Pandemie koronaviru přinutila přibližně čtvrtinu českých kuřáků omezit, nebo se dokonce zcela zbavit závislosti na cigaretách. Podle lékařů za to nejčastěji mohl strach z případného horšího průběhu onemocnění. Současné zdražování na ně ale podle odborníků dopad mít nebude. Před silnou závislostí, kterou vyvolává nikotin nejen v cigaretách, varují odborníci u příležitosti Světového dne bez tabáku. Ten připadá na 31. května.
„Závislí kuřáci si cigarety opatří vždy. I za cenu, že se musí omezit v jídle, vzdělání nebo jiných důležitých aktivitách. Vidíme to dobře na psychiatricky nemocných, kde je vysoké procento kuřáků. Třetina jejich čistého příjmu padne na cigarety. Vysoká cena cigaret je však účinnou prevencí - díky ní by mnoho mladých vůbec kouřit nezačalo," vysvětluje prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Kuřáci podle ní velmi často tvrdí, že cigarety jim pomáhají zmírnit stres. „Realita je však taková, že přestože se po potažení z cigarety krátkodobě vyplaví hormony štěstí - především dopamin, zrychluje se srdeční akce kuřáka a do krve se vyplavují stresové hormony," dodává prof. Králíková.
Většina dospělých kuřáků se již v minulosti snažila své závislosti zbavit. Bez odborné pomoci to však zvládne jen 3-5 % z nich. Při intenzivní léčbě pod dohledem specialistů nekouří po roce přibližně 35 % kuřáků, kteří ji podstoupili. Možnosti této léčby hrazené ze zdravotního pojištění loni využilo jen 692 kuřáků, tedy pacientů s diagnózou F17. Pomoc lidé najdou v centrech pro závislé na tabáku nebo u plicních lékařů, kteří jsou garantem a iniciátorem programu včasného záchytu karcinomu plic.
Centrum pro závislé na tabáku (CZT) III. interní kliniky 1. LF UK a VFN bylo založeno v roce 2005 podle Nicotine Dependence Center na Mayo Clinic v USA. Od té doby jím prošlo více než 7 000 pacientů - kuřáků. Centrum slouží jako referenční pracoviště pro více než 40 podobných center v ČR, jejichž lékaře i sestry personál CZT vyškolil. Léčba je v těchto centrech, která jsou vždy součástí nemocnic, hrazena ze zdravotního pojištění.
Závislost na nikotinu vzniká v dětském věku. Rizikové jsou nikotinové sáčky
Typický věk pro první cigaretu je 10-12 let. Po svých 18. narozeninách si poprvé zapálí jen jeden kuřák z deseti. Mezi dětmi jsou nyní velmi populární elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky, které nepodléhají žádné regulaci.
„Nikotinové sáčky nepatří mezi tabákové výrobky. Kdokoliv si je proto může koupit v libovolném množství. Nikotin v nich obsažený přitom způsobuje těžkou závislost. Z šetření prováděných zdravotními sestrami při osvětových akcích ve školách vyplývá, že zkušenost s touto návykovou látkou má polovina dětí v 5. a 6. třídách," upozorňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Nikotinové sáčky si uživatelé umisťují pod horní nebo spodní ret. Nikotin se jim tak do těla dostává ústní sliznicí, což s sebou nese především riziko vzniku závislosti.
Preventivní programy a screening
V žebříčku škodlivosti nikotinových výrobků jsou však na prvním místě stále cigarety. Pro dlouholeté kuřáky proto fungují preventivní programy pro záchyt vážných plicních onemocnění, za která cigarety mohou nejčastěji.
„Letos jsme jako jedni z prvních v Evropě spustili program časného záchytu rakoviny plic. Praktičtí lékaři oslovili více než 1 000 lidí. Máme radost, že se projekt rozjíždí a spolupráce mezi praktickým lékařem, pneumologem a radiologem se daří," říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.
Program míří na osoby mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den. Rakovinu plic odhalí lékaři ročně u 6 500 jedinců. V drtivé většině případů je bohužel doposud nemoc už ve fázi, kdy ji nelze operovat. Cílem preventivního programu je zachytit rakovinu v časných stadiích, a zvýšit tak šance nemocného na úplné uzdravení.
Do konce letošního roku se kuřáci mohou zapojit také do programu časného záchytu chronické obstrukční plicní nemoci. Lékaři prohlídku doporučují lidem ve věku 40-69 let, kteří kouří po dobu minimálně 10 let jednu krabičku denně a při rychlejší chůzi je trápí dušnost. Za 90 % případů této nemoci totiž může cigaretový kouř.
„Program jsme spustili už v roce 2018, v době pandemie covid-19 však obecně klesl počet preventivních prohlídek, při kterých se lidé vhodní do tohoto programu, detekují. V ordinacích plicních lékařů se zatím podařilo vyšetřit téměř 1 000 pacientů. U třetiny z nich jsme objevili onemocnění CHOPN, což je mnohem více, než jsme předpokládali." dodává PhDr. Karel Hejduk z Národního screeningového centra, které nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci, nádorových onemocnění aj.
Zájemci o vyšetření plic se mohou obracet na ordinace, jež jsou uvedeny na webu screeningy.cz/zdraveplice.
Zdroj: MaVePR
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz