V oblasti výzkumu molekul nadějných pro využití v medicíně neustále probíhá progres. Vědci hledají nové látky, jejich kombinace nebo moderní technologie přípravy léčiv na různá onemocnění. Jde o proces, který využívá širokou škálu moderních přístupů a poznatků v oblasti chemie, molekulární biologie, genetiky nebo například nanotechnologií či biofyziky a dokonce matematiky. Trendem je personalizovaná medicína, kdy molekulární a genetická analýza umožňuje lékařům a vědcům identifikovat specifické biomarkery u pacientů, čímž se otevírá cesta cílené léčby. V imunoterapii se výzkum zaměřuje na vývoj molekul, které zesilují imunitní odpověď nebo naopak ruší mechanismy, kterými se nádorové buňky brání imunitní reakci těla. RNA terapie se zaměřuje na využití různých typů RNA k regulaci genové exprese, což vede k potlačení nežádoucích genů spojených s chorobami. Mnoho nemocí je komplexních a odolávají léčebným strategiím, proto vědci zkoumají kombinace známých léků s imunoterapií a genovou terapií, aby dosáhli synergetických efektů. Nanotechnologie umožňuje vytvoření tak malých částic a struktur, které mohou být cíleně přiváděny k postiženým tkáním a buňkám. A tak bychom mohli pokračovat dál až k biologické léčbě či využití umělé inteligence.

Navíc mnoho již existujících léčiv, která byla původně vyvinuta pro jiné indikace, vědci stále zkoumají pro léčbu onemocnění nových.

Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává Mgr. Karel Šlegr. Vždy v této nové rubrice najdete krátký informativní článek, zdroj pro případné detailní prostudování problematiky a komentář autora.

Jaké zajímavé informace přineseme?

Zhoršují kvasinky Candida albicans krátkodobou paměť? Může kombinovaná perorální antikoncepce zvyšovat riziko rozvoje deprese? Může být cévní erektilní dysfunkce předzvěstí infarktu nebo mozkové mrtvice? To, a ještě více se postupně dozvíte v naší nové rubrice.

Novinky z oblasti výzkumu léků a zajímavosti z medicíny pro Vás Mgr. Karel Šlegr vyhledává na renomovaných zahraničních serverech. 

MŮŽE KVASINKA OVLIVNIT PAMĚŤ A ZPŮSOBIT DEMENCI?

Studie ukazuje, že Candida albicans snadno prochází hematoencefalickou bariérou, může poškodit mozek a zhoršuje krátkodobou paměť.

Kvasinka Candida albians patří mezi fakultativní patogeny a ve střevech se vyskytuje asi u 75 procent lidí. Tato houba kolonizuje také sliznice hrdla a hltanu, stejně jako oblast genitálií a kůži. Pokud se rozmnoží nad rámec místní flóry, může dojít ke kandidóze. Při normální kolonizaci nejsou žádné příznaky. Otrava krve nebo zápal plic může být spuštěn u lidí s oslabenou imunitou. Všechny orgány mohou být poškozeny kandidózou.

Výzkumný tým vedený Davidem Corrym z Baylor College of Medicine v Houstonu nyní ukazuje, že Candida albicans může dokonce poškodit mozek a způsobit problémy s pamětí. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise „Nature Communications". Na myším modelu se vědcům podařilo prokázat, že intravenózní injekce s 25 000 buňkami rodu Candida může vést k vysoce lokalizované cerebritidě. Dále byla dokumentována akumulace aktivovaných mikrogliálních a astrogliálních buněk.

Hovoříme o tzv. beta-amyloidních molekulách v mozku. Tyto bílkovinné usazeniny jsou považovány za hlavní příčinu Alzheimerovy choroby, protože mají neurodegenerativní účinek, vyvolávají zánětlivé reakce a v konečném důsledku brání přenosu signálů v mozku.

Jak může kvasinka ovlivnit paměť?

