
Podzim a zima vždy přinesou respirační potíže a lékařům se plní ordinace. Jak letos vypadají chřipkové a covidové předpovědi?
Loni u nás zemřelo mnoho lidí, podle statistik nejvíc v létě letošního roku. Proto není dobré podcenit předpovědi odborníků.
Covid
Očkování proti covidu-19 včetně posilovacích dávek už akceptuje víc našich občanů, především těch starších a chronicky nemocných, ale ještě zdaleka to není ideální stav. V současnosti je situace stále poměrně dobrá, ale přece jen musíme počítat s možností jejího zhoršení. Doc. MUDr. Rastislav Maďar, epidemiolog a děkan LF Ostravské univerzity a předseda Lékařské rady center očkování a cestovní medicíny Avenier, k tomu sděluje fakta: „K u nás dominantním virovým kmenům čekáme subvariantu BQ.1 a subvarianty BQ.11 a BF.7., a tak je prevence stále velmi důležitá."
Žádoucí opatření do blízké budoucnosti
o očkování nejnovější vakcínou
o sedmidenní izolace nemocných (ovšem ministr Válek nedávno navrhoval její zrušení)
o dostatečně větrat; platí to výrazně především v této době, kdy budeme šetřit energiemi a omezovat topení, a to především v místnostech s větším výskytem osob - školy, spolupracovníci apod., žádoucí je používání čističek vzduchu
o monitorovat odpadní vody, včas zachycovat nové subvarianty koronavirů
o při zhoršení situace zavést opět ve zdravotnických a sociálních zařízeních povinnost nošení respirátorů; dobrovolnost nošení roušek a respirátorů souvisí s ohleduplností každého z nás, především v místech velké koncentrace osob - MHD, obchody v předvánočním i dalším období
Chřipka
V období sezony pravé chřipky v roce 2021 a 2022 byl výskyt jejích virů minimální. Preventivní opatření proti covidu účinkovala i proti ostatním respiračním nákazám, výskyt této nemoci se snížil a posunul do jarních měsíců.
V současném období má velká část naší populace nízkou hladinu ochranných látek proti chřipce:
„Obáváme se, že by mohla nastat nejhorší sezona za posledních 13 let - od pandemie způsobené virem A H1N1 v roce 2009," tvrdí doc. Maďar. „Naznačuje nám to epidemiologická situace v Austrálii v jejich zimních měsících, která byla nejhorší za posledních pět let. Varující jsou i údaje z chřipkové epidemie v některých částech jižní Ameriky."
Doc. Maďar v průběhu tiskové konference aktivně diskutoval se zástupci zdravotnických médií.
Hrozící epidemie chřipky by měla podle některých prognóz vrcholit po novém roce. Těžší forma chřipky oslabuje imunitu, a pokud by do tohoto vyčerpaného „terénu" nastoupila větší infekce SARS-CoV-2, může dojít dokonce i k hospitalizacím nerizikových skupin populace.
U chřipky platí stejné preventivní opatření jako u covidu: hygiena rukou, dodržování dostatečného odstupu od druhých osob nebo nošení respirátoru, a především očkování.
U nás je proočkovanost proti chřipce hluboko pod úrovní vyspělých zemí, kde se udává 30 procent u běžné populace a 75 procent u rizikových skupin. U nás se proočkovanost stále drží pod 10 procenty. A stále trvá, což je téměř nepochopitelné, nízká proočkovanost u zdravotnických a ostatních pracovníků, kteří pečují o rizikové pacienty.
K ohrožené populaci patří především osoby starší než 65 let, chronicky nemocní (srdce, cévy, diabetes, plíce, ledviny, oslabená imunita...)
Novinky v očkovací praxi
Používají se tetravalentní vakcíny s širší ochranou, pro osoby starší 60 let je letos k dispozici i vakcína (Efluelda) s čtyřnásobně vyšším počtem antigenů a možnost očkování dětí od dvou do 18 let nosní vakcínou, tedy pro malé ohrožené děti méně stresující možnost bezjehlové aplikace.
V budoucnu se očekává, že by byla k dispozici společná mRNA vakcína proti chřipce a covidu. Už dnes někteří lékaři nevylučují možnost podat obě očkování ve stejný den. Ale je třeba zároveň dodat, že na tento postup není jednotný odborný názor a že je zřejmě lepší dodržet odstup 14 dnů od jednotlivých očkování.
Chřipku tedy můžeme čekat, doufejme, trochu později - v lednu a únoru, tak nám zbývá čas dojít se naočkovat. Zdravotníci by opravdu měli jít příkladem.
Mgr. Jana Ulíková
PROGNÓZA OČEKÁVANÉ CHŘIPKOVÉ SEZÓNY
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.