
V aktuálním článku se zaměříme na metodu podobnou analýze nákladů a efektivity (CEA), o které pojednával předchozí díl seriálu.
Metoda, které se věnuje tento článek, ale bere, na rozdíl od předchozí metody CEA, v úvahu kvalitu života pacienta. Analýza nákladů a užitku (Cost-Utility Analysis, CUA) porovnává náklady (náklady na léčbu, hospitalizaci, léky) s přínosy (zlepšení kvality života-QALY, snížení morbidity). Vznikla pro ta hodnocení, která nelze srovnávat pouze finančně. Ještě připomenu (již jsem o tom psal): QALYs (Quality-Adjusted Life Years; česky: kvalitou života upravené roky života) kombinují délku života a kvalitu života. Jeden QALY představuje rok života v plném zdraví.
Výsledkem se často prezentují jako poměr nákladů na QALY, což umožňuje srovnání efektivity různých intervencí. CUA je specifickou variantou analýzy nákladů a přínosů (CBA): používá se tehdy, když jsou výstupy projektů různorodé a obtížně ocenitelné v penězích.
Tato metoda srovnává náklady na různé zdravotní intervence s počtem QALYs, které generují. Tím se hodnotí efektivita jednotlivých intervencí.
Existují i alternativní postupy této metody, než je parametr QALY:
Výzkumníci ovšem musí v tomto případě uvést, proč nebylo možné použít všeobecně používaný parametr QALY.
Ve zdravotnictví se používá pro hodnocení nákladové efektivity léčebných postupů, preventivních programů a dalších intervencí. Analyzuje alternativy s nestejnými, subjektivně srovnatelnými výsledky a jejím úkolem je zjistit, nakolik jednotlivé hodnocení nabídky, s ohledem na vynaložené náklady, odpovídají očekávanému uspokojení potřeb a cílů. Je založena na porovnávání přírůstku zdrojů s výsledky, které vyjádříme ve formě užitku z daného programu, projektu, akce atd. Jinými slovy zjišťujeme, jak dodatečné náklady vedou ke změnám užitku u sledovaných programů. Ta varianta, u níž je změna užitku nejvyšší, je k realizaci dodatečných nákladů nejvhodnější.
Dotazníky kvality
Kvalita života může být měřena obecnými dotazníky nebo dotazníky specifickými pro dané onemocnění. K vyjádření kvality života se používají nástroje utility/užitečnosti. Pro tyto výstupy jsou zpracována data získaná v dotaznících. V dotaznících se používají bodové stupnice či škály, v nichž respondent vyjadřuje pocit svého uspokojení z porovnávaných alternativ. Základem je subjektivní výpověď respondenta o očekávání tzv. toku užitků, přičemž možná očekávání jsou seřazena do škál od jednoho extrému k druhému.
Termín "tok užitku" v ekonomickém kontextu odkazuje na tok spotřeby statků a služeb, a s ním spojený pocit uspokojení (užitek) spotřebitele. Jedná se o množství spotřebovávaných statků a služeb a související změnu celkového a mezního užitku.
Dotazníky kvality života specifické pro onemocnění zohledňují kvalitativní stránku pacientova zdravotního stavu při určitém onemocnění. Při jejich použití není možné hodnotit různé nemoci mezi sebou (jsou proto určeny pouze k posouzení různých intervencí v rámci jedné chorobné jednotky).
Obecné dotazníky kvality života postihují problematiku kvality života v co největší šíři. Jsou proto použity pro široké skupiny pacientů a pacientek a dovolují porovnávat kvalitu života při jednotlivých onemocněních mezi sebou nebo se zdravou populací.
Pro zjednodušení lze uvést příklad z odborného tisku: Existují 2 různé léky na stejnou nemoc. Lék A stojí 10 000 Kč a generuje 5 QALYs. Lék B stojí 15 000 Kč a generuje 8 QALYs. CUA by porovnala náklady a užitek obou léků a určila, který lék je nákladově efektivnější.
Příklady:
Očkování proti infekčním nemocem: analýza nákladů a užitku vakcinace (například proti chřipce), jenž hodnotí náklady na vakcinaci proti chřipce ve srovnání s náklady na léčbu chřipky a její komplikace.
Kardiovaskulární rehabilitace: porovnání nákladů a užitku ambulantní rehabilitace versus lázeňské léčby u pacientů se srdečními onemocněními.
Léčba chronických onemocnění: hodnocení nákladů a užitku různých léčebných režimů pro diabetes nebo astma.
PharmDr. Tomáš Arndt
FARMAKOEKONOMIKA NEJSOU JEN NÁKLADY NA LÉČBU
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.