Když se tato kvasinková houba aplikuje do krevního oběhu myší, může patogen překonat hematoencefalickou bariéru. Důsledkem byla kromě krátkodobé poruchy prostorové paměti aktivace mikroglií a zánětlivé reakce. V důsledku toho se kvasinky zachytily ve strukturách podobných granulomům, tzv. houbou indukované gliové granulomy. Mírné zhoršení paměti ustoupilo s odstraněním plísně.

"Naše zjištění jsou důvodem k dalším studiím s cílem pochopit vliv chronické cerebritidy na kognitivní a imunitní funkce," uvedli vědci.

Studie ukazuje, že Candida albicans snadno prochází hematoencefalickou bariérou a zhoršuje krátkodobou paměť. Za klidových podmínek se do mozku dostává poměrně velká část srdečního výdeje, přibližně 14 procent. Proto je náchylný k invazi patogenů přenášených krví. Mezi ně patří i kvasinkové houby. Kandidové infekce mozku byly dlouho nejčastější příčinou mykotického mozkového abscesu pozorovaného při pitvě. Vědci mají podezření, že kvasinkové houby hrají roli také při vzniku Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby nebo roztroušené sklerózy.

Patogeneze Alzheimerovy choroby není zcela objasněna. Předpokládá se, že prekurzory amyloidních plaků patří mezi nejpravděpodobnější příčiny vzniku Alzheimerovy choroby.

"Zvláště nebezpečný je zde speciálně modifikovaný typ β-amyloidního peptidu. Ty se díky své struktuře velmi rychle shlukují a následně se ukládají v mozku," říká profesor Dr. Milton T. Stubbs z Ústavu biochemie a biotechnologie na Univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU). Ve spolupráci s dalšími kolegy vyvinul protilátku proti těmto proteinovým depozitům. Výsledky studie byly prezentovány v loňském roce.

„Naše nová protilátková účinná látka by měla začít účinkovat, když se nebezpečné peptidy již v těle vytvoří. Můžete si to představit jako vysavač, který odstraňuje látky ze systému," říká Dr. Inge Lues, ředitelka rozvoje společnosti Probiodrug a spoluautorka publikace.

Zatím neexistuje žádný lék, který by dokázal nemoc vyléčit. V terapii se používají například inhibitory acetylcholinesterázy, které zpomalují odbourávání acetylcholinu v synapsích. Tento přenašeč zajišťuje přenos signálu na nervové buňce. Kromě toho může antagonista NMDA memantin chránit nervové buňky před nadměrným přílivem neurotransmiteru. Přetížení by vedlo ke smrti nervových buněk. Dále lze přípravky z ginkga využít při léčbě Alzheimerovy choroby.

Zdroj: https://www.apotheke-adhoc.de/

Mají demence a parodontitida souvislost?

Nejenom kvasinky. Zkoumají se i další patogeny v mozku a jejich možný dopad na vznik Alzheimerovy nemoci (AN). V posledních letech roste počet klinických studií, že existuje souvislost mezi parodontitidou a AN. Například Porphyromonas gingivalis, základní patogen chronické parodontitidy, byl identifikován v mozku pacientů s AN. Chronická parodontitida a infekce Porphyromonas gingivalis byly identifikovány jako významné rizikové faktory pro rozvoj Aβ plaku, demence a AN. Studie pacientů s AN s aktivní chronickou parodontitidou zaznamenala významný pokles kognice (škála hodnocení Alzheimerovy choroby - Mini Mental State Examination scale) po dobu 6 měsíců ve srovnání s pacienty s AN bez chronické parodontitidy, což vyvolává otázky o možném mechanismu působení. Předpokládá se, že prevence šíření P. gingivalis z místa parodontitidy do mozku a inhibice jeho neurotoxicity by mohly být pro pacienty velice přínosné.

V poslední době se zdá, že vše, co se odehrává v lidském těle je důsledkem řízeného nebo neřízeného zánětu...

