Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



STAČÍ SE TŘIKRÁT SPÁLIT



Slunce už převzalo vládu a čekají nás nejoblíbenější měsíce roku, které většina z nás využije pro dovolenou a odpočinek. Vyrazíme k moři, k rybníkům a do hor, kde slunci vystavíme svoje unavené a paprsků lačné tělo. Každoročně v čase od května do letních prázdninových dnů lékaři varují před rizikem působení UV záření na kůži a vysvětlují zásady bezpečného opalování. K preventivním akcím patří tradičně například Stan proti melanomu nebo Evropský den melanomu, který se pravidelně koná 30. května. Také nezisková organizace Loono, sdružení mediků, mladých lékařů i zkušených zdravotních profesionálů, se na zdravou kůži zaměřuje v rámci své osvěty o prevenci rakoviny.

„Kůže plní řadu důležitých funkcí. Brání vstupu škodlivých mikroorganismů, podílí se na regulaci tělesné teploty, produkuje vitamín D a je zásobárnou bílkovin, cukrů a tělesné vody. Je proto zapotřebí se o ní náležitě starat. Jednou z hlavních příčin vzniku rakoviny kůže je její zvýšené vystavování ultrafialovému záření, které je přítomné ve slunečních paprscích. Proto je léto i pozdní jaro rizikovější než méně slunečné měsíce," vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.

Melanom je zhoubný nádor z pigmentových buněk (melanocytů). Třetina melanomů se vyvíjí na podkladě vrozených nebo získaných pigmentových névů (mateřských znamének). K vzniku tohoto nádoru přispívá kromě genetických dispozic nebo poruchy imunity v důsledku jiného onemocnění především opalování bez dostatečné ochrany. Nejčastěji se nádor vytvoří na původně zdravé kůži jako skvrna odlišné barvy, která se zvolna zvětšuje a postupně přibývá na tloušťce, jindy se existující neškodné mateřské znaménko barevně a tvarově změní na melanom.1

RIZIKOVÉ SLUNĚNÍ

Rizikových faktorů pro vznik zhoubných nádorů kůže je hned několik. Vedle UV záření hraje svou roli genetika, věk nad 50 let i světlá pokožka, která je citlivější na sluneční záření. Problematické je také chození do solária. Stačí se třikrát za život spálit, a riziko melanomu se hned znásobí.1

Slunečního záření, které dopadá na naši pokožku, může mít za následek celou řadu kožních onemocnění. Od oparů na rtu až po vznik prekancerózy, která předznamenává vznik kožních nádorů. Národní onkologický registr ÚZIS uvádí, že na zhoubný melanom kůže u nás ročně zemře až 400 osob. I když se tedy pobytu na sluníčku už nemůžeme dočkat, při cestě za krásně opálenou pletí bychom stále měli dodržovat několik důležitých zásad, díky kterým svou pokožku ochráníme.

Už na jaře, ale především v létě, bychom rozhodně neměli zapomenout na opalovací krém. Sluneční paprsky totiž na lidskou pokožku dopadají, i když je zataženo, proto je důležité chránit se neustále. Jejich účinky jsou nejsilnější mezi 11. a 15. hodinou, v tento čas bychom se proto měli pobytu na přímém slunci vyvarovat.

„Pokud zrovna neprší a neřádí bouřky, vždy doporučujeme, aby se každý před odchodem z domova namazal krémem na opalování. V dnešní době existuje celá řada přípravků, včetně sprejů a emulzí. Zákazník si tedy z této široké škály může vybrat přípravek, který mu vyhovuje nejvíce. Nejvhodnější je mazat se několikrát denně, a to i pokud používáme voděodolný krém," vysvětluje MUDr. Helena Michalíková, vedoucí lékařka nově otevřeného dermatovenerologického centra na klinice Canadian Medical Pankrác House.

Při opalování zvažme, jaký je fototyp naší pokožky. Čím více melaninu pokožka obsahuje, tím lépe se opalujeme. V České republice se nejčastěji setkáme s lidmi s II. a III. fototypem - a ačkoliv se tento typ pokožky nespálí tak snadno jako keltský fototyp I, je nezbytné jej rovněž před sluncem chránit.

„Často se setkáváme s tím, že si lidé, kteří se dobře opalují, myslí, že se nemusí před paprsky chránit. Nicméně opak je pravdou. Ochrana před sluníčkem by se v létě měla stát rutinou. Slunce má na svědomí mnoho kožních onemocnění, přitom namazat se krémem trvá jen několik sekund. Není radno tento krok podcenit," říká MUDr. Michalíková.

 

„Rodiče by měli před slunečním zářením chránit také své děti. Ty totiž patří mezi nejcitlivější skupinu, do tří let by měly být na slunci opravdu jen minimálně. Časté spálení v dětství může totiž zvyšovat riziko rakoviny kůže v dospělosti," říká Kateřina Šédová z organizace Loono.

 

Jak poznat nebezpečné mateřské znaménko?

Kromě ochrany kůže před ultrafialovým zářením jsou nejlepší prevencí pravidelné kontroly vlastní pokožky a především mateřských znamének.

Upozornit na vznikající melanom nám pomůže tzv. ABCDE varovný systém.

Čím více písmenek je pozitivních u jednoho pigmentového znaménka, tím větší je pravděpodobnost, že se jedná o rizikový projev.

 

Samovyšetřením kůže provede zájemce aplikace Preventivka, jeho postup najdete také na webových stránkách Loono.

„Pokud během samovyšetření zaznamenáte nějaké z varovných signálů, zajděte za svým praktickým doktorem, nebo rovnou za dermatologem. Toho byste měli navštěvovat v rámci prevence alespoň jednou ročně, aby sledoval vývoj vašeho znaménka v čase," dodává Kateřina Šédová.

Při jakýchkoliv pochybnostech navštivte raději kožního lékaře, který je dostatečně školen k tomu, aby dovedl správně stanovit diagnózu, někdy i s pomocí speciálních optických přístrojů.

Zdroje:
Loono tisková zpráva: „Vyhýbání se přímému slunečnímu záření a dostatečný UV faktor. Loono u příležitosti Evropského dne melanomu radí, jak předcházet rakovině kůže."
EUC tisková zpráva: „Sezona plavek se blíží. Jak na bronzovou pokožku bezpečně."

Reference:
1. https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/melanom-je-sedmy-nejcastejsi-nador-u-nas-pocet-postizenych-stale-roste/

Zpět

KONČÍ HLAVNÍ HYGIENIČKA SVRČINOVÁ

Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.

NOVÝ ŘEDITEL SÚKL

MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie