
V posledních desetiletích jsme tuto nemoc prakticky nevnímali, připomněli jsme si ji obvykle jen při čtení Mannova Kouzelného vrchu, Dámy s kaméliemi od mladšího Dumase, anebo vtipné Morové rány od Betty MacDonaldové. Léčilo se klidem na lůžku trvajícím rok i víc, studeným vzduchem v horských sanatoriích a z minima lékařských možností třeba pneumotoraxem.
To byla tuberkulóza, o které jsme pár let po válce v podstatě nevěděli. I očkovat se přestalo. Dnes lékaři znovu doporučují ostražitost; svět se díky možnosti cestovat všude po světě jako by zmenšil, a také se objevil nový úkaz - migrace.
U nás je zatím situace dobrá, loni jsme měli kolem 380 pacientů s TBC a 19 případů multirezistentní formy této nemoci. Musíme ale počítat s tím, že tato čísla porostou.
Jak to vypadá ve světě...
Každý rok na tuto nemoc zemřou statisíce lidí. Největší výskyt TBC je v Rusku, v Číně, menší množství na Balkáně a u romských etnik. Celosvětový průměr je asi 134 nemocných na 100 tisíc obyvatel.
...a jak u nás
„Nemoc máme pod kontrolou, ale musíme ji hlídat," zdůrazňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„Musíme počítat s importem ze sousedních zemí, například pacientů z Ukrajiny, kteří mohou přijít s rezistentní formou TBC; každý třetí pacient z této země má tuto formu nemoci. Objevujeme ji i u osob z Vietnamu, ale také u našich pacientů - u sociálně slabých, obyvatel sqattů, u Romů, bezdomovců nebo ve vězeňských zařízeních," připomíná prof. Koziar Vašáková.
Z údajů z 3.3. letošního roku:
(registr se uzavírá až 30.4. 2023)
Způsob léčení se mění
Podle doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D., vědeckého sekretáře ČPFS, se onemocnění často „schová" za jiné nemoci a objeví se náhodou: „Někteří pacienti hubnou, jsou unavení, v noci se hodně potí. Netrpí chrlením krve nebo vykašláváním krvavých hlenů - to už je příznak hodně pokročilého stavu."
Česko je podle odborníků jednou z posledních zemí EU, která pacienty dlouho izoluje v nemocnicích. Pokud pacient užívá předepsané léky a dobře spolupracuje s lékaři, může po dvou až třech týdnech, kdy už přestane být nakažlivý, pokračovat v léčbě doma - samozřejmě při dodržování všech nezbytných opatření a kontrolách u lékaře, které mohou být dohodnuté i prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Jiná situace je s léčením pacientů s multirezistentní formou nemoci. Léky, na které je nutná speciální žádost, se užívají dva roky. K dispozici jsou dnes i tři nová léčiva, která zkrátí dobu léčení na šest měsíců, jsou ovšem velmi drahá a obvykle trvá dlouhou dobu, než je pojišťovna schválí. Velkým problémem je i povinnost léčení TBC pro všechny, tedy i pro ty, kteří nemají zdravotní pojištění.
Pokud máme dobrou imunitu, není nutné se tuberkulózy příliš obávat. Při běžném kontaktu, třeba v dopravním prostředku, nebezpečí nehrozí. I pokud bychom s nemocným strávili hodiny a dny, nemusíme se nakazit. Zdroj nemoci u dětských pacientů je třeba hledat v širší rodině dítěte. Lékaři se shodují v názoru, že by osoby z rizikových zemí měli absolvovat tuberkulinový test nebo rentgen hrudníku, uvažuje se i o očkování rizikových skupin.
Tzv. latentní forma tuberkulózní infekce se může projevit například při diabetu, při nádorovém onemocnění, při některých plicních chorobách nebo po covidu. A také při zahájení biologické léčby a při užívání imunosupresiv.
Plicní lékaři by rádi viděli snahu o vznik specializovaných center pro léčení TBC. Jediné, existující ve Fakultní Thomayerově nemocnici, v budoucnu rozhodně nebude stačit.
..............................
24. března před 141 lety oznámil Robert Koch, německý lékař, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, objev bacilu Mycobacterium tuberculosis. Dodnes si tento objev připomínáme jako Světový den boje proti tuberkulóze.
..............................
Mgr. Jana Ulíková
K problematice jsme psali:
SITUACE S VÝSKYTEM TBC ZŮSTÁVÁ V ČR PŘÍZNIVÁ
Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Mezinárodní federace dárců krve a Mezinárodní společnosti transfúzního lékařství se spojily a vznesly myšlenku vyhlášení Světového dne dárců krve. 14. června veřejně děkují těm, kteří darují krev, protože právě dárci krve zachraňují denně mnoho životů po celém světě. V tento den se narodil držitel Nobelovy ceny Karl Landsteiner, který objevil Rh faktor v krvi. Odběr plné krve trvá přibližně 5 až 10 minut, odebírá se 450 ml. Přístrojové odběry krevních složek trvají kolem hodiny, nejčastěji se tímto způsobem odebírá plazma a krevní destičky.
Ojedinělý on-line kongres s problematikou lidského mikrobiomu, který připravila společnost Healthcomm Professional a akreditovala ho u ČLnK, končí 7. června. Nyní můžete lektorům zasílat své doplňující otázky k jejich sdělením. Odpovědi zveřejníme v prostředí kongresu a následně na Magazínu. Na akci, která byla ohodnocena 10 body do systému CV, se můžete přihlásit přes banner na Magazínu nebo na stránkách www.healthcomm.cz
Dny otevřených center pro léčbu migrény se letos odehrají v šesti regionech. První specializované centrum otevře své dveře 1. června v 15:00 v Městské poliklinice Praha. Od 15:00 do 18:00 budou k dispozici také individuální konzultace s odborníky přímo na místě. 14. června bude akci následovat centrum v Nemocnici Teplice. Do podzimní vlny se zapojí další čtyři nemocnice. Na akci se představí i pacientská organizace Migréna-help. Detaily k akci na www.omigrene.cz.