Všimli jste si, že kuřáků pomalu a jistě ubývá? A že už kavárny a restaurace nepláčou, že jim ubývá hostů? Ovšem ti skalní kuřáci - a myslím, že jsou to ve velkém procentu bůhví proč ženy - se s cigaretou ne a ne rozloučit. Přitom každý důvod přestat kouřit je dobrý.
Psát znovu všechna známá fakta o tom, které nemoci kouření způsobuje a jak výrazně zkracuje život, je zbytečné, to už jsme všichni četli tisíckrát. Ovšem málo mluvíme o konkrétním a zdokumentovaném negativním vlivu na životní prostředí. Tabák ničí naše zdraví a životy také vlivem na vzácné zdroje a ekosystémy naší planety.
„V tomto smyslu je to nebezpečné nejen pro nás všechny, ale především pro rozvojové země, odkud pochází většina tabákové produkce. Každou cigaretou, kterou kuřák vykouří, doslova spaluje zdroje, na kterých závisí naše existence." To jsou slova dr. Ruedigera Krecha, ředitele oddělení podpory zdraví WHO.
Tabákový průmysl a životní prostředí
Důsledkem pěstování tabáku v rozvojových zemích je odlesňování. Kvůli němu se každý rok zničí až 3,5 milionů hektarů půdy. Tabák je napadán různými škůdci a plísněmi, a proto se musí chemicky ošetřovat, a to i pesticidy; v těchto oblastech se často používají i chemikálie, které jsou ve vyspělých zemích zakázané, protože kontaminují půdu. Tabák vstřebává z půdy mnoho dusíku, fosforu a draslíku, víc než jiné plodiny. Celosvětové dopady mají i obrovské emise kysličníku uhličitého a velká spotřeba vody a energie, které by rozvojové země, kde je nedostatek potravin, mohly použít na pěstování něčeho užitečnějšího, než je tabák.
Rozkládají se až 15 let
Vajgly, zdvořileji řečeno cigaretové nedopalky, které kuřáci bohužel stále házejí, kam je napadne, tvoří malý, ale početný toxický odpad:
„Cigarety s filtrem se vyrábějí od 50. let minulého století," říká prof. Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN. „Měly vzbudit dojem, že díky nim je kouření méně škodlivé, ale není tomu tak. Obsahovaly dokonce i azbest. Naprostou většinu škodlivých látek tyto filtry nezachytí a některé škodliviny v nich dokonce vznikají. A o tomto faktu ještě mnozí z kuřáků nic netuší."
I když jsou nedopalky malé, zabírají překvapivě velký podíl v odpadech z veřejných prostranství - z ulic, parků nebo pláží; celých 40 procent. Jejich rozložení zabere 12 až 15 let! A jsou to právě cigaretové oharky, které jsou zařazeny mezi toxický odpad.
Znečišťují i vodu
Při kontrolách znečištění odpadních vod se zjistilo, že jeden jediný vajgl znečistí až 500 litrů vody. Ing. Věra Očenášková z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, která se zabývá analýzou metabolitů návykových látek, dokládá, že dvojnásobné zvýšení obsahu nikotinu a jeho metabolitů v odpadních vodách se zjistí například v posledním dnu každého roku.
Dva miliony kuřáků jen u nás, pokud vykouří 10 cigaret denně, vyprodukuje 20 miliard oharků za rok; pokud chceme být ještě přesnější, tak je to 63 tisíc každou vteřinu. A ještě jeden údaj z ciziny - oharky snadno spolknou divoká zvířata, škodlivé látky z nich byly nalezeny v tělech 70 procent mořských ptáků a v 30 procentech u mořských želv.
......
Kouř je vždy směsí tisíců škodlivých látek
......
Screening karcinomů plic
V naší zemi stále kouří asi dva miliony lidí. „Rakovina plic, která je v 90 procentech důsledkem kouření, je nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor," tvrdí doc. Jiří Votruba, přednosta 1. interní kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK.
Na snímku: prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc., děkan 1. LF UK, prof. Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN a doc. Jiří Votruba, přednosta 1. interní kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK.
V časném stádiu se zachytí jen necelá pětina případů - plíce nebolí a nevarují. Z těch, u nichž se nemoc se objeví pozdě, přežije pět let jen něco přes 10 procent. Proto si (i v rámci Světového dne bez tabáku vždy posledního května) připomínáme cílený program časného záchytu; praktičtí lékaři oslovují současné i bývalé kuřáky a doporučí jim screeningové vyšetření pomocí výpočetní tomografie, které umí do několika minut odhalit i malý nádor.
Z tiskové konference zpracovala pro Magazín Mgr. Jana Ulíková
K problematice by Vás dále mohlo zajímat:
ROZHOVOR NA TÉMA ODVYKÁNÍ KOUŘENÍ
ZÁVISLÝ KUŘÁK SI CIGARETU VŽDY OPATŘÍ
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz