Lesní plody - jahody, ostružiny, maliny, borůvky či brusinky, patří k symbolům prázdnin. Stejně, jako pro někoho sběr hub nebo koupání v přírodě. Patří stále k oblíbeným pochutinám, i když jejich postavení v našem jídelníčku postupně vytlačuje hromadně pěstovaná konkurence.

I když je máme v paměti „pouze" jako oblíbenou pochutinu, obsahují řadu zajímavých přírodních látek, o nichž bych se rád v tomto článku zmínil. Je třeba ovšem podotknout, že z rostlin, jako jsou jahodník nebo maliník, se jako léčivá droga zpracovávají zejména listy. Ani jejich plodům však nelze upřít přínosy pro naše zdraví. Rád bych se u každého z lesních plodů podrobněji zmínil o jedné dvou přírodních látkách (skupinách látek) z těch, které obsahují.

Jahodník obecný (Fragaria vesca)

Je někdy nazýván jahodníkem lesním. Jahodník obecný patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Jeho plody, lesní jahody, jsou vlastně nepravé plody (souplodí). Jejich povrch je plný drobných nažek. Tyto plody obsahují poměrně velké množství zajímavých látek: větší množství kyseliny salicylové a další organické kyseliny (například kys. jablečnou, kys. citrónovou, chininové, šťavelové či elagové kyseliny) a rovněž cukry, vitamin C (kyselina askorbová), draslík, další vitaminy (A, E a ze skupiny B), aromatické látky, pektiny a třísloviny. Z minerálů a stopových prvků je zde zastoupen převážně draslík, zinek, hořčík, síra, vápník, bór, fluor, kobalt či molybden.

Zmíněné organické kyseliny jsou velmi důležité, stojí za typickou chutí a vůní lesních jahod. Kyselina salicylová je velmi zajímavá složka. Díky jejímu protizánětlivému působení se plody jahod používaly v přírodním léčitelství proti revmatickým bolestem. Lesní jahody jsou také důležitým zdrojem vitaminu C, který má i dobrou biologickou dostupnost z tohoto zdroje.

Jahody je dobré sbírat ráno (jak napadne ranní rosa) nebo večer, kdy jsou nejaromatičtější.

Nasbírané jahody je nutné ukládat do proutěného košíku, aby se nezapařily.

Zmíněná kyselina elagová (též kyselina ellagová), je chemicky řazena mezi polyfenoly, které jsou často obsaženy v rostlinách. Patří k nim například flavonoidy. Na této látce je zajímavé, že odborníci uvažují, že by mohla pomoci v prevenci vzniku nádorových onemocnění. Toto působení by mělo být založeno na tom, že inhibuje vazbu některých karcinogenů (včetně nitrosaminů a polycyklických aromatických uhlovodíků) na DNA. V pokusu to bylo například prokázáno při podání benzopyrenu křečkům, kdy kyselina ellagová inhibovala maligní transformaci buněk, a tím zabránila poškození DNA. Zajímavé je, že její podávání by mohlo snížit míru neutropenie (útlum krvetvorby) vyvolanou chemoterapií. V jiném laboratorním testu bylo zjištěno, že kyselina elagová snižovala mutagenitu mutagenu (látky vyvolávající rakovinu), kterou byla N-nitroso-N methylmočovina. Je ale důležité uvést, že uvedené vlastnosti jsou stále ve stádiu výzkumu.

Obsažený molybden je v našem těle ve stopovém množství, přesto má značný význam. Je součástí některých enzymů, které se podílejí na rozkladu aminokyseliny cysteinu a na odbourávání některých složek nukleových kyselin. Aktivně se účastní v některých enzymatických systémech, které odpovídají za metabolismus železa (ovlivňují využití zásob železa v těle) a detoxikaci sulfidů (je katalyzátorem metabolismu aminokyselin s obsahem síry, což je důležité pro nervový systém a mozek). Důležitý je také při prevenci zubního kazu a jeho přítomnost zvyšuje tvrdost zubní skloviny.

Citlivé osoby (často děti) mohou mít po požití většího množství jahod alergické příznaky (například kopřivku).

Ostružiník maliník (Rubus idaeus)

Ostružiník maliník je keř porostlý černými trny, patřící do čeledi růžovitých (Rosaceae). Jeho dozrálé semeníčky jsou malé, červené, zevně trochu plstnaté peckovičky. Ty dohromady dávají sbíraný plod - malinu. Maliny obsahují například cukr, pektin, barviva, organické kyseliny a silice. To ale ještě není všechno...

Z drobných peciček malin se dá získat mastný olej žlutozelené barvy. Ten našel uplatnění v kosmetice. Je silně hydratační a nezanechává na kůži mastnotu. Hydratace je umožněna tím, že po nanesení na pokožku vytváří silnou lipidovou vrstvu. Hodí se k péči o vrásky nebo jizvy, protože má rovněž regenerační schopnosti. Díky vysokému obsahu esenciálních mastných kyselin, hlavně kyseliny linolové, alfa-linolenové a kyseliny olejové, tedy omega-3 a omega-6 mastných kyselin, má výrazné antioxidační působení. Obsažený vitamin E přispívá k ochraně pokožky při opalování před negativním vlivem slunečního záření. 

Z čerstvých plodů je možné připravit sirup, který dnes už v lékárnách nenajdeme.

Pod latinským názvem Sirupus rubi idaei byl ještě součástí druhého československého lékopisu (ČsL 2, byl vydán 1954).

Používal se jako korigens chuti, které překrývalo nepříjemnou chuť některých složek připravovaného léku.

Zralé maliny obsahují (podobně jako jahody) 70 až 80% vody. Důležitější ale je, že jsou bohatým zdrojem vitaminů, minerálů a dalších látek. Můžeme zmínit beta-karoten, thiamin, riboflavin, vitamin B6, vitamin C, sacharidy, antokyanový glykosid kyanidin, pektin, sliz, alkoholy, kyselinu jablečnou a jantarovou. Z minerálů obsahují maliny: vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, sodík, zinek, měď, mangan, síru, chlór a bór. Stejně jako jahody, mají maliny vysoký podíl vitaminu C.

Beta karoten je nejen zdrojem vitamínu A, ale také důležitým antioxidantem. Tyto látky pomáhají ochraňovat náš organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Pomáhá také jako prevence před vznikem volných kyslíkových radikálů v pokožce, které mohou zde vzniknout působením UV záření při opalování. Tyto radikály pak mohou indukovat pre-kancerogenní změny v buňkách.

Zajímavou (a méně známou látkou) je kyselina jantarová. Po chemické stránce je kyselina jantarová (systematickým názvem kyselina butandiová) nasycená karboxylová kyselina se dvěma karboxylovými skupinami. Je přirozenou součástí rostlinných a živočišných tkání. Dodává tělu energii a má regenerační (omlazující) vliv na buňky. Tato kyselina a její metabolity přímo ovlivňují buněčný metabolismus a podílí se na zpracování cukrů v Krebsově cyklu. Je zdrojem redukujících látek, a tím ovlivňuje oxidace uvnitř buňky. Kyselina jantarová stabilizuje strukturu a funkci mitochondrií, působí jako induktor syntézy bílkovin, ovlivňuje pozitivně transport iontů v buňce a transport plynů v organismu (kyslík a oxid uhličitý). Tím, že se podílí na vzniku buněčné energie, následně přispívá k posílení imunity (porušení buněčné imunity vede ke snížení imunity).

Maliny příznivě působí proti revmatismu. Přispívají k lepšímu zdravotnímu stavu u některých ledvinových a žlučníkových nemocí pro své diuretické a žlučopudné působení.

Důležité je připomenout, že maliny rostoucí ve volné přírodě, jsou hlediska výživy lepší než maliny šlechtěné.

Platí také, že čím je sytější šťáva malin, tím je vyšší obsah antioxidantů.

Ostružiník (Rubus fruticosus L.)

Ostružiník patří do čeledi Rosaceae (růžovité). Označení Rubus fruticosus je souhrnný název pro několik podobných druhů, např. ostružiník ježiník (Rubus caesius), ostružiník dvojbarevný (Rubus bifrons), ostružiník loubincový (Rubus parthenocissus) a další. Plody dozrávají v srpnu až září a vytváří souplodí černých až fialovo černých peckoviček. Jejich dužnina je pevnější než dužnina maliny. Ostružiny, obsahují, stejně jako předchozí dva lesní plody, 70-80 % vody. Z dalších látek je možné uvést organické kyseliny (jablečnou, vinnou a citronovou), cukry, pektin, fosfor, vápník, draslík, hořčík a železo. Z vitaminů je na prvním místě třeba opět uvést významné množství vitamínu C a dále vitamíny ze skupiny B. Obecně jsou velkým zdrojem antioxidantů. Pecičky ostružin obsahují až 22 % éterického oleje.

Důležité je, že plody obsahují tanin, který působí svíravě, takže jsou dobrým pomocníkem i při průjmech, což se využívalo i v přírodním léčitelství. Další zajímavou skupinou přírodních látek obsažených v ostružinách jsou bioflavonoidy. Stojí za fialovým zbarvením ostružin a jsou navíc i tepelně odolné, takže zůstávají, na rozdíl od vitaminu C, v různých marmeládách, sirupech nebo džemech. Jsou to sloučeniny odvozené od polyfenolů, resp. heterocyklu flavonu.

Bioflavonoidy jsou látky rostlinného původu, které najdeme prakticky ve všech rostlinných buňkách. Flavonoidy jsou sloučeniny odvozené od polyfenolů, resp. heterocyklu flavonu. K nejznámějším patří rutin, citrín a hesperidin, hesperidin, eriodictyol, quercetin, quercitrin a další. Někteří autoři je označují jako vitaminy skupiny P. Bioflavonoidy zejména příznivě působí na permeabilitu (propustnost a pružnost krevních kapilár). Toto působení vychází z aktivace tvorby látky bílkovinné povahy - pružného kolagenu. V přírodě doprovázejí často vitamin C a stejně je tomu tak i u ostružin. Daly by se označit za "ochránce" tohoto vitaminu. Jednak jej chrání před poškozením oxidačními procesy, a také zvyšují jeho vstřebatelnost a účinnost. Z hlediska svého působení na cévní stěnu nacházejí i uplatnění jako doplněk léčby křečových žil, tak tzv. metličkových varixů, hemoroidů, krvácení z nosní sliznice, zvýšenému krvácení pod kůži a nepřiměřené tvorbě krevních podlitin. A samozřejmě, jsou to rovněž silné antioxidanty.

PharmDr. Tomáš Arndt

Red. poznámka: V zářijovém vydání Magazínu se ještě podrobněji s panem doktorem Arndtem podíváme na biologicky aktivní látky v brusnici borůvce a brusnici brusince.

Literatura a zdroje (pro oba díly článku):

1. Ha Thuy Cao, Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy, bakalářská práce, Fakulta chemická, Vysoké technické učení v Brně, Brno 2019.

2. DUŠKOVÁ, Ludmila a Jan KOPŘIVA. Pěstujeme maliny, ostružiny a borůvky. 1. vyd.Praha: Grada Publishing, 2003

3. Bc. Monika Němcová, KVALITA DROBNÉHO OVOCE V PRŮBĚHU SKLADOVÁNÍ, Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Lednice 2017.

4. HRIČOVSKÝ, Ivan a kol. Drobné ovoce a méně známé druhy ovoce. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 2002

5. Végh, V. (2013). Látky obsažené v brusinkách a infekce močového traktu. Farmi News, 11(3), 44.

6. KOPEC, Karel. Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny. 1 vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1998

7. Velíšek, J. (2002). Chemie potravin (Vyd. 2., upr). OSSIS.

8. Nováčková, M., & Chmel, R. (2012). Brusinky a probiotika - prevence a adjuvantní léčba recidivujících uroinfekcí. Praktické Lékárenství, 8(3), 110-112.

9. Sochorová, N., Hilšerová, S., & Vidlář, A. (2012). Brusinky nejen v urologii. Urologie Pro Praxi, 13(4), 180-182. http://www.urologiepropraxi.cz/archiv.php

10. https://www.celostnimedicina.cz/boruvka-cerna-vaccinium-myrtillus.htm

11. Kašparová, M. (2009). Borůvka černá (Vaccinium myrtillus L.). Praktické Lékárenství, 5(3), 143-145.

12. Koupý, D., Kotolová, H., & Rudá Kučerová, J. (2015). Účinnost fytoterapie v podpůrné léčbě diabetes mellitus typu 2. Česká A Slovenská Farmacie, 64(1-2), 3-6. 13.

13.   https://www.celostnimedicina.cz/bioflavonoidy.htm

14. https://www.casopisroots.cz/ostruzinik-krovity-rubus-fruticosus/

15. Sedláček, P. (2010). Lidové recepty z borůvek, malin, ostružin, brusinek a medvědice. Regenerace 18 (7), 19.

16. https://www.celostnimedicina.cz/ostruzinik-malinik-rubus-idaeus.htm

17. Malinkovičová M., Pěstitelská technologie maliníku a ostružiníku, Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Lednice 2010.

18. Chytilová, K., Pazdera, J., & Tvrdý, P. (2010). Fytoterapeutika a jejich vliv na orální zdraví. Česká Stomatologie A Praktické Zubní Lékařství. Praktické Zubní Lékařství, 110-58(6), 83-87.

19. Jaroš, Z. (1995). Molybden-biologie a toxikologie. Časopis Českých Lékárníků, 67(9), 25.

20. Suchý, V. (1994). Biologicky aktivní polyhydroxyfenoly. In CADISO 94 (pp. 56-58).

21. LEGARTOVÁ, Soňa, G. SBARDELLA, Stanislav KOZUBEK a Eva BÁRTOVÁ. Ellagic acid-changed epigenome of ribosomal genes and condensed RPA194-positive regions of nucleoli in tumour cells. Folia biologica. 2015, 61(2), 49-59. ISSN 0015-5500.

22. Bodlák, J. (2001). Příroda léčí: bylinář s recepty (2. vyd). Granit.

Ostatní zdroje u autora.