Dozrávání a vývoj orgánových funkcí vede ke změnám v absorpci léčiv, jejich pohybu v těle i metabolismu a vylučování. Fungování léčiv se tak může u dětí oproti dospělým lišit.  

Například zpomalené vylučování léčivých látek se objevuje u některých antibiotik podávaných nitrožilně - intervaly mezi dávkami jsou u nezralých novorozenců i 48 hodin, zatímco s narůstajícím věkem je to 8-12 hodin. O specifikách farmakologie u dětí pojednává první část článku ZDE

FARMAKOLOGICKÉ STUDIE U DĚTÍ

Problematika klinických farmakologických studií je u nás obdobná jako v jiných zemích Evropy - realizace studií je obecně u dětí mnohem náročnější než u dospělých.

„Například informovaný souhlas s prováděním lékové studie u dospělých je zpravidla v jediné verzi, zatímco u dětí potřebujeme několik verzí podle věkových skupin - žádáme o souhlas rodiče, nezletilé mezi 12-18 let a někdy i mladší věkové kategorie," zmiňuje jedno z úskalí MUDr. Pavla Pokorná, Ph.D., která je pověřena vedením Českého národního centra klinické farmakologie při 1. LF UK.

Podle posledních dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) tvoří farmakologické studie prováděné u dětí v České republice jen 10 % z celkového počtu studií.

Podobně jako v zahraničí ani u nás většinou není klinická farmakologie v neonatologii nebo pediatrii součástí infrastruktury nemocnic nebo univerzitních institucí. Kromě toho není v současné době ani součástí evropských standardů v pregraduálním a postgraduálním vzdělávání v neonatologii a pediatrii.

„Realizace klinické farmakologie v této oblasti znamená propojení mnoha odborností, které je primárně založeno na rozsáhlé spolupráci a vytváření sítí mezi skupinami odborníků v jedné nebo více institucích," vysvětluje MUDr. Pokorná.

Ze všech výše uvedených důvodů existují snahy tuto problematiku sjednotit. Již v roce 2014 vydala Americká pediatrická akademie prohlášení, které v roce 2020 doplnily také Evropská pediatrické akademie a Evropské společnosti pro rozvoj perinatální a pediatrické farmakologie a společně definovaly zásady správného používání léčiv v dětské populaci. Oba dokumenty shrnují problematiku a obsahují návod, jak správně používat léčiva v režimu off-label a neregistrovaná léčiva v dětské populaci podle současných poznatků.

„V některých státech je klinicko-farmakologická tradice v neonatologii a pediatrii mnohem delší, než je tomu u nás - například ve Spojeném království, Belgii, Nizozemsku nebo Skandinávii. Tyto země klinickou farmakologii praktikují již několik desítek let a jejím základem je propojení odborníků s národními regulačními orgány, jakým je v České republice SÚKL, nebo nadnárodními orgány (EMA, FDA)," říká MUDr. Pokorná a jako konkrétní příklad takovéto spolupráce uvádí databáze léčiv pro dětskou populaci.

„V České republice jsme tuto příležitost dostali v podobě finanční podpory grantu komercionalizace v letošním roce. Začínáme tvořit databázi základních léčiv používaných u dětí v ČR - nejprve se budeme zabývat nejvíce používanými léčivy, tj. léčivy proti horečce a bolesti, paralen a ibuprofen," dodává doktorka Pokorná, jejíž tým navázal během akademického pobytu mobility na Univerzitě Karolinska ve Stockholmu v roce 2020 také spolupráci s pediatry, farmaceuty a farmakology ze Švédska, kteří vytvořili databázi s názvem E-Ped. Databáze v ČR bude uživatelsky přívětivá, obsahovat informace o konkrétních léčivech používaných v ČR, návod, jak je použít, dávkování a upozorňovat na možné nežádoucí účinky u dětí. 

BEZPEČNÁ A ÚČINNÁ FARMAKOTERAPIE DĚTÍ

O propojení se snaží také iniciativa sdružující celoevropskou síť klinických center v konsorciu conect4children (C4C). Má usnadnit vývoj nových léčiv a léčebných metod pro dětskou populaci. V České republice je koordinačním centrem Farmakologický ústav 1. LF a VFN spolu s Klinikou pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN.

Jednou z aktivit českého centra C4C bylo například dotazníkové šetření ve spolupráci s praktickými lékaři pro děti a dorost. Studie zjišťovala aktuální stav užívání protikřečových léčiv u českých dětí do tří let věku.

„Připravujeme také edukační materiál o dávkování léčiv, například paracetamolu, určený pediatrům i rodičům. Je velmi důležité, aby rodiče měli u takto široce užívaných léků k dispozici dostatek přehledných, vědecky podložených, a přitom laicky srozumitelných informací," zdůrazňuje doktorka Pavla Pokorná s tím, že obdobný materiál vzniká i pro informaci o správném užívání dalších léků používaných v dětské populaci. Do této aktivity se významně zapojili studenti 1. LF UK.

Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK, MEDIALOGY (1. 6. 2022)

Dále k problematice:

FARMAKOTERAPIE U DĚTÍ

KLINICKÁ HODNOCENÍ MODERNÍCH LÉČIV