
Výskyt bolestí hlavy se ve srovnání s obdobím před pandemií výrazně zvýšil.1 Lidé zažívají více migrén, tenzních bolestí hlavy i těch spojených s koronavirem.2
Proč?
Důvodů je hned několik: stres, více času stráveného u obrazovky počítače i mobilu během práce na home office, špatná životospráva aj. Se změnou pracovních podmínek souvisí i celá řada dalších faktorů, například nedostatek pohybu, změny denního režimu, nepříznivé podmínky při práci z domova...a v neposlední řadě i omezení a vynechání preventivních návštěv lékaře.2 Dle studie publikované v The Journal of Headache and Pain, realizované v roce 2020 s 1018 účastníky s migrénou, se frekvence záchvatů migrény u respondentů zvýšila až o 59 %. Těžší průběh migrén uvádí dokonce 6 z 10 účastníků studie.3
Od vyhlášení pandemie čelí lidé s chronickým onemocněním obrovské výzvě. Obzvláště zranitelní jsou pacienti citliví na změny v jejich okolí - jako například ti s migrénou a dalšími bolestmi hlavy.3
„Tato turbulentní doba s sebou přináší výrazné zhoršení u řady pacientů, nejčastěji u těch s migrénou. Setkáváme se ale i s větším množstvím tenzních bolestí hlavy, a to u lidí, kteří na ně dříve netrpěli. Pandemie už trvá velmi dlouho a pro všechny je to extrémně stresující období. Lidé nejsou trénovaní na to, že je na měsíc zavřete doma a pak se mají hned zase vrátit do běžného fungování - a takto pořád dokola," říká MUDr. Ingrid Niedermayerová, neuroložka ze specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
Americká psychologická asociace přizpůsobila svůj každoroční průzkum Stress in America měsíční analýze stresorů a úrovní stresu. Online průzkum byl proveden od 24. dubna do 4. května 2020 a zahrnoval 3 013 dospělých. Zjištění ukázala, že průměrná hlášená úroveň stresu u dospělých v USA související s pandemií COVID-19 byla 5,9 (na stupnici 1-10), což je první významný nárůst průměrného hlášeného stresu mezi dospělými v USA od začátku průzkumu v roce 2007. Tyto rostoucí úrovně stresu se týkají zejména pacientů s migrénami, pro které je stres běžným spouštěčem. Podle Americké společnosti pro bolest hlavy, 4 z 5 pacientů s migrénami hlásí stres jako spouštěč. 4
Obrazovky a stres způsobují více migrén a bolestí hlavy
Ve srovnání s obdobím před pandemií se čas strávený u obrazovek počítače, telefonu nebo televize zvedl až o 60 %. To znamená, že průměrný člověk může být vystaven modrému záření z monitorů až 13 hodin denně.2 To může narušovat biologický rytmus a vést k poruchám spánku. Dle organizace American Migraine Foundation je navíc až 90 % migreniků oproti běžné populaci na světlo ještě citlivější.2 Spouštěčů bolestí hlavy a migrény se v této rychle měnící situaci objevuje ale mnohem více.5
„Lidé teď mnohem častěji využívají home office a tráví více času doma, kde nemají ideální prostředí na práci - špatně sedí, nedělají si přestávky od práce, jsou neustále na obrazovkách a vynechávají i minimum přirozeného denního pohybu. To vše může být spouštěčem migrén a dalších bolestí hlavy, proto se teď setkáváme s jejich větším výskytem. Tím spíše by měla být péče o tyto pacienty intenzivnější. Postarat se o ně může praktik, neurolog nebo specializované centrum dle závažnosti obtíží. Využít mohou i online konzultace," říká brněnská neuroložka Ingrid Niedermayerová.
Lidé mohou své obtíže konzultovat i online
Jednou z možností, jak zdravotní obtíže řešit, je vedle návštěvy lékaře i výše zmíněná online konzultace. Na platformě ulekare.cz je nyní pro lidi s bolestmi hlavy a migrénou dostupná poradna Linka o migréně. Lékaři zdarma poradí a zodpoví dotazy pacienta do 48 hodin, případně doporučí osobní návštěvu odborníka nebo specializovaného centra v blízkosti bydliště, kterých je nyní v české republice 31. Seznam center ZDE.
Rozdíly mezi bolestmi hlavy mohou být špatně rozpoznatelné
Aktuálně se lidé setkávají nejčastěji s migrénou, tenzními bolestmi hlavy nebo s těmi, které jsou spojené s koronavirem.2
„Tenzní bolesti hlavy se projevují tupým tlakem na obou stranách hlavy, jsou spíše nižší intenzity a často je vyřeší volně prodejné léky. U migrény je to jednostranná pulzující bolest středně silné až silné intenzity a je doprovázena citlivostí na světlo, zvuky, nevolností či zvracením. Oba tyto typy bolestí hlavy mohou být spuštěny vlivem okolí nebo změnou v denním režimu," zdůrazňuje neuroložka Niedermayerová.
Bolest hlavy v průběhu nemoci covid-19 se může zpočátku zdát jako nástup migrény. Pacient běžně cítí pulzující až svíravou bolest se střední až silnou intenzitou. Při fyzické aktivitě nebo pohybu se bolest zhoršuje stejně jako u migrény. Doprovodnými příznaky jsou především ztráta čichu, chuti, slabost a bolest svalů a kloubů. Tyto projevy mohou být často zaměnitelné za jiné nemoci, proto je potřeba svůj stav konzultovat s lékaři.6
Více na www.omigrene.cz.
Zdroj: Online tisková konference Výskyt bolestí hlavy a migrén narůstá, Havas PR, 26. 8. 2021
Reference:
1. https://www.ajmc.com/view/did-the-covid-19-pandemic-alter-migraine-attack-frequency-triggers-
2. https://www.everydayhealth.com/migraine/is-working-from-home-giving-you-a-headache/
3. Al-Hashel, J.Y., Ismail, I.I. Dopad pandemie koronaviru 2019 (COVID-19) na pacienty s migrénou: webová průzkumná studie. The Journal of Headache and Pain21, 115 (2020). https://doi.org/10.1186/s10194-020-01183-6
4. https://www.medicaleconomics.com/view/covid-19-and-migraines
5. https://www.migraineagain.com/set-up-a-home-office/
6. https://www.healthline.com/health/headache/coronavirus-migraines#migraine
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz