Všechny tyto faktory mají přímý vliv na zvýšení úmrtnosti na srdeční a cévní choroby."

Aby se této hrozbě zabránilo, je třeba zavádět nové léčebné metody a používat moderní léky, které však zdravotní pojišťovny v Česku často platí lidem opožděně nebo omezeně, ačkoliv je ČR podle posledních statistik v počtu nových případů na třetím nejhorším místě mezi zeměmi sdruženými v rámci Evropské kardiologické společnosti. Podle kardiologů by také významně pomohlo nastavení strategie obnovy zdravotních služeb po ústupu pandemie a celonárodní mobilizace ke zdravějšímu životnímu stylu - zejména fyzickému pohybu a pestřejší stravě.

Zdroj: MaVePR

Úvodní foto: Spiperon - Own work, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5068405 a pixabay