S Miroslavem Vernerem, vedoucím lékařem specializace gynekologie na klinice Canadian Medical, jsme si povídali o tom, proč jsou pro ženy důležité preventivní prohlídky, a to nejen v průběhu těhotenství, nebo naopak tehdy, když chtějí mateřství plánovaně oddálit a potřebují předepsat antikoncepci. Protože se během své dlouholeté praxe zaměřil MUDr. Verner také na diagnostiku, léčbu a poradenství u žen s onemocněním zevního genitálu, pochvy a děložního hrdla, včetně žen s přednádorovými stavy, zná dobře důvody, proč ženy nechodí na gynekologické preventivní prohlídky. Je to většinou strach, že lékař během vyšetření odhalí nádorové onemocnění. Přitom právě u nádorových onemocnění platí víc než kde jinde, že jejich časný záchyt významně zvyšuje šance na úspěšnou léčbu, která pak v takových případech vede často k úplnému vyléčení.

„Bude-li žena chodit na preventivní prohlídky pravidelně v doporučených intervalech, je velmi pravděpodobné, že tak závažná onemocnění jako jsou nádorová, budou zjištěna buď ještě v období přednádorových či velmi časných nádorových změn, kdy se pravděpodobnost vyléčení blíží často téměř 100 %. Současně také platí, že každé nádorové onemocnění nakonec ženu kvůli svým příznakům k lékaři donutí jít, ale to už může být bohužel pozdě, léčba je v takových případech mnohem složitější, a ne vždy zcela úspěšná," zdůrazňuje MUDr. Miroslav Verner.

Každá žena starší patnácti let by měla prohlídku absolvovat jednou za rok.

Tento časový rozestup u drtivé většiny žen zaručuje, že bude případný problém zjištěn včas, tedy ve chvíli, kdy je možné jej ještě vyřešit.

„Z hlediska včasného odhalení, především zhoubného nádoru děložního hrdla, je tento interval dostatečný," říká MUDr. Miroslav Verner.

Kdy nečekat na termín pravidelné kontroly a navštívit gynekologa? 

„Mezi závažné varovné příznaky patří nepravidelné (tj. nemenstruační) vaginální krvácení, ať už v souvislosti s pohlavním stykem, nebo zcela náhodně, přičemž obzvlášť opatrné by měly být ženy, které začnou krvácet po přechodu. Gynekologa by měly vyhledat i ženy s akutními či chronickými bolestmi břicha, zvlášť pokud jsou spojené s dalším příznaky, jako jsou horečka nebo dlouhodobá nevolnost. To samé platí v případě, že žena u sebe pozoruje nadměrný, zapáchající nebo krvavý výtok, v případě kožních změn v oblasti zevního genitálu (zarudnutí, zbělání, vřídky, ...) a také při příznacích onemocnění prsu, jako jsou hmatná bulka v prsu, bolesti prsu či výtok z bradavky," vysvětluje MUDr. Miroslav Verner.

S věkem se mění charakter obtíží a spektrum onemocnění, která ženy postihují, což se se může projevit v doporučení některých dalších doplňujících vyšetření.

„Jde například o screeningové mamografické vyšetření po 45. roce života, test na okultní krvácení či kolonoskopii po 50. roce nebo třeba o denzitometrické vyšetření hustoty kostní hmoty u žen v menopauze," vysvětluje MUDr. Miroslav Verner.

Ženy by neměly zapomínat také na gynekologickou prohlídku po porodu, která by měla proběhnout na konci šestinedělí.

„Během prohlídky by měl lékař primárně zkontrolovat, jak se zhojila porodní poranění a zda došlo k fyziologickému zavinutí (involuci) dělohy. Během vyšetření lze obvykle provést i preventivní onkogynekologický stěr z děložního čípku. Někteří lékaři při této kontrole vyšetřují i prsy a řeší eventuální problémy s kojením," dodává MUDr. Miroslav Verner.

Prohlídky by neměly vynechávat ženy v kterémkoli věku, týká se to tedy i seniorek, které ukončily pohlavní život.

"Právě seniorky gynekologickou ambulanci navštěvují nejméně, protože většina z nich považuje gynekologické vyšetření ve svém věku za zbytečné. Často pak přichází až v okamžiku, kdy už mají vážný zdravotní problém," říká gynekolog Verner.

MUDr. Miroslav Verner, vedoucí lékař specializace gynekologie na klinice Canadian Medical působil od promoce až do roku 2015 v Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze jako sekundární lékař, vedoucí lékař gynekologických ambulancí a vedoucí lékař gynekologického pooperačního oddělení.

Od roku 2005 je specialistou na klinice Canadian Medical, která právě s ÚPMD dlouhodobě velmi úzce spolupracuje.

„Již od mých profesních začátků, které jsou spjaté s Ústavem pro péči o matku a dítě, jsem se snažil a stále snažím můj klinický zájem rovnoměrně dělit mezi gynekologii a porodnictví. Mým osobním měřítkem úspěchu, není jen správně stanovit diagnózu a dobře léčit, ale i vše mým pacientkám srozumitelně vysvětlit," říká MUDr. Verner.

Zeptali jsme se pana doktora na otázky, které se možná hlavou honí i vám, když se chystáte na pravidelnou gynekologickou prohlídku, nebo když přemýšlíte o svém intimním zdraví.

Viry HPV nejčastěji způsobují rakovinu děložního čípku. Mohou se projevit i jinde v organismu?

M. V.: V současnosti spolehlivě víme, že onkogenní typy HPV viru jsou příčinou některých zhoubných nádorů pochvy, zevního ženského genitálu (vulvy), konečníku, penisu a části nádorů v oblasti hlavy a krku.

Jak jsme na tom s proočkovaností proti rakovině děložního čípku?

M. V.: V posledních letech se proočkovanost cílové populace (tzn. dívek ve věku 13-14 let), u kterých je očkování zcela hrazeno z veřejného pojištění, pohybuje okolo 60 %.

Jaké pacientce byste doporučil HPV DNA test a kdy stačí běžný cytologický stěr?

M. V.: Dosud v ČR stále platí, že základní screeningovou metodou je běžný cytologický stěr (popř. stěr do tekutého média). HPV test je pak prováděn jako doplňkové vyšetření u některých nejasných cytologických nálezů, popř. na přímou žádost ženy (v tomto případě si ho musí uhradit žena sama). HPV DNA test je z epidemiologických vhodný zejména až u žen nad 30 let.

Může sama pacientka rozpoznat rakovinu děložního čípku? Jsou nějaké varovné příznaky?

M. V.: Bohužel bývá toto onemocnění ve své počáteční fázi často zcela bezpříznakové a varovné příznaky, jako jsou nepravidelné krvácení (často v souvislosti s pohlavním stykem), neobvyklý přetrvávající výtok či bolesti v podbřišku a bedrech, bývají mnohdy známkou již lokálně pokročilého onemocnění.

Děkujeme za rozhovor

Chramst