Studie pro zvídavé:

Porphyromonas gingivalis in Alzheimer's disease brains:Evidence for disease causation and treatment with small-molecule inhibitors: Dominy SS, Lynch C, Ermini F, Benedyk M, Marczyk A, Konradi A, Nguyen M, Haditsch U, Raha D, Griffin C, Holsinger LJ, Arastu-Kapur S, Kaba S, Lee A, Ryder MI, Potempa B, Mydel P, Hellvard A, Adamowicz K, Hasturk H, Walker GD, Reynolds EC, Faull RLM, Curtis MA, Dragunow M, Potempa J. Porphyromonas gingivalis in Alzheimer's disease brains: Evidence for disease causation and treatment with small-molecule inhibitors. Sci Adv. 2019 Jan 23;5(1):eaau3333. doi: 10.1126/sciadv.aau3333. PMID: 30746447; PMCID: PMC6357742.

Association of Porphyromonas Gingivalis, a Major Periodontopathic Bacteria, in Patients with Alzheimer's Disease: Marta R, Paula LJ, Sofia VA, Júlio PJ, Amaral B a kol. (2021) Asociace Porphyromonas Gingivalis, hlavní parodontopatické bakterie, u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Int J Oral Dent Health 7:131. doi.org/10.23937/2469-5734/1510131

..............................................................................

NOVÉ INDIKACE PRO KOLCHICIN

KVASINKOVÁ INFEKCE A BYLINY

ANTIKONCEPČNÍ PILULKY - VÝRAZNĚ ZVÝŠENÉ RIZIKO DEPRESE

Vedle kondomů je pilulka stále nejdůležitějším antikoncepčním prostředkem. Při jejich předepisování by však ženy měly být upozorněny na možné riziko vzniku deprese. Pravděpodobnost psychických rozrušení je totiž při užívání kombinované antikoncepce výrazně vyšší, než když se hormonální antikoncepce neužívá. O možných účincích užívání kombinované perorální antikoncepce na duševní zdraví žen se diskutuje již delší dobu. Dosud však nebyla zjištěna žádná vědecká souvislost mezi užíváním pilulek a možnými depresemi.

Studie ze Švédska nyní ukazuje, že riziko depresivních epizod se s užíváním pilulky výrazně zvyšuje.

Podle nedávné analýzy údajů o preskripci dostupných od Vědeckého institutu AOK (WidO) se podíl dívek a mladých žen, které užívají pilulku jako antikoncepci v roce 2020, poprvé po deseti letech znovu zvýšil. Podíl předepisování kombinované perorální antikoncepce u dívek a žen se zákonným zdravotním pojištěním tak činil 35 procent.

Studie o depresi

Prokázala to studie publikovaná ve vědeckém časopise "Epidemiology and Psychiatric Sciences".¹ Údaje 264 557 žen, které užívaly kombinovanou antikoncepci sestávající z progesteronu a estrogenu, analyzoval tým vědců pod vedením Therese Johanssonové z univerzity v Uppsale. Výskyt depresivních epizod byl zjišťován na základě rozhovorů a údajů z nemocniční nebo primární péče. Výsledek: užívání antikoncepčních pilulek zvýšilo riziko deprese o 73 procent, zejména v prvních dvou letech po zahájení léčby.

Vědci také zjistili, že nejvíce ohroženy byly dospívající ženy. Například ženy, které začaly užívat pilulky v mladém věku, měly o 130 procent vyšší výskyt příznaků deprese. Naopak nárůst u dospělých žen byl nižší, a to 92 procent.

Puberta má vliv

"Silný vliv antikoncepční pilulky na dospívající lze přičíst hormonálním změnám, ke kterým dochází během puberty," říká Johansson. "Ženy v této věkové skupině již prodělaly významné hormonální změny. Mohou být tedy vnímavější nejen k hormonálním změnám, ale i k dalším životním zkušenostem.

„Údaje ze studie také ukázaly, že zvýšený výskyt depresí se snížil, pokud ženy pokračovaly v užívání perorální antikoncepce i po prvních dvou letech. U dospívajících uživatelek pilulek však byl zvýšený výskyt deprese zaznamenán i po ukončení užívání pilulek, což se u dospělých žen nestalo," uvedla výzkumnice z nejstarší skandinávské univerzity, kterou Uppsala universitet je.

