KDY SE VYVAROVAT SLUNĚNÍ?
V červnovém Magazínu jsme si představili velkou skupinu látek, u které hrozí fotosenzibilizační reakce. Jsou součástí léků, mastí, doplňků stravy aj. Mohou vyvolat fotoalergické a fototoxické reakce také běžné potraviny? Nejen tuto otázku se pokusí ve svém druhém díle článku ozřejmit PharmDr. Tomáš Arndt.
Tretinoin
Tretinoin (též kyselina retinová) je derivát vitamínu A. Lokálně se používá k léčbě akné. Redukuje tvorbu komedonů (ucpaná ústí mazových žláz), má výrazný komedolytický účinek a stimuluje mitotickou aktivitu keratinocytů (buňky z nezrohovatělých vrstev kůže). Během léčby je třeba se vyvarovat slunění či návštěvy solária. Důležité je také vědět, že už samo akné není dobré vystavovat slunečnímu záření.
Benzoylperoxid
Tato látka (dostupná v lokálně používaných lécích na předpis) působí jako „olupovací" činidlo, urychluje obměnu kůže a čistí póry, čímž snižuje počet bakterií navíc k přímému antibakteriálnímu účinku. Kromě fotosenzitivity může u některých pacientů způsobit kontaktní alergii.
Vonné silice
Fotosenzitivní reakci mohou vyvolat také některé silice používané v aromaterapii. Jedná se především o citrusové silice, ale rovněž o silici skořicovou nebo levandulovou. Tyto a některé další vonné silice také mohou vyvolat dlouhotrvající přesuny pigmentu, které je obtížné vyléčit. Rovněž je třeba být opatrný při výběru parfémů s bergamotovým olejem.
Chemické UV filtry
Poněkud paradoxně mohou být příčinou vzniku fotoalergické reakce také chemické UV filtry používané v opalovací kosmetice (například benzofenony nebo cinnamáty). Řešením je použít opalovací prostředky, které obsahují fyzikální nebo minerální filtry (oxid titanu nebo zinku). Obvykle se vyskytují v produktech určených pro děti a citlivé zákazníky a na obalu je označení "mineral".
Kamenouhelný dehet (pix lithantracis)
Tato léčivá látka je používána často v lékárnách pro výrobu individuálně připravovaných léků (IPLP) k léčbě lupénky, atopického ekzému a seboroické dermatitidy. Po vystavení kůže UV záření na místě ošetřeném přípravkem s kamenouhelným dehtem může dojít k fotosenzitivní reakci. Zajímavé je, že k tomu dochází při UVA záření, naproti tomu pix lithantracis v kombinaci s UVB zářením má zvýšený terapeutický efekt a cílené ozařování po aplikaci dehtu se využívá již dlouhodobě při léčbě např. atopického ekzému či lupénky.
Barviva a další látky
Fotoalergickou reakci mohou také vyvolat další látky používané v ústních vodách, volně prodejných krémech či mastech a podobně. Může se jednat o barviva (včetně známé genciánové violeti, latinsky methylrosanilinium chloratum, používané například k léčbě aftů nebo při planých neštovicích), antiseptik (obsahujících tetrachlorsalicylanilid, triclosan, hexachlorofen, fentichlor nebo chlorhexidin, kyselina paraaminobenzoová). Například triclosan je obsažen v některých antibakteriálních mýdlech nebo čistících prostředcích. Chlorhexidin je součástí ústních vod, ale i mastí nebo krémů s antiseptickým účinkem.
LÉČIVÉ ROSTLINY
Nejznámější léčivou rostlinou v tomto ohledu je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Za fototoxicitu jsou zodpovědné obsažené látky hypericiny ze skupiny naftodiantronů (jinak související s antidepresivním účinkem). Ovšem, některé odborné zdroje uvádějí, že fotosenzitivní účinek třezalky se objevuje ne tak často, jak bychom podle její pověsti čekali. Pokud k ní dojde, projevuje se puchýřky podobnými spáleninám, doprovázené svěděním. Velmi vzácně může dojít k hemolýze nebo epileptickému záchvatu (popsáno několik případů). K vyvolání fototoxicity by bylo třeba podstatně větší dávka (nebo nižší dávka, ale užívaná nejméně dva týdny pravidelně), než jaká se nachází v doplňcích stravy, volně prodejných lécích nebo léčivých čajích. Zajímavé je, že náchylnější by měli být jedinci s bledou pletí.
K dalším léčivým rostlinám s vyšším fotosenziblizačním potenciálem patří zástupci čeledi miříkovitých (Apiaceae). Lze zmínit bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), kerblík třebule (Anthriscus cerefolium) neboli třebule pravá, všedobr horský (Peucedanum ostruthium, syn. Imperatoria ostruthium) nebo anděliku lékařskou (Archangelica officinalis).
Z dalších čeledí jsou to morušovníkovité (Moraceae), kde je možné uvést smokvoň ovocnou (Ficus carica) nebo routovité (Rutaceae) - například třemdava bílá (Dictamnus albus). Zde zodpovídají za fotosenzitivní reakci furokumariny. Také v čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae.) se tato reakce objevuje u některých druhů rostliny, příkladem uvádím rody: pelyněk (Artemisia), třapatka (Rudbeckia) nebo heřmánek (Chamomilla). Zde jsou „viníky" polyacetyleny a deriváty thiofenu.
POTRAVINY
Záludné mohou být ale i běžné (nebo i méně běžné) potraviny, které mohou způsobit fotoalergickou reakci. Patří k nim například karotka, celer, fíky, petržel, pastinák, routa, kmín, kopr nebo citrusy (obsahová látka bergapten).
Zdroje:
1. Bienová, M., & Kučerová, R. (2009). Léčba akné. Dermatologie Pro Praxi, 3(5), 251-256.
2. Martin, J., & Martinová, D. (2014). Léčivé rostliny s hypnotickým a sedativním účinkem. Praktické Lékárenství, 10(6), 226-228. http://www.praktickelekarenstvi.cz/archiv.php
Ostatní zdroje u článku ZDE nebo na vyžádání u autora.
