
PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
Nespavost se stala běžným problémem mnoha lidí. Udává se, že celosvětově postihuje nespavost 10 až 20% dospělé populace a tato čísla pomalu ale jistě stoupají. Dlouhodobá chronická nespavost je spojena se zhoršenou pracovní výkonností, zvýšenou absencí v práci, vyššími náklady na zdravotní péči a horší kvalitou života. Může vést ke zdravotním problémům, jako jsou například trávicí potíže, migrény, snížená imunita a kognitivní funkce. Je zde i větší incidence psychiatrických onemocnění, kardiovaskulárních chorob a problémů se štítnou žlázou.
Nespavost má různé formy a příčiny, ale tím nejčastější důvodem je nezdravý životní styl. Během běžného pracovního dne si plníme hlavu starostmi, stresem a úzkostí a večer mnozí z nás usedají na několik hodin před obrazovky televizí a počítačů. Kombinace stresu a aktivizujícího záření z obrazovek je pro zdravý spánek přímo smrtelná.
Řada pacientů tento problém řeší podáním nějakého farmaka. Na trhu je mnoho různých typů léků na spaní a většina z nich je k dispozici pouze na předpis. Tyto poměrně silné léky často mají některé nežádoucí účinky, například ospalost během dne, kognitivní poruchy aj., a některé z nich mohou vyvolávat návyk. Co je ale jejich primárním nedostatkem? Neodstraňují samu příčinu nespavosti!
První volbou by tedy vždy měla být úprava večerních činností tak, aby usínání bylo co nejsnazší. Minimálně dvě hodiny před plánovaným usnutím by se měl pacient vyhnout náročnějším pohybovým aktivitám, neměl by jíst, a ani pít cokoli kromě čisté vody. V této době se nedoporučuje ani řešit cokoli stresujícího, tedy žádné hádky s manželem či manželkou!
V poslední době je též poznáván vliv záření na spánkový cyklus a je již zcela jasné, že monitor počítače či chytrého telefonu spánku zrovna neprospívá.
Pokud se pacient nechce uchylovat k syntetickým lékům, může zvážit použití některých silných sedativních bylin, které mu pomohou překonat nespavost. Ovšem i zde je namístě opatrnost. Přírodní původ molekul obsažených v bylinách neznamená apriori jejich bezpečnost; i zde je třeba vědět, jak je správně užívat a dávkovat. Ostatně, řada přírodních sedativ a hypnotik má podobný mechanismus účinku jako syntetické léky - modulují GABAergní systém a tedy fungují jako benzodiazepiny či barbituráty. Dokonce jsou schopny vazby na stejné vazebné místo. Některé přírodní látky též zasahují do metabolismu melatoninu.
Výhodou přírodních látek v této oblasti tak nebývá jejich vyšší bezpečnost, ale hlavně nižší cena a snadná dostupnost. To, že jsou přírodní hypnotika považována za bezpečná, ale méně účinná, je dáno spíše nízkým dávkováním nebo neznalostí dalších aspektů užívání. Z pohledu lékárníka by měla být těmto látkám věnovaná stejná míra opatrnosti jako u syntetických hypnotik.
V dalších dílech tohoto miniseriálu si detailněji představíme nejsilnější a nejspolehlivější léčivé rostliny se sedativním a hypnotickým účinkem a zaměříme se samozřejmě na ty, u kterých jsou dostatečné informace z klinických a preklinických výzkumných studií.
Farmaceut se specializací na přírodní léčiva, PharmDr. Jan Martin, Ph.D., působí jako vedoucí fytoterapeutické ordinace České fytoterapeutické akademie, z.s. - společnosti fytoterapeutů a jejich pacientů, která má za cíl poskytovat poradenství svým členům i veřejnosti v oblasti fytoterapie a přírodní medicíny, popularizovat fytoterapii jako vědeckou disciplínu a vytvořit a propagovat etický kodex fytoterapeutů a bylinkářů. Pro online konference Healthcomm Professional si v loňském roce připravil poutavé přednášky (a podle ohlasů i jedny z nejoblíbenějších v programu), a to „Rostlinné náhrady antibiotik" a „Rizika fytoterapie".
Pro Magazín HealthComm zpracoval loni problematiku kofeinových drog v seriálu Společný jmenovatel = kofein.
V ročníku 2022 si můžete společně připomenout byliny na zklidnění a spánek v novém, čtyřdílném seriálu.
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz