V posledních desetiletích jsme tuto nemoc prakticky nevnímali, připomněli jsme si ji obvykle jen při čtení Mannova Kouzelného vrchu, Dámy s kaméliemi od mladšího Dumase, anebo vtipné Morové rány od Betty MacDonaldové. Léčilo se klidem na lůžku trvajícím rok i víc, studeným vzduchem v horských sanatoriích a z minima lékařských možností třeba pneumotoraxem.
To byla tuberkulóza, o které jsme pár let po válce v podstatě nevěděli. I očkovat se přestalo. Dnes lékaři znovu doporučují ostražitost; svět se díky možnosti cestovat všude po světě jako by zmenšil, a také se objevil nový úkaz - migrace.
U nás je zatím situace dobrá, loni jsme měli kolem 380 pacientů s TBC a 19 případů multirezistentní formy této nemoci. Musíme ale počítat s tím, že tato čísla porostou.
Jak to vypadá ve světě...
Každý rok na tuto nemoc zemřou statisíce lidí. Největší výskyt TBC je v Rusku, v Číně, menší množství na Balkáně a u romských etnik. Celosvětový průměr je asi 134 nemocných na 100 tisíc obyvatel.
...a jak u nás
„Nemoc máme pod kontrolou, ale musíme ji hlídat," zdůrazňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„Musíme počítat s importem ze sousedních zemí, například pacientů z Ukrajiny, kteří mohou přijít s rezistentní formou TBC; každý třetí pacient z této země má tuto formu nemoci. Objevujeme ji i u osob z Vietnamu, ale také u našich pacientů - u sociálně slabých, obyvatel sqattů, u Romů, bezdomovců nebo ve vězeňských zařízeních," připomíná prof. Koziar Vašáková.
Z údajů z 3.3. letošního roku:
(registr se uzavírá až 30.4. 2023)
Způsob léčení se mění
Podle doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D., vědeckého sekretáře ČPFS, se onemocnění často „schová" za jiné nemoci a objeví se náhodou: „Někteří pacienti hubnou, jsou unavení, v noci se hodně potí. Netrpí chrlením krve nebo vykašláváním krvavých hlenů - to už je příznak hodně pokročilého stavu."
Česko je podle odborníků jednou z posledních zemí EU, která pacienty dlouho izoluje v nemocnicích. Pokud pacient užívá předepsané léky a dobře spolupracuje s lékaři, může po dvou až třech týdnech, kdy už přestane být nakažlivý, pokračovat v léčbě doma - samozřejmě při dodržování všech nezbytných opatření a kontrolách u lékaře, které mohou být dohodnuté i prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Jiná situace je s léčením pacientů s multirezistentní formou nemoci. Léky, na které je nutná speciální žádost, se užívají dva roky. K dispozici jsou dnes i tři nová léčiva, která zkrátí dobu léčení na šest měsíců, jsou ovšem velmi drahá a obvykle trvá dlouhou dobu, než je pojišťovna schválí. Velkým problémem je i povinnost léčení TBC pro všechny, tedy i pro ty, kteří nemají zdravotní pojištění.
Pokud máme dobrou imunitu, není nutné se tuberkulózy příliš obávat. Při běžném kontaktu, třeba v dopravním prostředku, nebezpečí nehrozí. I pokud bychom s nemocným strávili hodiny a dny, nemusíme se nakazit. Zdroj nemoci u dětských pacientů je třeba hledat v širší rodině dítěte. Lékaři se shodují v názoru, že by osoby z rizikových zemí měli absolvovat tuberkulinový test nebo rentgen hrudníku, uvažuje se i o očkování rizikových skupin.
Tzv. latentní forma tuberkulózní infekce se může projevit například při diabetu, při nádorovém onemocnění, při některých plicních chorobách nebo po covidu. A také při zahájení biologické léčby a při užívání imunosupresiv.
Plicní lékaři by rádi viděli snahu o vznik specializovaných center pro léčení TBC. Jediné, existující ve Fakultní Thomayerově nemocnici, v budoucnu rozhodně nebude stačit.
..............................
24. března před 141 lety oznámil Robert Koch, německý lékař, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, objev bacilu Mycobacterium tuberculosis. Dodnes si tento objev připomínáme jako Světový den boje proti tuberkulóze.
..............................
Mgr. Jana Ulíková
K problematice jsme psali:
SITUACE S VÝSKYTEM TBC ZŮSTÁVÁ V ČR PŘÍZNIVÁ
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.