Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



HYSTEROSKOPIE BEZ USPÁNÍ



Tisíce žen musí ročně podstoupit vyšetření dělohy - tzv. hysteroskopii. Většina z nich jde do nemocnice nebo na specializovaná pracoviště, kde zákrok absolvují v částečné nebo úplné narkóze. Důvodem, proč žena musí podstoupit hysteroskopii, je například abnormální krvácení, neobvyklý ultrazvukový nález nebo potíže s nitroděložním tělískem. Hysteroskopii ženy podstupují také za účelem vyloučení děložního faktoru sterility. Při hysteroskopii může lékař prohlédnout nejen dělohu, ale také odebrat vzorky tkáně k dalšímu prozkoumání nebo odstranit polypy, myomy, srůsty a další léze.

Indikace k hysterskopii:

  • Abnormální děložní krvácení - nepravidelné, silné 
  • Abnormální ultrazvukový obraz dutiny děložní
  • Sekundární dysmenorrhoea - nově vzniklé bolesti při menstruaci
  • Postmenopauzální krvácení - vždy důvodem k hysteroskopii (včasná dg. karcinomu)
  • Infertilita a sterilita - děložní příčiny až v 5-7% případů (nález polypu, myomu, chronického zánětu, srůstů atd.)
  • Lokalizace, úprava polohy a extrakce nitroděložního tělíska
  • Kontrola po operacích na děloze
  • Odstranění reziduí po potratu a porodu
  • Hysteroskopická sterilizace 
  • Vaginoskopie 

V zahraničí se výkon většinou provádí bez anestezie. Trend bez „uspání" se nyní postupně dostává i do České republiky

„Ve světě jednoznačně dominuje varianta bez anestezie, je totiž vhodná pro 90 % pacientek. V Česku jsme tak trochu zaspali dobu. Hysteroskopie, která patří k nejčastějším gynekologickým výkonům vůbec, se tady ať už v celkové, nebo částečné anestezii provádí přes 30 let a zvyk se těžko mění. Řada lékařů tuto možnost pacientkám nezmíní a posílá je rovnou do nemocnic. Nicméně pokrok nezastavíme, a stejně jako například cystoskopie, u níž se endoskopicky prohlíží dutina močového měchýře a trubice bez umrtvení, se časem i podoba hysteroskopie promění tak, aby byla pro pacientky co nejméně zatěžující," říká MUDr. Petr Kovář, specialista na hysteroskopii bez anestezie, gynekolog a vedoucí lékař zdravotnických zařízení Gynprenatal a Gynenatal. Těchto zákroků provádí asi 2 500 ročně.

„Žena, která jde na zákrok do nemocnice, v ní obvykle stráví 2-3 dny, musí absolvovat předoperační vyšetření včetně rentgenu srdce a plic a zátěž spojenou s anestezií. A zdravotní systém to samozřejmě stojí peníze," vysvětluje MUDr. Machač, Ph.D., předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

Vyšetření a případný zákrok bez uspání lze nabídnout i tzv. polymorbidním pacientkám. Tedy těm, které bojují s řadou jiných chronických nemocí, a anestezie tak pro ně představuje neúměrné zdravotní riziko. Stejně tak vyhovuje i starším pacientkám. Další významnou skupinou, která podle MUDr. Machače z metody profituje, jsou ženy, které nedávno porodily. Nemusí totiž kvůli zákroku odstavovat dítě od kojení.

V tuzemsku nabízí hysteroskopii bez anestezie méně než 10 pracovišť, mezi nimi nově klinika Reprofit, a to v nedávno otevřeném Centru ženského zdraví.

„Zájem je veliký, pacientky chtějí přijít, odbýt si jej a do půl hodiny odejít - a to jim umožníme," dodává MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař kliniky Reprofit.

Samotný zákrok trvá podle lékařů maximálně 15 minut, provádí se tenkým operačním nástrojem o maximální tloušťce 3 mm a je prakticky bezbolestný. Žena po něm hned odchází domů, nepotřebuje dovolenou či neschopenku.

„Nástroj, který při zákroku používáme, je tenčí než ten, kterým se zavádí děložní tělísko. Podle našich zkušeností polovina pacientek necítí vůbec nic, asi 45 % z nich zažívá lehkou nepohodu srovnatelnou s menstruací a asi 5 % žen při zákroku lokálně umrtvíme, podobně jako zubař znecitliví chrup," popisuje MUDr. Kovář.

Zdroj: MaVe PR

INKONTINENCÍ TRPÍ STEJNÝ POČET LIDÍ JAKO CUKROVKOU

KOMU HROZÍ PROLAPS DĚLOHY?

KDYŽ KILA BRÁNÍ POČETÍ

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME