V posledních desetiletích jsme tuto nemoc prakticky nevnímali, připomněli jsme si ji obvykle jen při čtení Mannova Kouzelného vrchu, Dámy s kaméliemi od mladšího Dumase, anebo vtipné Morové rány od Betty MacDonaldové. Léčilo se klidem na lůžku trvajícím rok i víc, studeným vzduchem v horských sanatoriích a z minima lékařských možností třeba pneumotoraxem.
To byla tuberkulóza, o které jsme pár let po válce v podstatě nevěděli. I očkovat se přestalo. Dnes lékaři znovu doporučují ostražitost; svět se díky možnosti cestovat všude po světě jako by zmenšil, a také se objevil nový úkaz - migrace.
U nás je zatím situace dobrá, loni jsme měli kolem 380 pacientů s TBC a 19 případů multirezistentní formy této nemoci. Musíme ale počítat s tím, že tato čísla porostou.
Jak to vypadá ve světě...
Každý rok na tuto nemoc zemřou statisíce lidí. Největší výskyt TBC je v Rusku, v Číně, menší množství na Balkáně a u romských etnik. Celosvětový průměr je asi 134 nemocných na 100 tisíc obyvatel.
...a jak u nás
„Nemoc máme pod kontrolou, ale musíme ji hlídat," zdůrazňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„Musíme počítat s importem ze sousedních zemí, například pacientů z Ukrajiny, kteří mohou přijít s rezistentní formou TBC; každý třetí pacient z této země má tuto formu nemoci. Objevujeme ji i u osob z Vietnamu, ale také u našich pacientů - u sociálně slabých, obyvatel sqattů, u Romů, bezdomovců nebo ve vězeňských zařízeních," připomíná prof. Koziar Vašáková.
Z údajů z 3.3. letošního roku:
(registr se uzavírá až 30.4. 2023)
Způsob léčení se mění
Podle doc. MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D., vědeckého sekretáře ČPFS, se onemocnění často „schová" za jiné nemoci a objeví se náhodou: „Někteří pacienti hubnou, jsou unavení, v noci se hodně potí. Netrpí chrlením krve nebo vykašláváním krvavých hlenů - to už je příznak hodně pokročilého stavu."
Česko je podle odborníků jednou z posledních zemí EU, která pacienty dlouho izoluje v nemocnicích. Pokud pacient užívá předepsané léky a dobře spolupracuje s lékaři, může po dvou až třech týdnech, kdy už přestane být nakažlivý, pokračovat v léčbě doma - samozřejmě při dodržování všech nezbytných opatření a kontrolách u lékaře, které mohou být dohodnuté i prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Jiná situace je s léčením pacientů s multirezistentní formou nemoci. Léky, na které je nutná speciální žádost, se užívají dva roky. K dispozici jsou dnes i tři nová léčiva, která zkrátí dobu léčení na šest měsíců, jsou ovšem velmi drahá a obvykle trvá dlouhou dobu, než je pojišťovna schválí. Velkým problémem je i povinnost léčení TBC pro všechny, tedy i pro ty, kteří nemají zdravotní pojištění.
Pokud máme dobrou imunitu, není nutné se tuberkulózy příliš obávat. Při běžném kontaktu, třeba v dopravním prostředku, nebezpečí nehrozí. I pokud bychom s nemocným strávili hodiny a dny, nemusíme se nakazit. Zdroj nemoci u dětských pacientů je třeba hledat v širší rodině dítěte. Lékaři se shodují v názoru, že by osoby z rizikových zemí měli absolvovat tuberkulinový test nebo rentgen hrudníku, uvažuje se i o očkování rizikových skupin.
Tzv. latentní forma tuberkulózní infekce se může projevit například při diabetu, při nádorovém onemocnění, při některých plicních chorobách nebo po covidu. A také při zahájení biologické léčby a při užívání imunosupresiv.
Plicní lékaři by rádi viděli snahu o vznik specializovaných center pro léčení TBC. Jediné, existující ve Fakultní Thomayerově nemocnici, v budoucnu rozhodně nebude stačit.
..............................
24. března před 141 lety oznámil Robert Koch, německý lékař, zakladatel bakteriologie a nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, objev bacilu Mycobacterium tuberculosis. Dodnes si tento objev připomínáme jako Světový den boje proti tuberkulóze.
..............................
Mgr. Jana Ulíková
K problematice jsme psali:
SITUACE S VÝSKYTEM TBC ZŮSTÁVÁ V ČR PŘÍZNIVÁ
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.