V srpnovém vydání Magazínu připomněl PharmDr. Tomáš Arndt význam obsahových látek v lesních plodech - jahodníku, ostružiníku maliníku a ostružiníku pro lidské zdraví. Vypíchl fakt, že rostliny našich lesů, jako jsou jahodník nebo maliník, se jako droga využívají převážně ve formě listů. Protože ale i plody těchto rostlin ukrývají celou řadu biologicky významných látek, zaměřil se na ně v srpnovém článku.

Jaký přínos má například kyselina jantarová, obsažená v malinách, pro náš organismus?

V jakých plodech najdeme tanin?

Kdy sbírat lesní jahody?

Odpovědi naleznete v článku ZDE

V září se spolu s PharmDr. Tomášem Arndtem podíváme podrobněji na borůvky a brusinky.

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus L.)

Brusnice borůvka patří do čeledi Ericaceae (vřesovcovité). Borůvka černá (Vaccinium myrtillus) je drobný keř, který se stal oblíbeným cílem nájezdů sběračů borůvek. Bohužel to často způsobí poničení porostů a následkem se v dalším roce urodí daleko méně plodů. Patří do čeledi Vacciniaceae (brusnicovité). Plodem je modročerná (i bělavá, červená nebo nazelenalá) ojíněná kulovitá bobule o průměru až jednoho centimetru, lidově borůvka. V sušené formě jsou i lékopisnou drogou (Myrtilli fructus recens, Myrtilli fructus siccus).

Borůvky obsahují velké množství přírodních látek, až překvapivě mnoho na tak drobné plody! Můžeme v nich najít antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamín A, resveratrol, vitamin C, vitaminy skupiny B, ovocné cukry, hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek, chrom, organické kyseliny (jablečná a citrónová), třísloviny, tuky, pektin, pektóza (pektinová látka, způsobující rosolovatění), barviva a další látky.

Vzhledem k obsahu tříslovin jsou borůvky tradičně používané v případě průjmů. Působí také antibakteriálně, posilují cévní stěnu, přispívají k regeneraci oční sliznice (zejména pro to se vyskytují v řadě doplňků stravy) a používají se jako doplněk léčby při zánětu ústní dutiny a hrtanu pro své antiseptické působení.

Některé ze zmíněných látek jsou důležité zdroje pro farmaceutický průmysl. Jedná se o fenolické látky, anthokyaniny, flavonoidy (například kvercetin nebo myricetin) a hydroxyskořicové kyseliny. 

Pro farmaceuty jsou borůvky zajímavé pro své antioxidační, antikancerogenní, protizánětlivé nebo antimikrobiální aktivity. 

Z nich anthokyaniny jsou významná barviva, která jsou biochemicky příbuzná právě s flavonoidy. Anthokyaniny blokují srážení krevních destiček, takže působí antikoagulačně. Také působí protizánětlivě a přispívají k prevenci vzniku makulární degenerace sítnice oka.

Hydroxyskořicové kyseliny jsou důležité pro samotnou rostlinu. Chrání ji proti rostlinným patogenům, nízké teplotě nebo intenzivnímu slunečnímu záření.

Další zajímavou skupinou látek jsou glukokininy, z nichž nejznámější je myrtillin. Různými mechanismy přispívají ke snížení hladiny glukózy v krvi. Přisuzuje se to blokování glukagonu, který mobilizuje odbourávání zásob glykogenu na glukózu.

Borůvky také vzhledem k obsahu antioxidantů a vitaminu C podporují dobré fungování imunitního systému. Také posilují cévní systém, a tím zlepšují krevní oběh a prokrvení končetin.

Na závěr u borůvky černé je možné uvést, že také přispívají k podpoře léčby respiračních a jiných zánětlivých onemocnění sliznic tím, že chrání sliznice a stimulují jejich regeneraci.

Brusnice brusinka (Rhodococcum vitis-idaea L.)

Brusnice brusinka patří do čeledi Ericaceae (vřesovcovité). Červené plody mají specifickou chuť, kterou si někdo oblíbí, jinému připadá spíš kyselá a nahořklá a raději si počká na brusinkový džem nebo kompot. Jsou kulovité a lesklé.

Obsahují hodně minerálních látek (hlavně vápník, dále pak vápník, hořčík a fosfor). Z dalších látek obsahují cukry, provitamin A (beta karoten), vitamin C, barviva (flavonoidy, antokyany), třísloviny, glykosidy a organické kyseliny. O některých těchto látkách jsem se zmínil už dříve.

Pozoruhodný je u brusinky vysoký obsah kyseliny benzoové, která je vlastně přírodní konzervační látkou a zaručuje dobrou trvanlivost jak čerstvých, tak zpracovaných plodů. Jsou také významným zdrojem flavonolových glykosidů, proanthokyanidinů a fenolových kyselin jako jsou například sinapová, kávová a kumarová. 

Ke svému anglickému názvu cranberry přišly brusinky tak, že květy rostliny se pohybem větru podobají ptačí hlavě jeřába, proto byl jejich název Crane Berry (jeřábí bobulky) později zkrácený na cranberry. 

Často se pod hromadným označením "brusinka" zahrnuje i jejich severoamerická varianta, klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon), označovaná hlavně v doplňcích stravy jako "kanadské brusinky". Ty ovšem na rozdíl od tuzemských brusinek jsou větší, mají světlou, tuhou dužinu s intenzivní chutí a jemně trpkým nádechem. Rovněž také existuje klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos L.) Česká (a vlastně evropská) varianta (latinsky také označována Vaccinium vitis-idaea) se bohužel u nás vyskytuje již spíše vzácně a rostliny jsou chráněné.

Brusinky jsou vhodným doplňkem dietního jídelníčku diabetiků, dále se používají proti průjmu a přispívají ke zklidnění potíží se žlučníkem. Příznivě působí u žaludečních vředů nebo onemocnění srdce a oběhového systému (snížení hladiny cholesterolu i krevního cukru, prevence kornatění tepen). Toto vše musí potvrdit ještě další vědecké studie. Nejvíce se ovšem používají při prevenci a léčbě zánětů močového měchýře, ledvin, prostaty a celého močového ústrojí. V tomto případě se jedná o antiadhezivní působení látek, které jsou obsaženy v brusinkové šťávě. Princip tohoto působení spočívá v tom, že inhibují adherenci bakterií Escherichia coli na stěnu sliznice močových cest. Ty pak už nemohou škodit. Tyto účinky mají látky obsažené v brusinkách - anthokyanidiny a proantokyanidiny.

Důležitou roli hraje také látka arbutin, která se v našem organismu přeměňuje na hydrochinon. Ten působí antibakteriálně na možnost adheze škodlivých látek na sliznici močových cest. Podmínkou k tomu je alkalická moč. Tu způsobuje během působení arbutinu parciální zmýdelnění konjugátů.

Podle některých studií mají látky obsažené v brusinkách (také v klikvě) přínos při léčbě kardiovaskulárních chorob a rakoviny. Jde o zvýšené antioxidační aktivity plazmy a inhibice oxidace LDL (low density lipoprotein, ukazatel spojený s kardiovaskulárními chorobami) V evropských brusinkách převažují 3-O-glukosidy kyanidinu a peonidinu. Takže i v „našich" brusinkách se najde celá řada zajímavých látek....

PharmDr. Tomáš Arndt

Literatura a zdroje (pro oba díly článku):

1. Ha Thuy Cao, Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy, bakalářská práce, Fakulta chemická, Vysoké technické učení v Brně, Brno 2019.

2. DUŠKOVÁ, Ludmila a Jan KOPŘIVA. Pěstujeme maliny, ostružiny a borůvky. 1. vyd.Praha: Grada Publishing, 2003

3. Bc. Monika Němcová, KVALITA DROBNÉHO OVOCE V PRŮBĚHU SKLADOVÁNÍ, Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Lednice 2017.

4. HRIČOVSKÝ, Ivan a kol. Drobné ovoce a méně známé druhy ovoce. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 2002

5. Végh, V. (2013). Látky obsažené v brusinkách a infekce močového traktu. Farmi News, 11(3), 44.

6. KOPEC, Karel. Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny. 1 vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1998

7. Velíšek, J. (2002). Chemie potravin (Vyd. 2., upr). OSSIS.

8. Nováčková, M., & Chmel, R. (2012). Brusinky a probiotika - prevence a adjuvantní léčba recidivujících uroinfekcí. Praktické Lékárenství, 8(3), 110-112.

9. Sochorová, N., Hilšerová, S., & Vidlář, A. (2012). Brusinky nejen v urologii. Urologie Pro Praxi, 13(4), 180-182. http://www.urologiepropraxi.cz/archiv.php

10. https://www.celostnimedicina.cz/boruvka-cerna-vaccinium-myrtillus.htm

11. Kašparová, M. (2009). Borůvka černá (Vaccinium myrtillus L.). Praktické Lékárenství, 5(3), 143-145.

12. Koupý, D., Kotolová, H., & Rudá Kučerová, J. (2015). Účinnost fytoterapie v podpůrné léčbě diabetes mellitus typu 2. Česká A Slovenská Farmacie, 64(1-2), 3-6. 13.

13. https://www.celostnimedicina.cz/bioflavonoidy.htm

14. https://www.casopisroots.cz/ostruzinik-krovity-rubus-fruticosus/

15. Sedláček, P. (2010). Lidové recepty z borůvek, malin, ostružin, brusinek a medvědice. Regenerace 18 (7), 19.

16. https://www.celostnimedicina.cz/ostruzinik-malinik-rubus-idaeus.htm

17. Malinkovičová M., Pěstitelská technologie maliníku a ostružiníku, Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Lednice 2010

18. Chytilová, K., Pazdera, J., & Tvrdý, P. (2010). Fytoterapeutika a jejich vliv na orální zdraví. Česká Stomatologie A Praktické Zubní Lékařství. Praktické Zubní Lékařství, 110-58(6), 83-87.

19. Jaroš, Z. (1995). Molybden-biologie a toxikologie. Časopis Českých Lékárníků, 67(9), 25.

20. Suchý, V. (1994). Biologicky aktivní polyhydroxyfenoly. In CADISO 94 (pp. 56-58).

21. LEGARTOVÁ, Soňa, G. SBARDELLA, Stanislav KOZUBEK a Eva BÁRTOVÁ. Ellagic acid-changed epigenome of ribosomal genes and condensed RPA194-positive regions of nucleoli in tumour cells. Folia biologica. 2015, 61(2), 49-59. ISSN 0015-5500.

22. Bodlák, J. (2001). Příroda léčí: bylinář s recepty (2. vyd). Granit.