Blíží se horké letní měsíce, a proto si zopakujme některé příznaky nedostatku tekutin a rizik pro organismus, a také možnosti, jak správně pít. Adekvátní pitný režim je významnou prevencí řady problémů a onemocnění. Odborníci nám poradí...
MUDr. Jana Ježková, vedoucí oddělení Asistenční služby OZP: „Nedostatek tekutin se dlouhodobě projevuje nejen suchou kůží. Můžeme mít jakoby oschlý jazyk, rty a sliznice vůbec, a obvykle po ránu sucho v ústech. Typickými příznaky nedostatku tekutin jsou bolest hlavy, únava, zhoršená koncentrace, slabost, snížené pocení, stoupající koncentrace moči i vyšší výskyt nežádoucích účinků léků."
Nejen zhoršování chronických nemocí
„Ve vyšším věku je utlumený pocit žízně běžným jevem. Téměř všichni osmdesátiletí nedostatečně pijí a důsledkem je zhoršování chronických onemocnění, riziko trombózy, zmatenost, zapomětlivost, dezorientace, závratě. Příznaky špatného pitného režimu napodobují i některá závažná onemocnění. Potíže jako nevolnost, zvracení, křeče, nízký tlak, mdloby, zrychlené dýchání a tep až šokový stav může vést k bezvědomí a úmrtí. Záleží samozřejmě na celkové kondici, rezervách organismu, věku a přidružených onemocněních, vliv má i teplota a vlhkost okolního prostředí."
.................
Mgr. Adéla Skoupá, konzultantka zdravého životního stylu: „Tekutiny bychom měli doplňovat rovnoměrně během celého dne - po menších dávkách a ne více než 150 ml najednou, abychom organismus nepřetížili."
Specifické situace - specifický pitný režim
Podle Mgr. Skoupé bychom měli mít vodu (nejlépe balenou a neperlivou) během dovolené a při cestování vždy po ruce. V horkém počasí při práci a pohybu venku, ve výrobních halách a při fyzické zátěži se zvyšuje i potřeba tekutin včetně minerálů. Pozor na ledové nápoje, nejsou v těchto situacích vhodné. Pobyt v klimatizovaných prostorách se suchým vzduchem potřebu tekutin zvyšuje.
.................
Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka: „Náš organismus si dokáže vytvořit asi 250 ml vody, zbytek potřebuje dostat prostřednictvím vody, ale i díky správnému jídelníčku. Například polévkami nebo ovocem a zeleninou. V létě jsou ideální například melouny, okurky nebo citrusy, ale i ostatní ovoce a zelenina. Některé druhy zeleniny, například kedlubna nebo lilek, obsahují hodně vlákniny, a k nim je třeba pamatovat na větší množství tekutin."
Ve škole se nepilo
Možná si někteří z nás ještě vzpomenou na dobu, kdy jsme nesměli pít ve škole během vyučování, před obědem ani během něj. To už dávno neplatí. Věra Boháčová k tomu říká:
„Ve stravě se vyplácí pravidelnost, a to platí i pro tekutiny. Můžeme pít i před jídlem, během něj a po něm. Voda je důležitá pro všechny procesy látkové výměny, a tedy i pro správné trávení. Pití během jídla nás navíc nutí dělat drobné pauzy a nehltat. Základem by měla být čistá voda a přírodní minerálky, změnu mohou představovat ředěné ovocné a zeleninové šťávy a neslazený čaj. Trávení podporují hořké nápoje, velmi opatrní bychom měli být s alkoholem a destiláty. Po tučných, smažených a grilovaných pokrmech je vůbec nedoporučujeme, pivo raději nealko."
.................
Letní sportování
Abychom předešli zdravotním rizikům, musíme si připomenout, že různé teploty vyžadují odlišné přístupy k fyzické aktivitě.
RNDr. Pavel Suchánek, odborník na výživu při sportu: „Adekvátní hydratace je při sportování v horkých dnech nejdůležitější zásadou. Tělo se ochlazuje pocením, a to vede k významné ztrátě tekutin. Dehydratace zvyšuje srdeční frekvenci a snížení objemu krve. Hodina pohybové aktivity znamená litr vody navíc, při vyšších teplotách až 1,5 litru. Ideální jsou minerálky, které doplňují i potřebné stopové prvky. Pamatujme i na to, že děti se na rozdíl od dospělých viditelně málo potí, ale ztrácí vodu stejně jako dospělí."
Extrémní horko je risk
„Sport se při teplotách vyšších než 35 stupňů nedoporučuje. Mohlo by dojít k vážným zdravotním komplikacím jako je úpal, úžeh nebo tepelný šok. Potíže se objevují kombinací příznaků jako jsou závratě, zmatenost, zrychlený tep, někdy i ke ztráta vědomí a nutnost okamžité lékařské pomoci," upozorňuje Dr. Suchánek.
Takže - hezké léto s lahví s vodou po ruce!
Mgr. Jana Ulíková
JAK PŘEDCHÁZET LETNÍM ZDRAVOTNÍM KOMPLIKACÍM
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz