Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



KDY SLUNCE LÉČÍ A KDY ŠKODÍ NAŠÍ KŮŽI?



Účinky slunečního záření

Na jedné straně přináší určité benefity, na druhé straně představuje rizika, která je nutné brát v úvahu.

Krátkodobá expozice slunečního záření během dne (15-20 minut) prospívá tvorbě vitaminu D a celkovému zdraví. Slunce v ranních a odpoledních hodinách představuje nižší riziko spálení. Důležité je mít na paměti, že i při krátkodobém pobytu na slunci je důležité chránit kůži opalovacím krémem s min. SPF 30, oči brýlemi a hlavu pokrývkou hlavy. Množství UV slunečního záření, které dopadne na zemský povrch (tedy i UV index), závisí kromě denní doby na několika dalších faktorech, nejvýznamnějším z nich je roční období, ale také nadmořská výška, hustota mraků nebo znečištění ovzduší či tzv. odrazivost povrchu.

Sníh odrazí až 85 % UV záření a voda asi 5-10 %? Odražené UV záření může pokožku poškodit stejně jako přímé UV záření.

Dlouhodobá expozice, zvláště v poledních hodinách (10:00 až 16:00), zvyšuje riziko spálení, předčasného stárnutí a rakoviny kůže. Umělé UV záření v soláriích je stejně škodlivé pro kůži jako sluneční záření a zvyšuje rovněž riziko rakoviny kůže. Lidé se světlou pletí, pihami a osoby s rodinnou anamnézou rakoviny kůže jsou na sluneční záření obzvlášť citliví a měli by se chránit ještě důsledněji. V případech, kdy ke spálení dochází často, zvlášť v období dětství a dospívání, existuje souvislost se značným zvýšením rizika vzniku rakoviny kůže v pozdějším věku. Riziko vzniku rakoviny kůže však zvyšuje každé vystavení UV záření.

Stárne-li pleť v důsledku vystavení UV záření, rychleji hrubne a ztrácí pružnost. Může docházet ke vzniku „stařeckých" skvrn, vrásek, zvětšení nebo rozšíření vlásečnic v pokožce a ke vzniku rakoviny kůže.

Pozitivní účinky slunce:

  • Podpora tvorby vitaminu D: Slunce je nezbytné pro tvorbu vitaminu D v kůži, který hraje důležitou roli v metabolismu kostí, imunitním systému a dalších funkcích organismu.
  • Zlepšení nálady: Expozice slunečnímu záření zvyšuje hladinu serotoninu v mozku, neurotransmiteru zodpovědného za pocity pohody a štěstí.
  • Léčba některých kožních onemocnění: Sluneční záření může být prospěšné při komplexní léčbě lupénky, ekzémů a dalších chronických kožních onemocnění.

Negativní účinky slunce:

  • Spálení kůže: Nadměrná expozice slunečnímu záření může vést k erytému a puchýřům. Opakované spálení kůže zvyšuje riziko rakoviny kůže.
  • Předčasné stárnutí kůže: Podle informací organizace Skin Cancer Foundation je UV záření odpovědné za přibližně 80% viditelných známek stárnutí pokožky.
  • Rakovina kůže: UV záření ze slunce je hlavním faktorem rizika vzniku rakoviny kůže, včetně melanomu, bazalocelulárního karcinomu a spinocelulárního karcinomu.

Alergie na slunce

Pod pojmem „alergie na slunce" se skrývají různá kožní onemocnění, jejichž spouštěčem je UV záření. Nejedná se o alergickou reakci v „klasickém" smyslu, ačkoli imunitní systém zde může hrát důležitou roli. Nejčastěji se setkáváme s polymorfní světelnou dermatózou (PSD), fototoxickými a fotoalergickými reakcemi. Podobné projevy mohou mít i světelná kopřivka a „letní akné" (Mallorca-akné). Také spojení slunečného dne s procházkou mezi lučními květy může přivodit kožní potíže v podobě tzv. luční dermatitidy. Za ní stojí kontakt kůže s lučními travami obsahujícími tzv. furokumariny (např. andělika lékařská). Po následném oslunění se na místech kontaktu může objevit pálení nebo puchýřky.

Fototerapie

Fototerapie není vhodná pro všechny typy kožních onemocnění. Záleží na dermatologovi, zda metodu doporučí. Sluneční záření, konkrétně UVB, se v dermatologii používá k léčbě některých chronických kožních onemocnění. Může zmírnit symptomy lupénky, jako je zarudnutí, svědění a šupinaté skvrny. Doporučuje se pomalé a kontrolované vystavování se slunci po dobu 15-30 minut denně, s použitím opalovacího krému s SPF 30, více na chráněných oblastech.

Sluneční záření může rovněž zmírnit svědění a zánět u atopického ekzému.

V dermatologických ambulancích se používají kabiny s umělými zdroji UVB záření, kdy délku expozice určí lékař individuálně pro každého pacienta podle jeho diagnózy a typu kůže. Fototerapie se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám, osobám s rakovinou kůže a s některými očními chorobami. U lupénky je za nejúčinnější považováno UVB záření s vlnovou délkou 311 nm. Speciální UVB lampy umožní záření aplikovat lokálně přímo na postiženou pokožku. Po konzultaci s lékařem a při dodržování určitých podmínek je možné UVB lampy používat i v domácích podmínkách. Výzkum v oblasti fototerapie stále probíhá a vyvíjejí se nové efektivnější a bezpečnější metody a technologie.

Vždy je ale důležitá komplexní a personalizovaná léčba, která zahrnuje kromě lokální a systémové farmakoterapie hlavně dodržování režimových opatření, jako je vyhnout se vysušení pokožky, dodržování pitného režimu a vhodné stravy či zvlhčování vzduchu v prostorech, kde pacient tráví delší čas. 

Hydratace

Hydratace je pro udržení zdravé a pružné pokožky zásadní. Suchá pleť se totiž snadněji spálí. Nedostatek hydratace se projevuje svěděním, někdy až pálením. Na pohled je plať matná, více na ní vystupují vrásky a skvrny a mohou se z ní odlupovat šupinky. Ztrácí také pružnost a pevnost. Předejít se tomu dá dostatečným příjmem tekutin ve formě čisté vody nebo nedoslazovaných ovocných šťáv. Je také vhodné dodávat pleti vitamín C, který brání vzniku pigmentových skvrn, působí protizánětlivě a pomáhá v ní zadržovat vlhkost.

Pro zlepšení regenerace pokožky a obranu proti předčasnému stárnutí mohou pomoci i bylinné přípravky.

„Pýr a lopuch čistí sliznice a kůži a dodávají pokožce prospěšné látky. Výjimečné působení mají tinktury z pupenů, takzvaná gemmoterapeutika, která dodávají do pokožky látky podporující pružnost pleti. Vhodný je černý rybíz, borovice, sekvoj nebo dub," doporučuje známá česká bylinkářka Jarmila Podhorná, která také připomíná přírodní látky s ochranným efektem proti UV záření: „Olej z malinových semínek je bohatý na vitamíny A a E, antioxidanty a esenciální mastné kyseliny. Jeho přirozený ochranný faktor se pohybuje mezi 30 a 50 SPF. Ochranný faktor kolem 30 pak poskytuje olej ze semínek mrkve, který obsahuje také beta-karoten a vitamín E, navíc chrání proti volným radikálům a podporuje zdraví pokožky."

 

-red-

Zdroje a reference:
www.skincancer.org
www.lecbasvetlem.cz
www.cancer-code-europe.iarc.fr
www.nadeje-byliny.eu

KOMPLIKACE LETNÍCH DNÍ

STAČÍ SE TŘIKRÁT SPÁLIT

JE SVĚTLO DOBRÝM SLUHOU, ALE ZLÝM PÁNEM?

Zpět

PRAKTICI NA KONCI ŘÍJNA UZAVŘOU ORDINACE

Ordinací všeobecných praktických lékařů je u nás asi 5 000. Tisíce praktických lékařů pro dospělé, ale i pro děti a dorost, své ordinace 29. a 30. října zavřou. Protestují tak proti nové úhradové vyhlášce na rok 2025, která zvýhodňuje nemocniční péči před péčí primární. „Dle dat ÚZIS ČR zaniklo za posledních 5 let bez náhrady více než 400 ordinací praktiků. Za této kritické situace ministerstvo navrhuje pro segment praktických lékařů na rok 2025 výrazně nižší meziroční nárůst úhrad, než je průměrný růst výdajů na zdravotní péči, což současný stav primární péče určitě nezlepší, naopak to přispěje k její další destrukci,“ říká k důvodům protestů předseda Sdružení praktických lékařů, MUDr. Petr Šonka.

BOLEST ONLINE 20. 11. – 19. 12. 2024

Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024.

ZPRÁVA O ČERNÉM KAŠLI

K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.

DOPORUČUJEME