Informovanost je nezbytná

„Je důležité zdůraznit, že většina žen dobře snáší vnější hormony, aniž by to mělo negativní dopad na jejich náladu, takže kombinované antikoncepční pilulky jsou pro mnoho žen vynikající volbou," uvedla dále Johanssonová. I přes mnohé výhody antikoncepčních pilulek by však ženy, které o jejich užívání uvažují, měly být informovány o možném riziku deprese jako vedlejšího účinku.

„Protože jsme v této studii zkoumali pouze kombinovanou perorální antikoncepci, nemůžeme vyvozovat žádné závěry o dalších možnostech antikoncepce, jako jsou minipilulky, antikoncepční náplasti, hormonální spirály, vaginální kroužky nebo antikoncepční tyčinky," uvedla na závěr Johanssonová. Proto budou následovat další studie týkající se různých antikoncepčních prostředků a jejich možného rizika vzniku deprese.

Autorkou původního článku z www-apotheke-adhoc.de je lékárnice a žurnalistka Sandra Piontek

Literatura:

1. T. Johansson, et al., Population-based cohort study of oral contraceptive use and risk of depression. Epidemiology and Psychiatric Sciences. 2023; [publikováno online 12. 6. 2023, dostupné z:  https://doi.org/10.1017/S2045796023000525]

Již od poloviny minulého století hraje hormonální antikoncepce (HA) důležitou roli v životě a na světě jí používají miliony žen. Představuje nejenom ochranu před neplánovaným otěhotněním, ale kromě toho má i další pozitivní účinky. Pomáhá při poruchách menstruačního cyklu, premenstruačním syndromu, používá se při léčbě endometriózy, akné nebo syndromu polycystických ovarií. Rovněž snižuje riziko vzniku rakoviny endometria, tuby a ovarií.

Existuje však také řada mýtů a otázek spojených s užíváním HA, na které můžeme narazit v každodenní praxi lékáren. Každá léčba má své nežádoucí účinky a hormony hrají důležitou roli v lidském těle. Často zmiňovaný je vztah HA a obezity. Analýza 4 placebem kontrolovaných studií z roku 2014 nezjistila souvislost mezi přibíráním na váze a užíváním kombinované hormonální antikoncepce. Existují i studie, které nárůst hmotnosti po užívání potvrzují. Spíše než o nárůst tukové tkáně, se jedná o retenci tekutin.

Také o výše popsaném vztahu mezi HA a depresí se mluví už desítky let. Existuje řada vědeckých studií, které ukazují, že toto spojení je reálné a nejvíce jsou podle výsledků depresí ohroženy mladistvé dívky. Výsledky těchto studií se objevují i v článcích pro veřejnost.

Posouzení vlivu HA na duševní zdraví obecně, o kterém se píše i v článku na německé serveru je velice těžké a kontroverzní. Řada žen očekává změny nálad ještě před nasazením antikoncepce. Změny nálad jsou také uváděny v příbalových letácích různých antikoncepčních tablet jako jeden z možných nežádoucích vedlejších účinků. Negativní vliv je očekáván u žen již trpících depresivní poruchou nebo u žen majících negativní zkušenost s HA. Přímá souvislost mezi HA a depresí zůstává ale prozatím neprokázaná a sami lékaři zdůrazňují, že by tyto studie neměly být důvodem k tomu, aby ženy, které ji užívají, okamžitě přestaly. Studie neříkají, že každá uživatelka antikoncepce bude trpět depresemi.

Další tvrzení, že antibiotická terapie snižuje účinnost HA, nemá v odborné literatuře oporu. Jedinými dobře známými antibiotiky s klinicky signifikantním efektem jsou ansamyciny (např. rifampicin). Naopak zvýšené riziko žilní trombózy u žen užívajících HA je dlouho poznaným faktem.

Reference:
1. https://www.zdravotnickydenik.cz/2016/10/zpusobuje-hormonalni-antikoncepce-depresi-nova-studie-ukazuje-na-moznou-souvislost/
2. https://www.solen.cz/pdfs/lek/2022/02/03.pdf