V posledních desetiletích jsme tuto nemoc prakticky nevnímali, připomněli jsme si ji obvykle jen při čtení Mannova Kouzelného vrchu, Dámy s kaméliemi od mladšího Dumase, anebo vtipné Morové rány od Betty MacDonaldové. Léčilo se klidem na lůžku trvajícím rok i víc, studeným vzduchem v horských sanatoriích a z minima lékařských možností třeba pneumotoraxem.
To byla tuberkulóza, o které jsme pár let po válce v podstatě nevěděli. I očkovat se přestalo. Dnes lékaři znovu doporučují ostražitost; svět se díky možnosti cestovat všude po světě jako by zmenšil, a také se objevil nový úkaz - migrace.
U nás je zatím situace dobrá, loni jsme měli kolem 380 pacientů s TBC a 19 případů multirezistentní formy této nemoci. Musíme ale počítat s tím, že tato čísla porostou.
Jak to vypadá ve světě...
Každý rok na tuto nemoc zemřou statisíce lidí. Největší výskyt TBC je v Rusku, v Číně, menší množství na Balkáně a u romských etnik. Celosvětový průměr je asi 134 nemocných na 100 tisíc obyvatel.
...a jak u nás
„Nemoc máme pod kontrolou, ale musíme ji hlídat," zdůrazňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„Musíme počítat s importem ze sousedních zemí, například pacientů z Ukrajiny, kteří mohou přijít s rezistentní formou TBC; každý třetí pacient z této země má tuto formu nemoci. Objevujeme ji i u osob z Vietnamu, ale také u našich pacientů - u sociálně slabých, obyvatel sqattů, u Romů, bezdomovců nebo ve vězeňských zařízeních," připomíná prof. Koziar Vašáková.
Z údajů z 3.3. letošního roku:
(registr se uzavírá až 30.4. 2023)
Způsob léčení se mění
Podle doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D., vědeckého sekretáře ČPFS, se onemocnění často „schová" za jiné nemoci a objeví se náhodou: „Někteří pacienti hubnou, jsou unavení, v noci se hodně potí. Netrpí chrlením krve nebo vykašláváním krvavých hlenů - to už je příznak hodně pokročilého stavu."
Česko je podle odborníků jednou z posledních zemí EU, která pacienty dlouho izoluje v nemocnicích. Pokud pacient užívá předepsané léky a dobře spolupracuje s lékaři, může po dvou až třech týdnech, kdy už přestane být nakažlivý, pokračovat v léčbě doma - samozřejmě při dodržování všech nezbytných opatření a kontrolách u lékaře, které mohou být dohodnuté i prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Jiná situace je s léčením pacientů s multirezistentní formou nemoci. Léky, na které je nutná speciální žádost, se užívají dva roky. K dispozici jsou dnes i tři nová léčiva, která zkrátí dobu léčení na šest měsíců, jsou ovšem velmi drahá a obvykle trvá dlouhou dobu, než je pojišťovna schválí. Velkým problémem je i povinnost léčení TBC pro všechny, tedy i pro ty, kteří nemají zdravotní pojištění.
Pokud máme dobrou imunitu, není nutné se tuberkulózy příliš obávat. Při běžném kontaktu, třeba v dopravním prostředku, nebezpečí nehrozí. I pokud bychom s nemocným strávili hodiny a dny, nemusíme se nakazit. Zdroj nemoci u dětských pacientů je třeba hledat v širší rodině dítěte. Lékaři se shodují v názoru, že by osoby z rizikových zemí měli absolvovat tuberkulinový test nebo rentgen hrudníku, uvažuje se i o očkování rizikových skupin.
Tzv. latentní forma tuberkulózní infekce se může projevit například při diabetu, při nádorovém onemocnění, při některých plicních chorobách nebo po covidu. A také při zahájení biologické léčby a při užívání imunosupresiv.
Plicní lékaři by rádi viděli snahu o vznik specializovaných center pro léčení TBC. Jediné, existující ve Fakultní Thomayerově nemocnici, v budoucnu rozhodně nebude stačit.
..............................
24. března před 141 lety oznámil Robert Koch, německý lékař, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, objev bacilu Mycobacterium tuberculosis. Dodnes si tento objev připomínáme jako Světový den boje proti tuberkulóze.
..............................
Mgr. Jana Ulíková
K problematice jsme psali:
SITUACE S VÝSKYTEM TBC ZŮSTÁVÁ V ČR PŘÍZNIVÁ
26. října 1959 získal Jaroslav Heyrovský jako první Čech Nobelovu cenu. Uznání se mu dostalo za objev a rozvoj polarografie. Tato metoda umožňuje analyzovat chemické látky v roztoku pomocí měření elektrického proudu. Polarografie našla široké využití v chemii, zejména v analytické, také v biologii a dalších oborech. Zajímavé je, že se u nás začal polarograf vyrábět komerčně již od roku 1929. Jaroslav Heyrovský si tedy na Nobelovu cenu počkal celých 30 let. Na Nobelovu cenu byl Heyrovský nominován celkem osmnáctkrát, z toho v oboru chemie čtrnáctkrát.
Podle SZÚ se nemocnost akutními respiračními infekcemi (ARI) pohybuje na úrovni 1323 nemocných na sto tisíc obyvatel (ve 42 KT). Nejvyšší počty nemocných eviduje Jihomoravský kraj. Sezóna respiračních infekcí se zatím vyvíjí standardně, lze očekávat, že v dalším období budou infekce horních i dolních cest dýchacích přibývat. Stále je ideální čas na očkování zejména proti chřipce a covidu-19, myslet je vhodné podle epidemiologů i na očkování proti pneumokokovým onemocněním, a to zejména u seniorů a imunitně oslabených osob.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.