Tropické letní počasí, cesty na dovolenou nebo silně klimatizované budovy. To vše dává zabrat i zdravým lidem, tím spíše těm, kteří mají nemocné srdce. I proto jim kardiologové doporučují nepřeceňovat síly a dbát opatrnosti.
Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky mohou pro kardiaky představovat výbušnou směs, ať už v Česku, nebo v zahraničí. Lidé s nemocným srdcem by měli vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla.
„Lidé s onemocněním srdce by měli omezit pobyt v prostředí s teplotními extrémy, a to platí i pro horké letní dny, zvláště na přímém slunci. Vysoké letní teploty také vedou ke zvýšeným ztrátám tekutin pocením, a je proto třeba dbát na dostatečnou hydrataci," vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
S ohledem na potřebu doplňování tekutin upozorňují kardiologové i na rozšířený český zlozvyk. „Rozhodně není vhodné hasit žízeň alkoholickými nápoji. Nápoje s vyšším obsahem alkoholu, a platí to i o silnějších pivech, tekutiny nahradí nedostatečně. Samotný alkohol je pak pro srdce nebezpečnou látkou, která zhoršuje jeho funkci a zvyšující riziko poruch srdečního rytmu," varuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, místopředseda ČKS.
Do parného počasí je také důležité lehce a vzdušně se oblékat, aby se lidé zbytečně nepřehřívali a nezatěžovali organismus. Pozor však na přílišné odhalení, v jehož důsledku může naopak hrozit spálení kůže slunečními paprsky. To je pro kardiaky také zatěžující a na ochranných krémech se tak nevyplatí šetřit.
.....................................
Světlá barva méně absorbuje horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, takže se v nich méně potíme. S ohledem na ochranu kůže je lepší mít zakryté lehkým, světlým a prodyšným oděvem větší části těla a ty, které nekryje látka, je dobré chránit alespoň krémy s faktorem SPF 15 a vyšším.
https://szu.cz/aktuality/jak-si-chranit-zdravi-v-tropickych-dnech/
.....................................
V horkých letních dnech může velkou námahu představovat i krátká procházka - lidé s nemocným srdcem by to s fyzickou aktivitou neměli přehánět. „Větší fyzické výkony je jednoznačně lepší odložit na chladnější dny. Při vyšších teplotách je lepší vynechat také náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě například k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne," upozorňuje prof. Linhart.
Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani během dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Když má nemocný pocit, že mu léky nedělají dobře, měl by se poradit se svým lékařem. Náhlé vysazení některých léků může totiž vést k prudkému zhoršení stavu," říká prof. Ošťádal.
Vítanou pomocí v tropických teplotách může být i klimatizace, nicméně experti ji doporučují používat s rozvahou, zvláště lidem s potížemi se srdcem. Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují. Automaticky chladit interiér vozu na 21 °C, když venku panují pětatřicítky, tedy není dobrý nápad, podobně jako přechlazování místností. To může vedle tropické rýmy a ucpaných dutin přivodit i vážnější problémy. „Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot stav rychle zhoršit," doplňuje prof. Linhart. Doporučuje proto, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl větší než 5-7 °C.
Pokud pacienti s nemocným srdcem cestují do zahraničí, měli by podle odborníků brát v potaz i kvalitu místního zdravotnictví. Zároveň by měli být připraveni na situaci, že budou muset lékaři svůj stav vysvětlit, a mít proto s sebou papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině. „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované v zahraničí za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven, někdy i několikanásobně, " varuje prof. Linhart.
Zdroj: MaVePR
Hrozí lékárníkům syndrom vyhoření? Jak jste na tom s duševním zdravím? Ve spolupráci s ČLnK vznikl anonymní dotazník, který můžete vyplnit do 17. 5. 2024. Vaše účast je zásadní pro získání cenných informací. Každý respondent hraje nezastupitelnou roli při identifikaci faktorů, které mohou vést k syndromu vyhoření mezi farmaceuty.
Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce
Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.
MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.
ANDROPAUZA |
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
|
CHRONICKÉ ZÁNĚTY
|