
Výskyt bolestí hlavy se ve srovnání s obdobím před pandemií výrazně zvýšil.1 Lidé zažívají více migrén, tenzních bolestí hlavy i těch spojených s koronavirem.2
Proč?
Důvodů je hned několik: stres, více času stráveného u obrazovky počítače i mobilu během práce na home office, špatná životospráva aj. Se změnou pracovních podmínek souvisí i celá řada dalších faktorů, například nedostatek pohybu, změny denního režimu, nepříznivé podmínky při práci z domova...a v neposlední řadě i omezení a vynechání preventivních návštěv lékaře.2 Dle studie publikované v The Journal of Headache and Pain, realizované v roce 2020 s 1018 účastníky s migrénou, se frekvence záchvatů migrény u respondentů zvýšila až o 59 %. Těžší průběh migrén uvádí dokonce 6 z 10 účastníků studie.3
Od vyhlášení pandemie čelí lidé s chronickým onemocněním obrovské výzvě. Obzvláště zranitelní jsou pacienti citliví na změny v jejich okolí - jako například ti s migrénou a dalšími bolestmi hlavy.3
„Tato turbulentní doba s sebou přináší výrazné zhoršení u řady pacientů, nejčastěji u těch s migrénou. Setkáváme se ale i s větším množstvím tenzních bolestí hlavy, a to u lidí, kteří na ně dříve netrpěli. Pandemie už trvá velmi dlouho a pro všechny je to extrémně stresující období. Lidé nejsou trénovaní na to, že je na měsíc zavřete doma a pak se mají hned zase vrátit do běžného fungování - a takto pořád dokola," říká MUDr. Ingrid Niedermayerová, neuroložka ze specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
Americká psychologická asociace přizpůsobila svůj každoroční průzkum Stress in America měsíční analýze stresorů a úrovní stresu. Online průzkum byl proveden od 24. dubna do 4. května 2020 a zahrnoval 3 013 dospělých. Zjištění ukázala, že průměrná hlášená úroveň stresu u dospělých v USA související s pandemií COVID-19 byla 5,9 (na stupnici 1-10), což je první významný nárůst průměrného hlášeného stresu mezi dospělými v USA od začátku průzkumu v roce 2007. Tyto rostoucí úrovně stresu se týkají zejména pacientů s migrénami, pro které je stres běžným spouštěčem. Podle Americké společnosti pro bolest hlavy, 4 z 5 pacientů s migrénami hlásí stres jako spouštěč. 4
Obrazovky a stres způsobují více migrén a bolestí hlavy
Ve srovnání s obdobím před pandemií se čas strávený u obrazovek počítače, telefonu nebo televize zvedl až o 60 %. To znamená, že průměrný člověk může být vystaven modrému záření z monitorů až 13 hodin denně.2 To může narušovat biologický rytmus a vést k poruchám spánku. Dle organizace American Migraine Foundation je navíc až 90 % migreniků oproti běžné populaci na světlo ještě citlivější.2 Spouštěčů bolestí hlavy a migrény se v této rychle měnící situaci objevuje ale mnohem více.5
„Lidé teď mnohem častěji využívají home office a tráví více času doma, kde nemají ideální prostředí na práci - špatně sedí, nedělají si přestávky od práce, jsou neustále na obrazovkách a vynechávají i minimum přirozeného denního pohybu. To vše může být spouštěčem migrén a dalších bolestí hlavy, proto se teď setkáváme s jejich větším výskytem. Tím spíše by měla být péče o tyto pacienty intenzivnější. Postarat se o ně může praktik, neurolog nebo specializované centrum dle závažnosti obtíží. Využít mohou i online konzultace," říká brněnská neuroložka Ingrid Niedermayerová.
Lidé mohou své obtíže konzultovat i online
Jednou z možností, jak zdravotní obtíže řešit, je vedle návštěvy lékaře i výše zmíněná online konzultace. Na platformě ulekare.cz je nyní pro lidi s bolestmi hlavy a migrénou dostupná poradna Linka o migréně. Lékaři zdarma poradí a zodpoví dotazy pacienta do 48 hodin, případně doporučí osobní návštěvu odborníka nebo specializovaného centra v blízkosti bydliště, kterých je nyní v české republice 31. Seznam center ZDE.
Rozdíly mezi bolestmi hlavy mohou být špatně rozpoznatelné
Aktuálně se lidé setkávají nejčastěji s migrénou, tenzními bolestmi hlavy nebo s těmi, které jsou spojené s koronavirem.2
„Tenzní bolesti hlavy se projevují tupým tlakem na obou stranách hlavy, jsou spíše nižší intenzity a často je vyřeší volně prodejné léky. U migrény je to jednostranná pulzující bolest středně silné až silné intenzity a je doprovázena citlivostí na světlo, zvuky, nevolností či zvracením. Oba tyto typy bolestí hlavy mohou být spuštěny vlivem okolí nebo změnou v denním režimu," zdůrazňuje neuroložka Niedermayerová.
Bolest hlavy v průběhu nemoci covid-19 se může zpočátku zdát jako nástup migrény. Pacient běžně cítí pulzující až svíravou bolest se střední až silnou intenzitou. Při fyzické aktivitě nebo pohybu se bolest zhoršuje stejně jako u migrény. Doprovodnými příznaky jsou především ztráta čichu, chuti, slabost a bolest svalů a kloubů. Tyto projevy mohou být často zaměnitelné za jiné nemoci, proto je potřeba svůj stav konzultovat s lékaři.6
Více na www.omigrene.cz.
Zdroj: Online tisková konference Výskyt bolestí hlavy a migrén narůstá, Havas PR, 26. 8. 2021
Reference:
1. https://www.ajmc.com/view/did-the-covid-19-pandemic-alter-migraine-attack-frequency-triggers-
2. https://www.everydayhealth.com/migraine/is-working-from-home-giving-you-a-headache/
3. Al-Hashel, J.Y., Ismail, I.I. Dopad pandemie koronaviru 2019 (COVID-19) na pacienty s migrénou: webová průzkumná studie. The Journal of Headache and Pain21, 115 (2020). https://doi.org/10.1186/s10194-020-01183-6
4. https://www.medicaleconomics.com/view/covid-19-and-migraines
5. https://www.migraineagain.com/set-up-a-home-office/
6. https://www.healthline.com/health/headache/coronavirus-migraines#migraine
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.