
Diagnóza neplodnosti znamená, že pár není schopen do jednoho roku otěhotnět při pravidelném nechráněném pohlavním styku. V České republice se neplodnost týká každé čtvrté až páté dvojice. Jedním z důvodů, proč se páru nedaří, můžou být kila navíc, a to jak u ženy, tak i u muže. V jednom mililitru ejakulátu zdravého muže by spermiogram měl odhalit přes 15 milionů spermií. Obézní muži riskují snížený počet spermií nebo nekvalitní spermie. Obézní těhotné ženy mají navíc až o třetinu vyšší riziko, že své dítě nedonosí. Potvrzují to nejnovější výsledky španělské studie Ženská obezita zvyšuje riziko potratu geneticky zdravého embrya.
Obezita, která je definována jako BMI (Body mass index) vyšší než 30, brání v úspěšném početí dítěte jak mužům, tak ženám. A to i prostřednictvím metod asistované reprodukce!
„V rámci Evropy jsme jedni z nejobéznějších. Každý druhý Čech má nadváhu a pětina se potýká s obezitou. Tato statistika se významně promítá i do našeho oboru asistované reprodukce (IVF). Obezita rodičů ovlivňuje léčbu už od prvopočátku, včetně její úspěšnosti," vysvětluje specialista na asistovanou reprodukci MUDr. Tomáš Bagócsi z kliniky Reprofit.
.......................................
Ženy s nadváhou nebo obezitou nezřídka vykazují zvýšenou hladinou androgenů - mužských pohlavních hormonů. Tyto a další poměrně složité hormonální změny, ke kterým vlivem zvýšeného množství tukové tkáně může v organismu ženy docházet, vedou mimo jiné k častějším anovulačním cyklům. Bez proběhnutí ovulace přitom nedojde k uvolnění zralého vajíčka a není možné jeho splynutí se spermií.
Provedené vědecké studie odhalily, že obézní ženy trpí:
U jejich potomků navíc hrozí budoucí rozvoj obezity a dalších souvisejících zdravotních problémů více než u dětí rodičů s normální váhou.
https://www.zenska-neplodnost.cz/
.......................................
V ženském těle nadbytek tuku způsobuje hormonální nerovnováhu, nepravidelný menstruační cyklus a ztrátu ovulace. Potenciální matky tudíž nemohou přirozeně otěhotnět. Vyhráno ale nemají ani s pomocí specialistů na léčbu neplodnosti.Umělé oplodnění u obéznějších žen je komplikovanější než u žen se zdravou tělesnou hmotností.
„Zaznamenáváme například nižší účinek injekcí, složitější anestezii i odběr vajíček. Ani v případě, že žena skutečně otěhotní, není šťastný konec zaručen.Obézní ženy mají v těhotenství problémy například s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem. Ohrožený je ale i plod, a to vrozenými vývojovými vadami nebo potratem. Obézní ženy mají až o třetinu vyšší riziko nedonošení dítěte. Ani IVF není schopné tyto hrozby odstranit," říká MUDr. Bagócsi a dodává: „Z nejnovějšího výzkumu španělských vědců víme, že embrya obézních žen nejsou méně kvalitní. Ztrátu plodu nejspíš způsobuje hormonální a metabolická nerovnováha v těle matky."
Specialista také upozorňuje na to, že se z matky na dítě v děloze přenáší i predispozice k obezitě.
Váhu dostat pod kontrolu ještě před otěhotněním
Odborníci na IVF a gynekologové radí pacientkám, které plánují otěhotnět, aby se pokusily svoji váhu snížit. Obvykle před podstoupením léčby doporučí ženám také návštěvu dalších odborníků z řad diabetologů a kardiologů, aby vyloučili možné zdravotní problémy, které s sebou obezita přináší. „Doporučuji jim také spolupráci s dietologem a osobním trenérem. Je důležité postavit se k problému komplexně. Nestačí před vložením embrya krátkodobě zhubnout, je potřeba si zdravou váhu udržet. Dítě bude matku potřebovat i za dalších patnáct let. Délka dožití se přitom vlivem obezity významně zkracuje," vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda výboru Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP a lékař z IVF Clinic.
Obezita způsobuje problémy s početím i u mužů - čím vyšší mají BMI, tím horší jsou výsledky jejich spermiogramu.
„Tuková tkáň není jen pasivní schránka na kalorickou zásobu, ale aktivní součást těla. Tuk produkuje nadbytek estrogenu, který vede u mužů k potlačení testosteronu, a tím i poklesu libida a zhoršení kvality spermií," popisuje MUDr. Bagócsi.
Současně se snížením hmotnosti mohou potíže s početím vymizet, a to jak u mužů, tak u žen. Budoucí otcové spolu se zdravou tělesnou váhou získají také dobré výsledky spermiogramu a ženy pravidelný menstruační cyklus s ovulací.
„Už 5% pokles hmotnosti může nastartovat u části pacientek ovulaci. Platí, že s každým ztraceným kilem se zvyšuje šance na odstranění problémů s plodností. Problematické je to u starších žen nad 36 let věku, protože hrozí, že v mezičase, kdy hubnou, dojde k významnému zhoršení kvality jejich vajíček," upozorňuje MUDr. Bagócsi.
Obézní pacientky i pacienti vyhledávají specialisty na reprodukci stále častěji a podle lékařů se trend nezmění ani v budoucnu.
„Vlivem úspor lidé omezí své výdaje za koníčky a sport. Zároveň budou nakupovat levnější a méně kvalitní jídlo. To bezesporu současnou epidemii obezity ještě zhorší," uzavírá MUDr. Machač.
Zdroje: MaVe PR, https://www.zenska-neplodnost.cz/
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.